Rodiče tří dětí se nedohodli na střední škole a soudí se. Děti budou vyřazeny z 1. kola přijímaček

Tento velmi nepříjemný případ tří nešťastníků poodhalil ředitel Cermatu Miroslav Krejčí před pár dny ve svém rozhovoru (zde). Situace mě velmi zaujala i znepokojila, a tak jsem se podívala do metodiky, kterou Cermat vydal k podávání přihlášek, abych se dozvěděla, co má v takovém případě žák či ředitelé škol dělat. Jak jsem ale zjistila, deváťák má v takovém případě opravdu velkou smůlu.

Dopředu avizuji, že elektronické podávání přihlášek velmi vítám a myslím si, že od pana ředitele Cermatu to byl vyloženě husarský kousek, zvládnout v tak krátkém čase digitalizovat zastaralé podávání přihlášek a zápisových lístků. A že nehledám chyby za každou cenu jako někteří novináři a redaktoři. To určitě ne. V tomto konkrétním případě jde ale o děti, které nemohou za své rodiče a rychlost českých soudů, a tak bych byla ráda, kdyby se podobná situace už neopakovala. Den, kdy totiž začne algoritmus deváťáky rozřazovat, se přiblížil.

Jeden rodič chce mít doma gymnazistu, druhý průmyslováka a nedohodnou se

O co jde? Zkusím to vysvětlit na jednoduchém příkladu. Jeden z rodičů chce mít z Honzíka třeba gymnazistu, předpokládá poté jeho vysokoškolskou dráhu a chce na první dvě místa ze tří možných proto napsat dvě dobrá gymnázia z okolí bydliště. Ovšem druhý rodič by radši měl z Jendy průmyslováka, který má jít co nejdříve vydělávat peníze a chce na první dvě místa napsat průmyslovky. Oba rodiče pak tedy musí hledat společnou shodu. To se ale ovšem nemusí povést, že? Určitě si umíme představit takový pár nesmiřitelných lidí v rozvodovém řízení nebo rodiče, kteří upřednostní vlastní ega před zájmem dítěte a ke shodě prostě nedojde. No a to se letos v několika případech stalo. Algoritmus rozřazování však nečeká a ke spuštění dojde každou chvíli.

Co na to Cermat?

Pojďme se tedy mrknout, co k takovému případu říká organizátor přijímaček a tvůrce manuálu k JPZ, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CZVV neboli postaru Cermat. V metodice, kterou Cermat vydal k letošním elektronickým přijímačkám k 1. 1. 2024, jsem k takovému případu našla toto doporučení: „Jedná-li jeden z rodičů sám vůči řediteli školy, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. V případě, že má ředitel školy důvodné pochybnosti o tom, zda jsou rodiče ve shodě, vyzve je k doložení podpisů obou z nich, v případě neshody rodičů je odkáže na soud .“

A tady je ten problém. Všichni víme, jak u nás dlouho trvá soudní řízení. Nerozumím vůbec tomu, proč třeba soud nemohl kvůli těmto třem dětem vydat nějaké předběžné opatření a nebo v krajním případě nedohody, proč za rodiče nemůže rozhodnout třeba ředitel základní školy, kam dítě chodilo do deváté třídy, nebo výchovný poradce či třídní učitel. Určitě bychom mohli uvažovat i o samostatném rozhodnutí žáka a jeho podpisu na přihlášce, pokud se rodiče neumí dohodnout a soud kvůli neshodě rodičů ještě také nerozhodl. Soud by měl totiž tak jako tak přihlédnout hlavně k zájmům budoucího studenta. Jaký pocit zrady všech dospělých tak asi musí teď prožívat ti deváťáci, kteří budou z přijímacího řízení vyřazeni a třeba se i poctivě připravovali se svými učiteli nebo doučovateli na testy, jež pak ve dvojitém stresu skládali?

Ano, je pravda, že první kolo proběhne a pak budou mít tito tři deváťáci šanci v kole druhém (pokud tedy soud některému z rodičů dá za pravdu), ale že to bude velmi nefér, je jisté. Proto se velmi přimlouvám, aby jejich dětský hlas, který v 15 nebo 16 letech už můžeme považovat skoro za dospělácký, měl v tomto případě svoji váhu. A aby se metodika změnila a vzala v potaz názor a zájem uchazeče o přijetí na střední školu. Dnes jsou takové děti tři, ale příště jich může být mnohem víc. Vždyť podle ředitele Krejčího jich před týdnem v podobné situaci s nerozhodnutými rodiči bylo ještě 40.

Pro děti ve výchovných ústavech náhradní řešení už existuje

Když jsem si ale studovala možnosti dětí z rodin, kde rodiče příliš nefungují, zjistila jsem zajímavou věc. Možnost, že by s přihláškou v krajním případě mohl deváťákovi pomoci i jiný dospělý, už v manuálu je. Této možnosti nahrává odstavec, jež předchází textu o soudním rozhodnutí při nedohodě rodičů, kam dítě přihlásit na SŠ. V tomto odstavci je totiž napsáno, že „…u uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného školského zařízení…“ Jak tedy zjišťuji, děti, které jsou ve výchovných ústavech, mají paradoxně lepší výchozí situaci než děti, jejichž rodiče jsou v tak hluboké rozepři, že to znemožní dítěti přihlásit se normálně na střední školu. Myslím, že tudy by cesta při dobré vůli byla určitě možná. Už proto, že další natahování celé přijímací mašinerie možné není, rozřazovací algoritmus na soudy nepočká a ostatní rodiče a děti už jsou teď po pár týdnech od přijímaček nedočkaví, jak to všechno dopadlo.

(Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte si na začátku článku +sledovat. Zabývám se především školstvím a vzděláváním.)