Článek
Je to už pár měsíců, co jsem se o tuto složitou problematiku začala trochu více zajímat. Může za to naše přední ekonomka Jana Matesová, která o financování kuchařek a školníků promluvila v rozhovoru v Českém rozhlase Plus. V interview se docela emotivně rozčílila: „Tohle musí přestat! To je tak odstrašující příklad, že se to dostane do učebnic ekonomie po celém světě! Nemůžete mít někde jinde pravomoc ke zřízení struktury a někdo jiný, aby to platil.“ Myslela tím, že například školy zřizované obcemi naberou nepedagogické zaměstnance, ale obce pak chtějí po státu, aby tyto pozice zaplatil.
Tohle musí přestat! To je tak odstrašující příklad, že se to dostane do učebnic ekonomie po celém světě!
Obce mají peněz dost, říká ekonomka. V okolních státech nepedagogy platí právě ony.
Tuto ekonomku sleduji delší dobu a rozhovory s ní ráda poslouchám. Má totiž obrovský rozhled. Pracovala mj. ve Světové bance, přednášela na světových univerzitách, studovala ekonomickou statistiku. K obcím se pak ještě vyjádřila docela nelichotivě s tím, že přestože jsou zřizovateli škol, tak jen natahují ruku. Podle ní chtějí stále více peněz na kuchařky a další nepedagogy, a přitom ty finance mají na účtech.
Protože si ráda dohledávám údaje o školství, ráda srovnávám a také jsem o problematice psala aktuálně komentář do Učitelských novin, tak jsem se začala pídit po tom, jak je to v našich okolních státech. A musela jsem paní Matesové dát zapravdu. Vzala jsem údaje, které se týkají placení nepedagogů v Rakousku, Německu a Polsku. No a zjistila jsem, že jsme opravdu unikát. Všechny tyto okolní státy totiž mají nepedagogy placené převážně obcemi, coby zřizovateli škol.
80 procent škol financuje část peněz pro nepedagogy financemi určenými pro učitele.
S penězi učitelů se šachuje dle potřeby, protože je špatně nastavený systém
U nás je to dosud totiž tak, že uklízečky, kuchařky, školníky a administrativní zaměstnance, platí školy samotné. A když na ně nepřijde dostatek peněz (jakože jsou tyto pozice u nás opravdu podhodnocené, přičemž třeba u kuchařek je to úplně tristní a také se kvůli tomu stávkovalo), tak se sahá do peněz určených pro učitele a ostatní pedagogy. A může za to právě totálně špatně nastavený systém, který umožňuje přesunovat peníze určené učitelům jinam. Taková škatulata, škatulata, hejbejte se. Myslím, že jinde by to možné nebylo.
Dám příklad. Zkuste třeba říci v soukromé firmě managerům, že se z balíku na jejich odměny budou v tomto měsíci platit kuchařky v kantýně a uklízečky. A nebo zkuste lékařům v nemocnici sebrat čtvrtinu odměn, protože bylo zrovna hospitalizovaných víc pacientů a těm bylo nutné navařit více jídel a setřít víc pokojů. Vidíte, jaký je to nesmysl? A v tomhle nesmyslu si tady v českém školství už mnoho let žijeme. A protože jsou učitelé solidární, tak potom stávkují za platy nepedagogů a drží s nimi basu. A přitom stačí jen rozumně přenastavit systém.
Přes 80 procent škol doplácí platy nepedagogů z odměn pro učitele, říká odborářská anketa
Chybné nastavení lze přitom doložit lehce i pár čísly, abyste mi věřili. Tak například z ankety školských odborářů, které se účastnilo přes 300 škol, vyplynulo, že 80,5 % vzdělávacích ústavů počítá se sanováním platů nepedagogů z odměn učitelů. Odboráři tento tragický systém sami komentují slovy, že „učitelé se tak stávají hlavními sponzory fungování škol“. A další údaj, který toto dokládá, je jednoduché zjištění. Že ačkoliv ze státního rozpočtu odchází dle zákona do škol prostředky na 130 % průměrné mzdy pro učitele, k nim samotným doputuje jen 109 % průměrné mzdy v Česku (statistický údaj za loňský rok). Kdepak se nám ty peníze asi ztrácí? Můžete hádat dvakrát.
Zjišťovala jsem proto, jak to přesně mají s financováním nepedagogů naši přímí sousedé. Jestli tam třeba také učitelům nedoputují všechny peníze, které uvolní spolkové země v Německu či jinde. Jako relevantní zdroje informací jsem si vzala data z Eurydice, což je evropská informační síť, která sbírá a zpracovává informace o evropských vzdělávacích systémech. A potom je dalším zdrojem European Agency for Special Needs and Inclusive Education a také info ze zprávy OECD o vzdělávání. Tam všude jsem našla zmínky o financování nepedagogů. Pojďme si to tedy podrobněji rozebrat.
Učitelé v okolních státech jsou placení ze státních peněz a nepedagogové z obecní pokladny.
Německo, Rakousko nebo Polsko s učiteli jako sponzory fungování škol nepočítá
Tak nejdřív vezmu třeba Německo. U západního souseda je to tak, že spolkové země financují náklady na učitele a ti jsou tak zaměstnanci spolkových zemí (s výjimkou soukromých škol). A obecní úřady (konkrétně jejich zřizovatelé Schulträger) financují nepedagogické pracovníky.
V Rakousku jsou zřizovateli škol obce (Gemeinden) a jsou odpovědné za provozní náklady škol, včetně platů nepedagogických pracovníků. To zahrnuje údržbu budov, vybavení a další provozní záležitosti. Zaměstnanci přitom nejsou přímo zaměstnáváni školami, a ani plánování, správa a financování personálu nejsou v kompetenci samotných škol. Informace jsem vzala z dokumentu OECD Reviews of School Resources: Austria a týká se primárních a nižších sekundárních škol.
A zamířila jsem i na sever a hledala informace o Polsku. I tady je nepedagogický personál škol opět financován obcemi. V dokumentu OECD Reviews of School Resources: Poland se přímo píše: „Obce jsou odpovědné za zaměstnávání a financování nepedagogického personálu ve školách, včetně administrativních pracovníků, školníků a kuchařek. To zahrnuje veškeré provozní náklady kromě platů učitelů, které jsou financovány prostřednictvím státních dotací.“
Politici se tváří, že na platy učitelů jde 130 % a přitom je to Potěmkinova vesnice
Neříkám, že se musí vše z okolních států jen tupě kopírovat. Ale je prostě vidět, že náš systém financování školníků, kuchařek, uklízeček, IT pracovníků a administrativních zaměstnanců školy, je nastaven zcela chybně. Že jde o zásadní chybu v systému, která by se měla co nejdříve opravit. Do té doby se totiž budeme i nadále v médiích dozvídat a tvářit se, jak na učitelské mzdy jde 130 % průměrné mzdy ve státě, přestože je to pitomost, je to lakování na růžovo a Potěmkinova vesnice. Protože nejen, že se údaj počítá k předloňským statistickým datům (čili 130 % průměru předloňska) a je tudíž hodně starý, dále že tuhle informaci schválně většina vládních politiků veřejnosti zatajuje a ta se pak chybně domnívá, jak jsou učitelé skvěle placení, ale také, že z těchto peněz nejsou zdaleka financováni právě jen učitelé.
28. května se rozhodne
O financování těchto důležitých lidí v provozech škol se bude jednat 28. května ve Sněmovně. Termín je pevně daný, takže doufejme, že tentokrát už se o novele opravdu rozhodne. A peníze na nepedagogy tak budou dostávat do svých rozpočtů přímo obce coby zřizovatelé škol a budou si s nimi hospodařit samy. A já pak pevně doufám, že platy těchto zaměstnanců tak budou brzy navýšeny a budou konečně valorizovány, jak je slibováno a nebude se přitom ubírat z peněz pedagogů. A ti začnou konečně dostávat aspoň těch slibovaných 130 % průměrné mzdy z předloňských čísel, i když ani to není žádná hitparáda.
Že ale také záleží na způsobu provedení celé té změny, je jasné. Když posloucháme politiky, tak vidíme, že právě vysvětlování správnosti postupu zatím očividně velmi drhne. Nato, že máme ve vládě samého učitele, tak zrovna tahle pedagogická disciplína jim moc nejde. Kritika na špatné komunikování této změny je totiž slyšet dnes a denně a poznámka o uspěchanosti je asi také zcela oprávněná. Podstata změny je ovšem podle mne a dle informací, které teď už mám, zcela správná . A je na místě ji udělat.
Na závěr anketka a opět dávám možnost diskutovat v otevřené diskusi pod článkem. A děkuji za vaše názory.
Anketa
Autorka textu je učitelka přírodních věd a blogerka.
ZDROJE
