Článek
Zanedlouho jsou tu krajské volby. Vím, že pro mnoho lidí jsou volbami druhé až třetí kategorie. A že volební účast na takových volbách nebývá zrovna vysoká. (Ty dvoje poslední se pohybovaly kolem 35 %, což opravdu není nic moc.) Možná, když bych se zeptala, jestli znáte jméno svého hejtmana, tak nebudete tušit a jména radních pro školství asi už vůbec ne. Přitom se ale školství týká obrovského množství dospělých i dětí. A koho čeká brzy přechod jeho vlastního dítka nebo vnoučete ze základní na střední školu, měl by teď zbystřit. A asi se začít trochu zajímat.
Není to tak dávno, kdy jsme zrovna o středních školách slýchávali dost často. Vzpomínáte na trable s přijímačkami na střední školy, které vedly nakonec k digitalizaci přihlašování? Právě střední školy jsou totiž povětšinou zřizovány kraji, takže místní radní pro školství jsou vlastně takovými ministry středního školství pro kraj a krajské zastupitelstvo malou krajskou vládou.
Školství jako krajská priorita? Podle čísel jen pro pár krajů
Proto jsem si řekla, že když čteme každou chvíli kritiku (často oprávněnou) české vlády, která se týká její údajné priority, tedy školství, že by bylo fajn si posvítit před volbami do krajů na to, jak to s prioritami a vzděláváním mají naše malé vlády v krajích. A řeknu vám, že jsem se nad některými čísly, která jsem zjistila, nestačila divit.
Jako na zavolanou zrovna teď v září vyšla studie pánů ekonomů Petra Janského a Daniela Koláře z IDEA CERGE EI, kteří se podrobně podívali na krajské rozpočty a sepsali zajímavou studii s názvem „Krajské rozpočty pod drobnohledem: odkud mají příjmy, na co jdou výdaje a co přinese změna RUD“. Když jsem se tedy podívala na graf, který vyplývá z jejich zjištění a který vám sem přikládám, tak jsem zjistila, že na školství těch financí opravdu nejde mnoho. A že jakási „mediální vládní strategie“, čili o školství hodně mluvit, vyzdvihovat, kolik se přidává, jak je školství priorita, ale finance ve vzdělávání příliš neutrácet, se děje i v mnoha krajích.
Nejmenší podíl financí do škol dává kraj Karlovarský a nejvíce Moravskoslezský
Úplně nejmenší podíl krajských financí dává na školství z rozpočtu Karlovarský kraj (pouhých 8 %), dále Zlínský (10%), ale kupodivu také Středočeský (10 %) a Praha (11 %). A tady bych se zastavila. Protože každý rok sleduji dění kolem přijímacích zkoušek a zápisů na střední školy, a tak si nemohu nevzpomenout, jak dramatická je vždy situace kolem přijímaček v Praze a ve Středočeském kraji. Kde děti hledají dobrá gymnázia a nedostanou se třeba ani se 75 body ze 100 z testů.
Graf je ze studie Janského a Koláře s názvem Krajské rozpočty pod drobnohledem: odkud mají příjmy, na co jdou výdaje a co přinese změna RUD
Naopak bych tu vyzdvihla kraj Moravskoslezský, který dává ze svého rozpočtu na školství 19 % a Jihomoravský, kde je podíl 17 %. Když to tedy srovnáme s krajem Karlovarským, vidíme, že je to více jak dvojnásobek. Studie pánů ekonomů neříká, jak efektivně jsou peníze (převážně do středních škol) vynaložené a myslím, že tohle přesně zjistit možná ani nelze. Ale rozpočtová priorita to u mnohých krajů očividně není.
Příjmy krajů budou prý díky novele posíleny. Na studenty se ale příliš myslet nebude
A když jsem si tak pátrala, co se kolem peněz investovaných z našich daní do krajů děje nového, vyskočila na mě ještě jedna zajímavá informace. Že se totiž k těmto penězotokům chystá novela. Jde o novelu zákona k rozpočtovému určení daní (RUD), čili kolik peněz dají kraje na silnice, kolik do zdravotnictví, do školství, podle jakých kritérií atd..
V komentáři k novele na webu MF ministr financí Stanjura národu sděluje, že příjmy krajů z našich daní budou prý posíleny, a že dojde k vyšší transparentnosti při přerozdělování peněz. No a že nové parametry propočtu vymysleli přímo sami členové Asociace krajů ČR, což mi dávalo naději, že třeba zrovna na děti a žáky budou myslet daleko víc než dosud.
Po přečtení návrhu však přišla sprcha. Opak je pravdou. Nové parametry vám sem přikládám v tabulce níže a můžete si sami přečíst, jakou představitelé krajů přikládají váhu počtu dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem. Ostuda. Pouhá 4 %.
Tabulku uveřejnilo Ministerstvo financí v textu k novele zákona o rozpočtovém určení daní. Kritéria navrhla Asociace krajů ČR.
Já chápu, že třeba délka silnic 2.a 3.třídy je asi důležitý parametr při přerozdělování financí. Ale dát silnicím váhu 20 % a počtu žáků a studentů ve školách zřizovaných krajem jen 4 %? Jako opravdu jsou silnice pětkrát důležitější, než budoucí středoškoláci? Nutno podotknout, že novela je teď teprve v běhu zákonodárného procesu a ještě není schválená. Takže si třeba tohoto paradoxu, na kterém se ale pánové a dáma z Asociace krajů museli přece shodnout, někdo ještě všimne. (Kteří lidé jsou v radě této asociace, rozhodují a podle informací ministerstva financí jsou tedy za onou novelou, si můžete přečíst zde na těchto stránkách. Pokud tedy neznáte své hejtmany, můžete se aspoň seznámit.)
Jak je tedy vidět, ani krajští představitelé se školstvím jako prioritou příliš nepracují a všechna čest výjimkám. Zda jim to voliči ve volbách spočítají, se uvidí příští týden.
Pokud chcete dostávat upozornění na moje texty, zaklikněte na začátku +sledovat.
