Přijímací testy deváťáky čekají už 28. ledna (zatím nanečisto). Zájemců bude letos opět hodně.

Tak předně by bylo fajn se před 28. lednem aspoň kouknout, jak takový test z matematiky a českého jazyka vypadá a stejně tak se podívat, jak vypadá tzv. záznamový arch. Do něj se píšou výsledky a ten pak děti budou odevzdávat učitelům. Obojí si můžete stáhnout nebo vytisknout zde.

V momentě, kdy otevřeš testový sešit se zadáním, je nesmysl hned začít pracovat od cvičení jedna a doufat, že za 70 minut zvládneš spočítat všechno až do cvičení 16 (u českého jazyka je 60 minut a test má jinou strukturu). Vždy dětem radím, že i když viděly test už předtím několikrát, mají si ho stejně nejdříve prolistovat. Prohlédnout si dobře, jak jsou řazena cvičení, kde jsou snadné úlohy na banální výpočty, kde slovní úlohy, kde je geometrie.

Testy totiž mají velmi podobnou strukturu už několik let, ale sem tam nějaká cvičení autoři schválně prohodí (například vloni lehce zmátli děti s příklady na procenta). V první část testu jsou otevřené otázky a v druhé části žáci vybírají z možností.

Děti dostanou testový sešit, do kterého si budou psát a počítat, mohou si tam podtrhávat (klidně i barevně) a také dostanou čistý list papíru, na který mohou provádět další výpočty, nákresy atd. Výsledky a nebo postupy s výsledky ale musí pak zapsat do záznamového archu. Radím dětem nenechávat tento přepis rozhodně až na poslední chvíli, ale průběžně čitelně záznamový arch vyplňovat.

Mnoho dětí dělá jednu velkou chybu. Přečtou si zadání, ale nepodívají se pořádně na otázku. Na co se ho v testu vlastně ptají. Přitom se u mnoha příkladů počítají body jen za správnou odpověď a postup nikoho nezajímá.

Například mě teď aktuálně napadá příklad, který jsem s dětmi z jednoho Cermat testu řešila tento týden a kdy měly výsledek zapsat v minutách a sekundách a mnoho z nich zapsalo výsledek sice správně, ale v sekundách. Za takovou odpověď se ale body neudělují.

Další chybu, které se děti často dopouští je, že si špatně přečtou, kde mají vyplnit jen výsledek a kde chce zadavatel vidět celý postup. V záznamovém archu i v testovém sešitě je to ale vždy popsáno. Tady máte příklad, kdy se zapisuje jen výsledek (1) a kde má dítě jasné upozornění, že má psát i postup (2).

Příklady z geometrie mají jednu specialitu. Po dětech se chce, aby po narýsování nějaké té konstrukce trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo třeba lichoběžníku, ještě vše obtáhly propiskou. Rovné úsečky a přímky (samozřejmě) mohou obtahovat podle pravítka, ale kružnice či jejich části musí obtáhnout od ruky.

Tady vidíte jedno takové vzorové řešení dvou úloh z geometrie. Zde dětem také radím nejdřív do testového sešitu udělat dobrý náčrtek a pak už rýsovat tužkou přímo do záznamového archu (mohou gumovat) a nakonec obtahovat propiskou.

Je dobré dětem také vysvětlit, že na 50 bodů dosáhne v testu málokdo. Jde spíše o promile z celkového počtu žáků. A to jak v českém jazyce, tak tím spíše v matematice. Matematický test bývá totiž těžší, což dokládají i statistická data. Jde o test rozřazovací a ne ověřovací. Čili není to čtvrtletní práce, kde se očekává, že jedničkář zvládne všechna cvičení.

Je samozřejmě fajn, když se děti snaží dopracovat už teď k co největšímu počtu bodů. Ale na druhou stranu, po tomto testu nanečisto budou mít před sebou ještě skoro čtvrt roku na vylepšení skóre.

Většina dětí podle mých zkušeností nejspíš zjistí, že musí hlavně zrychlit výpočty. A toho dostáhnou, když budou trénovat. Natrénovat lze ale i schopnost rychle poznat, na co je ten který příklad zaměřen. Zda jde o Pythagorovu větu, rovnici, povrch kvádru nebo trojčlenku.

Letošních deváťáků je opět hodně, a tak je fajn, když se základní školy těchto přijímaček nanečisto zúčastní. A to se vším všudy. Děti si natrénují nejen samotné testy, ale také stresovou situaci, ve které se v dubnu při JPZ ocitnou.

A na závěr anketa.

Zaklikněte na začátku textu +sledovat, pokud chcete přednostně odebírat moje články.