Článek
Oddělení peněz pro pedagogy a nepedagogy tu mělo totiž být už dávno. Stejně jako se nemohou brát na platy kuchařek, na správce IT či na učitele peníze z kupičky určené na pomůcky, tak by se na školníka nebo kuchařku určitě neměly brát z hromádky pro učitele. Tato nepříjemná a nesmyslná praxe tu však funguje už mnoho a mnoho let a jedno médium ho trefně nazvalo „ulejváním peněz“ původně určených pro učitele.
Pokřivené financování ve školství
Za sebe si ale říkám, že pokřivené financování ve školství přeci není žádná novinka, co se vlastně divím! Možná málokdo (hlavně mimo školství) tuší, že donedávna se neschopenky platily z peněz na učebnice a další pomůcky. Takže platila přímá úměra. Čím více nemocných, tím méně pomůcek. Pokud udiveně kroutíte hlavou, tak jste na tom úplně stejně jako já, když jsem tento exemplární nesmysl zjistila a poté o tom napsala článek.
Dnes už se sice peníze za neschopenky učitelů z financí na učebnice a tablety neplatí (protože to tady vedle mne kritizoval kde kdo), ale zkuste se zeptat ředitelů škol, zda jim tyto finance teď někdo kompenzuje. Odpovědět si asi umíte sami. A že při chřipkové nebo covidové epidemii (a letošní varianta covidu je docela virulentní) se za neschopenky určitě utratí dost peněz, tušíme asi všichni.
A to nemluvím o vyplácení peněz navíc za suplování. V tento moment prostě nelze nevzpomenout na jednoho z nedávných ministrů, který tvrdil, že při velké nemocnosti učitelů školy naopak hodně ušetří. Jaksi zapomněl, že na základních i středních školách se na rozdíl od škol vysokých (kde učil) supluje a že například v deset dopoledne nemůžete děti na hodinu pustit ze zřetele a neučit. Jeho jméno mám v jednom ze svých článků. Teď už ho zmiňovat ale nebudu, neboť spadl do propadliště politických dějin.
Peníze na kuchařky a uklízečky dostane obec a kraj, říká ministr
Ale zpět k financování kuchařek a uklízeček. Zásadním problémem může být to, jakým způsobem se nové financování bude provádět a komu konkrétně se peníze budou posílat. Ministr školství Bek před pár dny představil svoji vizi, kdy by peníze pro nepedagogy (kuchařky, uklízečky, školníka) poslal přímo obcím a krajům coby zřizovatelům škol a ti by poté tento personál vypláceli. Už se ale ozývají někteří zřizovatelé s obavami a stejně tak i někteří ředitelé škol a vidí v tomto postupu problém.
Za sebe mohu říci, že mně se tento postup zdá celkem fér, ovšem tuším, že to bude mít svoje ale… Pokud se už zřizovatel rozhodne mít ve svém městě či obci školu, měl by podle mne přijmout i téměř veškeré náklady na její zřízení a provoz, protože má oproti MŠMT tu výhodu, že daleko více vidí ředitelům pod ruce a nebo „do kuchyně“. A u té kuchyně možná i doslova.
Jednak má zřizovatel ze zákona třetinu míst ve školské radě, čili může chod školy lépe ovlivňovat, je školám daleko blíž a ví, kde může ušetřit nebo naopak. Vidí, kde musí u těchto pomocných pozic plat navýšit, aby mu v daném objektu vůbec někdo uklidil a uvařil pro děti. Děti radních a zastupitelů samozřejmě chodí do místních škol a ti tak mají informace z první ruky. Stejně tak často v zastupitelstvech sedí členové pedagogických sborů a dokonce se stává (jako v mém městě po mnoho let), že starostové nebo místostarostové jsou bývalí či současní pedagogové nebo ředitelé škol. Prostě rozhodně má vedení měst a obcí lepší informace než úředníci na ministerstvu.
A co když se zřizovatel ve financování kuchařek nevyzná?
Navrhované opatření má ale samozřejmě i svá úskalí. Dokážu si představit, že přestože zřizovatel dostane přes rozpočtové určení daní na personál školy peníze (ministr toto aktuálně navrhuje udělat už k 1. 9. 2025 a má jít o 10 miliard korun), bude se snažit ušetřit a ve své neznalosti uklízečky a kuchařky dostatečně nezaplatí a ony odejdou.
Další problém vidím v tom, kdo všechno by měl mezi takový personál patřit. Dosud se totiž mezi nepedagogy počítá například i správce IT. To ale velmi často bývá učitel informatiky, matematiky, fyziky nebo prostě někdo z pedagogů, který je kamarád s počítači a školní počítačovou sítí. Takoví lidé mají ve velkých školách často snížený úvazek, aby svoji druhou práci ve škole zvládli. Jak by to bylo po převzetí financování této pozice zřizovatelem, se tedy nedá odhadnout. Ale rozhodně by na tom IT neměli tratit, protože o takové lidi je nouze.
Jaký další problém by při změně financování nepedagogů podle mne mohl nastat? Určitě máme v našem státě jak zřizovatele velmi osvícené, tak také zřizovatele, kteří problematice školství vůbec nerozumějí. Zatímco ve větších městech, kde se školství věnuje na úřadě nebo v zastupitelstvu více lidí, takový problém s neznalostí asi nenastane, na menší obci či vísce je situace někdy tristní. Takových zkazek o starostech a starostkách, kteří si se svojí školou nevědí vůbec rady, jsem slyšela za 20 let už dost a dost.
Starostka zasahovala do práce ředitelky, jiná přihlížela vyhazování učitelů a jejich nahrazování asistenty
Uvedu jich jen pár pro ilustraci, o kterých vím ze svého okolí. Například vzpomínám na nedávno u nás v regionu medializovaný příklad jedné známé krkonošské obce, kde se ředitelky místní malé školy střídaly skoro každý rok, protož zdejší starostka (myslím, že pracovala dříve ve zdravotnictví) nevěděla, kde končí její pravomoc a běžně zasahovala do řídící práce dam v ředitelském křesle. Nebo případ jiné podkrkonošské obce, kde ředitelka menší školy vedla svůj sbor tak, že jí odcházel jeden aprobovaný učitel za druhým a ona je nahrazovala asistenty středoškoláky. Starostka coby zástupce zřizovatele vůbec netušila, jak má takový rozklad školy řešit a co má dělat. (Nutno dodat, že škola už má od letoška po letech ředitelku novou.) A takových případů bychom opravdu našli mnoho.
Zřízení řídícího mezičlánku a síťování škol
V této souvislosti proto fandím ještě další důležité věci, a to je zřízení mezičlánku mezi ministerstvem, školami a zřizovateli (zatím jde aktuálně spíše o poradní než řídící instituci a říká se jí střední článek) a také o vytváření zasíťování a spojování škol, které by si mohly některý školní personál eventuálně v případě potřeby „vypůjčovat“. Zase to ovšem předpokládá osvícený přístup ve spolupráci s řediteli a ředitelkami škol, které o chodu té své vzdělávací instituce vědí nejvíc.
Je samozřejmě možné, že oddělení peněz na nepedagogy od pedagogů bude provedeno i bez toho, že by přešlo na zřizovatele. I takové řešení ale pokládám za dobrou variantu. Nejhorší je totiž současný neudržitelný stav, kdy se veřejnost mediálně masíruje zvěstmi, jak se neustále přidává pedagogům a výsledek je, že se z těchto peněz navíc financují uklízečky a kuchařky, aby zůstal ve škole kdo uklízet a vařit obědy a učitelské tarifní tabulky už se léta nehnuly.
Je sice velmi hezké, že tu byla snaha zaručit učitelům slušné platy skrze zákonem zaručených 130 % průměru. Ale že i tady to kulhá minimálně na jednu nohu, vědí ve školství skoro všichni. Vztahovat totiž tento objem peněz na platy k údaji, který je dva roky starý a tudíž v této době poinflační naprosto, ale naprosto neaktuální, je velká podpásovka na všechny učitele.
Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/platy-nepedagogu-chce-ministerstvo-resit-penezi-z-rozpoctoveho-urceni-dani-353721
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/bek-pokud-se-financovani-nepedagogu-neprevede-na-zrizovatele-zaplati-je-stat-z_2410081513_hof
...
Pokud chcete přednostně dostávat upozornění na moje texty, stačí zakliknout +sledovat na začátku článku. Zabývám se hlavně školstvím.
