Článek
Podle mne to není myšlenka úplně špatná. Zvlášť, když tu máme novelu zákona o pedagogických pracovnících, která vpouští do tříd našich dětí v podstatě kohokoliv s vysokoškolským diplomem. Sama tento trend „amatérů do škol“ už několik let bedlivě sleduji a tvrdě kritizuji. A další věc, která mě v našem školství dost irituje je, jak se tu často nehraje na aprobace. Je mi jasné, že když nemáte ve škole třeba hudebkáře, tak si předmět do úvazku vezme někdo z učitelů hrající na nástroj. Ale současná situace, kdy je vlastně každý vystudovaný učitel „kvalifikovaný“ učit prakticky jakýkoliv předmět, se mi nelíbí. Je samozřejmě jasné, že normální vedení školy přece nebude češtináři dávat většinu úvazku složenou třeba ze zeměpisu. Ale jasné pravidlo ani omezení na to u nás v Česku, kupodivu, neexistuje.
Tři učitelské úrovně
Kdo by tedy měl být oním hlídačem kvality, čili metodikem výuky? MŠMT po pár letech opět oprašuje myšlenku učitelského kariérního řádu. Ve velmi zjednodušené zkratce bych to mohla přirovnat k jakési učitelské atestaci. V návrhu, který zatím vypadá přece jen o něco jednodušeji než ten poslední z roku 2017, se píše o 3 stupních či kompetenčních úrovních učitele: 1. Začínající učitel, 2. Zkušený učitel, 3. Metodik výuky. Pokud vás více zajímají jednotlivé kompetence v různých úrovních, máte zde k dispozici tabulku ofocenou z podkladů MŠMT pro Národní konvent o vzdělávání k tématu Kompetenční rámec učitele/ky.
Zatímco začínající učitel, který má po dobu dvou let k dispozici svého uvádějícího učitele, už je v zákoně definován od ledna letošního roku (Úroveň 1), ostatní dvě úrovně na přesnou zákonnou definici čekají. Nicméně já bych se teď věnovala hlavně úrovni číslo tři, která mě osobně zaujala nejvíc.
Kdo má být tím správným hlídačem kvality výuky?
V Česku se má za to, že jakýmsi hlídačem kvality škol je Česká školní inspekce. Podle mne je to ale pravda jen částečně. Zda je předmět vyučován opravdu kompetentně, umí totiž podle mne posoudit zase jen dobrý zkušený učitel se stejnou aprobací. A na to se u ČŠI moc nehraje.
Všichni tak nějak tušíme, že děti by měli vyučovat učitelé s příslušnou aprobací (vystudovaný češtinář učí češtinu, dějepisář dějepis atd.). Pokud ale máte laickou představu o tom, že na učitele matematiky se přijde podívat inspektor, který rozumí matematice (čili je například bývalým učitelem matematiky), tak jste od reality velmi vzdálení. Za dvacet let ve školství se byl například na mé hodině matematiky podívat inspektor/bývalý matikář jen jednou jedinkrát, a to byla ještě velká náhoda. Inspekce sleduje opravdu velmi různé aspekty výuky. Z poslední doby třeba inkluzi, spolupráci učitele s asistentem, začlenění Ukrajinců ve třídě atd. Ale jestli matikář vykládá dobře matematiku? Já tedy nevím, ale podle mne je to ve školství skoro to hlavní. Ale možná se mýlím…
Přiznám se, že když jsem začala pracovat ve školství, byla to jedna z věcí, která mi vrtala hlavou. Jak je možné, že nikdo nekoordinuje vzájemnou propojenost mezi učiteli se stejnou aprobací? Že nikdo aprobovaný nekontroluje základní kvalitu vyučovaného předmětu v regionu napříč školami? Že se do hodin chodí dívat na hospitace vedení školy, je samozřejmě normální. Ale i tito lidé mají přece své aprobace a angličtinář asi těžko pozná, jestli dětem dobře vykládáte rovnice a Pythagorovu větu. Proto mě docela zarazilo a dodnes zaráží, že jakýsi koordinátor, regionální metodik nebo někdo podobný, který by hlídal základní kvalitu vyučovaného předmětu napříč školami, v Česku neexistuje.
Tři a půl tisíce vybraných metodiků výuky
Pojďme se tedy mrknout, jak by takový metodik výuky na úrovni 3 měl vypadat a jak si ho ministerstvo tedy přestavuje. Tak nejdříve má podle materiálu MŠMT projít konkurzem. Ve své funkci by pak byl po omezenou dobu asi 5 let. Do roku 2028 by takových lidí mělo být v Česku zhruba 3 a půl tisíce, což je asi 2,5 % učitelů a měli by být přímo řízeni a vedeni ministerstvem školství. Metodik má vedle své školy působit i na dalších školách v území, měl by kolegům chodit na náslechy, společně pak výuku zhodnotit, poskytnou zpětnou vazbu a vést komunitu učitelů. Pokusné ověřování takové pozice má začít v tomto či příštím roce.
Návrh takového kariérního postupu (začínající učitel - zkušený učitel - metodik výuky) vypadá podle mne docela rozumně. Na rozdíl od toho posledního z roku 2017, který ztroskotal. Odstřelili ho nakonec samotní učitelé, kteří proti němu ve velkém podepisovali petici. Důvodem neúspěchu byla hlavně přílišná administrativa, tvorba jakýchsi nejasných portfolií, honba za body za školení a samozřejmě, jak to tak v Česku ve vzdělávání chodí, za hodně práce navíc bylo nabízeno málo peněz.
Atestace učitelů má určitě svá úskalí
Pokud by na něčem mohl podle mne ztroskotat tento poslední návrh kariérního řádu kantorů, pak to budou opět finance, protože těch se v českém školství zase po letech nedostává. Možná mě napadá také velká náročnost na organizaci vlastní práce takového metodika (i když má mít snížený úvazek). Také ředitel dané školy, který by měl metodika výuky na práci s kolegou v jiné škole uvolnit, nemusí být zrovna nadšený ze sdílení takového odborně zdatného člověka s jinou školou. I mezi školami totiž existuje přetahování výborných kantorů a třeba dobrého učitele fyziky, matematiky, IT a podobně aby dnes pohledal.
Přežije vize kariérního řádu volby?
Zda se vize kariérního řádu v této podobě uskuteční či ne, si ještě počkáme. Záležet pravděpodobně bude i na novém ministrovi či ministryni školství po volbách, které nás již brzy čekají. Že by do ministerského křesla usedl znova muzikolog Bek nebo nějaký z jeho spolustraníků ze STAN, vůbec nepředpokládám. Působení STAN na této pozici bylo dost neúspěšné a provázené stávkami. Myšlenka na jakousi atestaci tu však zůstane a myslím, že i mezi učiteli by se našli lidé, kteří by rádi podpořili svými zkušenostmi ostatní, pomohli zvýšit úroveň vyučovaných předmětů a vybudovali si pěknou pedagogickou kariéru podpořenou rozumnou finanční částkou. V situaci, kdy máme hodně malých školiček, školství hodně roztříštěné, ředitelská funkce se stává čím dál víc politickou, zřizovatel na malém městě školství často vůbec nerozumí a ještě navrch je tu novela zákona, která deprofesionalizuje učitelské povolání, by nějaký garant kvality výuky obzvlášť u hlavních předmětů, byl zřejmě přínosem.
Jestli chcete dostávat přednostně upozornění na mé nové texty, tak si zaklikněte pod mým jménem +sledovat.
Odkaz na záznam z jednání konventu je k dispozici zde.