Článek
Programy politických stran sice nejsou ještě úplně hotové. Například ANO slíbilo vyjet se svým programem až v září, čili na poslední chvíli. Není se co divit, protože strany od sebe různým způsobem opisují a přes prázdniny politika zajímá málokoho. Nicméně tváře z oblasti školství dvou hlavních politických subjektů, čili exministr Plaga za ANO a poslankyně Zajíčková (ODS) z uskupení SPOLU už v médiích svoje předvolební vize národu sdělují poměrně dlouhou dobu. Je tedy z čeho čerpat.
Jako první jsem se rozhodla zaměřit na téma, které nejen velmi zajímá mne jako blogera a komentátora a psala jsem o něm několik textů (například tento na Seznam Médium s mnoha čtenáři, diskutujícími a hlasujícími), ale i oba političtí lídři se shodují, že se s ním setkávají na školách při diskusích téměř vždy. A je to třaskavé téma inkluze. Jejich názory a recepty přitom čerpám z jejich aktuálních rozhovorů a už téměř předvolebních klání v médiích (všechny zdroje na dotyčné články, podcasty a rozhovory máte na konci textu).
Inkluze je zralá na revizi, shodují se političtí rivalové
Oba aktéři se před volbami shodují, že inkluze potřebuje revizi. Na to já zase říkám, že konečně se o tomto průšvihu s inkluzí počesku začíná hovořit. Je to ale právě díky politikům hovořícím v médiích, protože kritičtí odborníci slovo na veřejnosti příliš nedostávají. Dlouhou dobu mi toto téma také připadalo jako jedno velké tabu, které se nesmí kritizovat.
Oba politici se přitom shodují (a nejen oni), že inkluzi jako takovou zrušit nelze. Že společné vzdělávání všech dětí v jedné škole, čili nadaných, méně nadaných, cizinců, hendikepovaných a dalších, je potřebné. Ale musí se proměnit podoba tohoto společného vzdělávání tak, aby dětem prospěla a neškodila.
Exministr za ANO navrhuje posílit speciální školy anebo online výuku pro problémové žáky
Exministr a kandidát na ministra školství za ANO Robert Plaga
Podle exministra Plagy zde vlastně žádná inkluze neproběhla a na inkluzi si podle něj jen hrajeme. V rozhlasovém rozhovoru řekl, že mu vadí, když se kvůli některým inkludovným dětem musí přizpůsobovat fungování celé třídy. Že když už se poradna i škola shodnou na odchodu dítěte do speciální školy, rodiče často odchod brzdí.
Podle exministra nemusí být děti se třídou také na všechny předměty. Mohou být třeba na hudebce, tělocviku, výtvarce, ale kde jim to nejde, mohou být individuálně pod jiným vedením. Komě toho Plaga také uvedl, že pokud dítě narazí na „skleněný strop“, není v zájmu dítěte ani ostatních, aby byli dohromady.
Měli bychom se podle něj začít bavit také o kapacitách speciálních škol. Líbí se mu také dánský model, kdy například dítě s problémovým chováním může ředitel vykázat do domácího vzdělávání. Škola zajistí online výuku a rodič má pak povinnost u toho online vyučování být. Stává se to pak podle exministra i jeho problémem, protože si musí vzít dovolenou. Taková opatření jsou podle něj správná, protože zde není jen zájem tohoto jednoho dítěte s poruchami chování, ale zájem dalších 29 dětí ve třídě.
Hlavní tvář školství z ODS chce studijní skupiny a větší pravomoci ředitelům
Poslankyně za ODS Renáta Zajíčková
Poslankyně Zajíčková říká, že inkluze je bolest našeho školství a že jsme ji přepálili. Podle ní jsme se pustili do obrovského začleňování dětí, ale nedali jsme ředitelům škol patřičné nástroje. Aby mohli v případě, že nefunguje začleňování dítěte s poruchou chování, ochránit zbytek toho kolektivu. Podle ní to způsobilo, že se učitel zabývá jedním, dvěma nebo třemi inkludovanými dětmi (problémové chování, cizinec, dítě s poruchou autistického spektra) a na ostatní nemá čas a že daný učitel nebo ředitel také nemá nástroj, aby některé děti na část výuky přesunul do jiné třídy.
Co se týká asistentů, tak poslankyně správně připomíná, že zpočátku nebyly prakticky vůbec žádné požadavky na tyto asistenty a asistoval tu kde kdo. A že to mohl dělat člověk bez žádného pedagogické vzdělání (což ale platí stále i dnes). Podle Zajíčkové dle dat ČŠI také nedělají asistenti to, co by jim příslušelo a je potřeba je více profesionalizovat.
Jako další nástroj navrhuje poslankyně možnost dítěti zorganizovat výuku i jinak, a to i na několik dní. Podle Zajíčkové není nikde ve vyspělém světě v jedné třídě tolik dětí s různými potřebami jako teď v českých třídách. Čili cizinci, děti s mentální retardací, fyzicky hendikepované, nadané a děti s problémovým chováním.
Uvádí příklad z vyspělých evropských zemí, kde školy mají možnost vytvořit mikroskupiny a na některé předměty se učí v jiném prostoru s jiným učitelem nebo s kvalifikovaným asistentem. Provádí diferenciaci v rámci školy a tvoří se skupiny s různou úrovní matematiky, různou úrovní jazyka, ale například na výtvarnou výchovu jsou děti spolu, spolu jedou na výlet nebo exkurzi. Ale na nějaké předměty jsou prostě vytvořené skupiny podle výkonnosti. (V malých školách si ovšem nedokáže toto dělení představit.)
Jako druhou možnost uvádí (stejně jako Plaga) speciální školy, které začaly po zavedení inkluze pomalu zanikat. Dítě přitom nemusí do této školy chodit všech devět let, ale jen část docházky. Jako další možnost pak zmiňuje speciální třídy, které mohou být součástí běžné školy.
Speciální třídy a školy? To už tu bylo…
Podle mne je mnoho z uvedených opatření naprosto správných a na místě. Určitě ale musím dodat i trochu jízlivě, že mnoho z nich tu také dávno bylo a v dostatečné kapacitě. Speciálních škol jsme totiž mívali daleko více, ale vlivem inkluze jich velké množství zaniklo. Učili v nich také učitelé s patřičným vzděláním. Také speciálních tříd tu bývalo více. Sama jsem v několika takových učila a vím, že jejich postupný zánik bylo spíš politické než odborné rozhodnutí. (A že některým dětem společné vzdělávání spíš uškodilo a v menším kolektivu speciálek by jim bylo lépe.)
Jsem také ráda, že se konečně ve veřejném prostoru začínají objevovat vlaštovky v podobě nápadů převzatých ze zahraničí, a to je vyloučení ze společné výuky kvůli nezvládnutým poruchám chování. Vyčleněné třídy, místnosti pro takové děti, které se učí pod dohledem dalšího pedagoga anebo vyloučení na čas ze školy, nejsou ve světě ničím novým. U nás se však musí někteří učitelé s takovými dětmi potýkat v běžných třídách a kromě zavolání policie nebo záchranky prakticky nemají jinou možnost, jak se s nebezpečným nebo extrémním chováním dětí popasovat.
Předvolebních témat je mnoho
Školství má mnoho takových palčivých témat, a tak se příště podívám zase na nějaké další. A přestože nám některé politické strany ještě nedávají možnost prostudovat jejich předvolební programy, jejich hlavní lídři se se svými nápady a vizemi v médiích objevují čím dál častěji. A tak se zdroje dohledat určitě dají. A dá se tak včas a lépe promyslet, jaké návrhy nás oslovují a komu realizaci změn také budeme více věřit.
Na závěr anketa o opatření, které by podle vás nejlépe prospělo při revizi inkluze.
Anketa
ZDROJE
Autorka je učitelka, blogerka, komentátorka a bývalá rozhlasová redaktorka.
