Pohledem učitelky: nejdůležitější změny v českých školách od 1. ledna 2026.

Převod placení nepedagogů, čili kuchařek, uklízeček či školníka nebo administrativy pod zřizovatele, je asi nejdiskutovanější letošní novinkou, která má začít od ledna platit. Přitom podle mne je to věc, která je přirozená a umožní upořádání, které je ve světě běžné. Když jsem se nedávno kvůli svému textu o nepedagozích, který jsem psala do Učitelských novin, zajímala o to, kdo platí tyto pozice v okolních státech, všude jsou to skutečně zřizovatelé škol. U nás byl dosud systém absolutně pokřivený a podle zjištění školských odborářů šly v 80 procentech škol na doplácení platů nepedagogů peníze určené na odměny učitelům. Podle mne se tedy jedná o narovnání stavu a ačkoliv jsem zaznamenala srdceryvné povzdechy různých kolegů v učitelských skupinách, že jsme ve škole jeden tým a musíme táhnout za jeden provaz, tak já je ubezpečuji, že jinde to takhle nefunguje. Ze 130 % určených na platy pedagogů například na učitelských páskách končilo vloni jen 109 % a letos to bude ještě méně. Kde asi končily tyto peníze určené pro pedagogy? Zřizovatelé škol budou mít, doufám, silnější hlas a zajistí nepedagogům lepší financování, než se to dělo doposud. A ředitelům tak zbyde více peněz na pedagogy a jejich odměňování. Vždyť zrovna před letošními Vánocemi v mnoha školách na odměny peníze nezbyly. To míchání několika kupiček financí dohromady je prostě podle mne špatné. Peníze na provoz školy a na pedagogickou činnost mají být podle mne striktně oddělené.

Druhým velmi kontroverzním bodem bude velké omezení odkladů školní docházky. Čili jednoduše řečeno do první třídy budou muset nastoupit prakticky všechny děti, které na to mají věk. Výjimky budou velmi sporadické. Buď odklad doporučí lékař specialista anebo poradna. Zápisy se navíc budou konat už velmi brzy, a to od půlky ledna. Takže i mnohé děti, které by se v běžném jarním termínu už jevily jako zralé, nám přijdou teď v zimě jako nezralé a do toho dorazí i děti s odklady z minula. Naprosto rozumím ředitelům a učitelkám prvního stupně, které čeká učení v první třídě, že jsou celkem v nejistotě. Vedle novinek v přijímání žáků do prvních tříd bude zavedené navíc i slovní hodnocení malých dětí a nemožnost propadání. Je ale naopak pravdou, že doteď jsme měli zase odkladů extrémně mnoho a byly jsme tak v Evropě velmi raritní zemí. Každé čtvrté dítě nastupující do české první třídy, bylo po odkladu školní docházky. Teď možná nastane zase druhý extrém. Brzy uvidíme.

U větších škol se pak mají do sboroven usadit natrvalo školní psychologové, speciální pedagogové a eventuálně sociální pedagogové. Tito lidé mají podporovat hlavně duševní zdraví dětí, které se obzvlášť poslední roky dost zhoršuje. Na tyto podpůrné pozice mají mít nárok školy nad 180 dětí. Už samotný zákon ale počítá s tím, že na tato místa nemáme v ČR dostatek kvalifikovaných lidí, a tak umožňuje ředitelům až do roku 2029 tuto pozici neobsadit, pokud takového člověka neseženou. Podle dat PAQ research totiž nemá už dnes psychologa přes 80 % škol, protože řekněme si upřímně, v soukromé praxi si vydělají daleko více. To je prostě ten obecný problém s nedostatkem peněz ve školství. A navíc menší školy budou mít nárok jen na částečný úvazek, čili by to pro takové profesionály znamenalo přejíždění mezi několika školami. To vidím jako dost velkou překážku hned vedle toho, že takových lidí je velmi omezený počet. Čili v zákoně sice můžeme mít napsáno ledacos, ale realita bude asi dost pokulhávat. Co budou ředitelé dělat, když je neseženou ani za 3 roky, to je těžké říct. Asi si je budou muset vymyslet.

Posledním poměrně radikálním opatřením, které chci zmínit, je slučování malých škol. V zákoně je daná hranice 180 dětí, pod které by škola neměla klesnout, pokud chce mít vlastní autonomii. Je přitom dáno přechodné období pro rok 2026 až 2028, kdy se počty dětí budou sledovat. Pokud bude mít škola k aspoň jednomu 30. září v těchto letech 180 dětí, může existovat samostatně. Pokud ne, bude sloučena. Takových škol je přitom v ČR skoro 1900, čili zhruba třetina, která má pod 200 žáků. Slučování tak zřejmě povede k nějaké finanční úspoře, ale na druhou stranu také k větší zátěži pro ředitele sloučených škol. Už nyní se v průzkumech ukazuje, že čeští ředitelé jsou v Evropě těmi, kteří se zaobírají nejvíce ostatními činnostmi a tím nejdůležitějším, čili vedením pedagogického týmu, nejméně. Jak ukazuje studie VŠE, tak u sloučených škol přibude ředitelům velká zátěž právě v této oblasti nepedagogické činnosti. Navíc je tu obava rodičů, kteří své děti chtějí dávat do malých škol kvůli rodinnému prostředí, že by se situace u takových zařízení vzhledem ke změně vedení mohla změnit.

Všechny změny od 1. 1. 2026 podle velké novely školského zákona jsou přehledně i se zdroji pro podrobnější informace popsány zde na tomto ODKAZU

Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte si +sledovat.