Článek
Exministra Plagu tak nějak nemusím. Dobře si vzpomínám na jeho lví podíl na tom, že naše děti byly za covidu mj. kvůli jeho dlouhé nečinnosti zavřeny nejdéle doma v celé Evropě. Ale před pár dny, když se pokoušel kriticky zhodnotit nově vydané RVP (čili co se naše děti budou učit v budoucnu na základkách), které navázalo na jím propagovanou a iniciovanou Strategii 2030+, musela jsem s ním mimořádně souhlasit.
Proti novému RVP protestuje čím dál více lidí a organizací. Naposledy chemici
Podle Plagy byla tiskovka se slavnostním odkrytím nového RVP Potěmkinova vesnice a akce samotná demage control. Čili jen jakési „zmírnění následků“ toho, co se nepovedlo. Volby se totiž blíží mílovými kroky a je potřeba ukázat výsledky. Z jeho slov v rozhovoru pro Aktuálně.cz podle mne vyplynulo, že přestože ministr školství Bek a jeho předchozí spolustraníci v ministerském křesle původně hodlali navázat na jeho práci, situace se v průběhu posledních dvou let dost změnila. Bek prý znevěrohodnil dříve zavedený PHmax (čili systém financování škol), přerušil nastartované průběžné zvyšování platů pedagogů a nakonec vydal text nového RVP, proti kterému teď protestuje čím dál víc lidí a organizací.
Naposledy nenechali na RVP nit suchou tento týden chemici. A rozhodně nejde o žádné zkostnatělé přestárlé kantory, jak se nám občas už teď snaží při kritice nového RVP někteří aktéři namluvit v médiích. Pravda bude, zdá se, někde zcela jinde.
Pod otevřeným dopisem s názvem Česká chemie bez chemie? totiž nejsou v první řadě podepsaní učitelé, ale vědci a kapitáni českého chemického průmyslu. Konkrétně nové RVP ve vzdělávací oblasti chemie pokládají za špatné Svaz chemického průmyslu České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky nebo Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. Ale kritický dopis podepsali i zástupci Akademie věd ČR nebo zástupci chemických průmyslovek.
A slova, která použili v dopise, jsou až nezvykle důrazná. Jejich znepokojení je podle dopisu „hluboké“ a dokument prý „ohrožuje rozvoj chemického vzdělání u nás“. Autoři dopisu si stěžují, že autoři návrhu nového RVP „hledali inspiraci ve vzdělávacích soustavách zemí, které ve své ekonomice mají chemický průmysl zastoupen minimálně“. Odkazují se také na průzkum mezi pedagogy chemie na základních školách (414 respondentů), podle kterého 94,7 % z nich s návrhem RVP a jeho obsahem nesouhlasí. Navrhují RVP Chemie předělat a ani ho v příštím roce raději nezačít pilotovat, protože by to podle průmyslníků a akademiků „bylo plýtvání lidskými zdroji a veřejnými prostředky“.
Místo základů chemie jako vědy se má učit něco jiného
Nejsem učitelka chemie, ale studovala jsem přírodní vědy. Když jsem si prohlédla, jakými tématy by se měly děti na ZŠ v chemii zabývat, je faktem, že oproti dosavadním RVP jde o dost velký posun. A to od základů této vědy k jakémusi povídání o věcech, které s chemií spíš jen souvisí. Periodickou soustavu prvků bychom zde hledali marně, stejně jako odvozování názvů sloučenin nebo výpočty v chemii.
Názvy kapitol nového RVP Chemie. Rozdíl oproti fyzice je vidět markantní. (Zdroj: NPI)
Zato zde najdeme výsledky učení související s potravinami, látkami používanými v domácnosti, dále související s ovzduším a jeho znečišťováním a nebo s chemickými provozy v okolí školy. Je navíc pravdou, že při pročítání nového RVP bych coby učitelka chemie byla dost naštvaná, proč jsem tedy sama sebe na vysoké škole mordovala s chemií jako vědou, když témata v navrhovaném novém RVP by mohl odučit téměř jakýkoliv středoškolák, který doma běžně používá saponáty, někdy něco zaslechl o cukrech, tucích a bílkovinách a zná zhruba deset prvků z Mendělejevovy periodické tabulky. Ale to je poznámka jen tak na okraj.
Sloučíme přírodní vědy a ještě ušetříme na kantorech, které stejně už teď nemáme
Sama za sebe si tento posun vysvětluji tak, že tvůrci nového RVP se pokouší čím dál více slučovat či spojovat přírodopis, chemii a fyziku a tyto základy věd co nejvíce dětem zjednodušovat (i když u fyziky tak silný posun jako u chemie úplně vidět není). Proslýchá se také, že v jednom z modelových ŠVP (čili co se budou děti v té které konkrétní škole učit) by mělo být navrženo sloučení těchto tří předmětů do jednoho (slyšela jsem pro tento spletenec oborů termín Science, čili česky věda). V Českém rozhlase se nad slučováním těchto předmětů pozastavil i emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který nadhodil zcela správně otázku, jestli je možné stejně dobře vyučovat ve společném Science všechny tři předměty, když daný učitel bude aprobovaný jen na fyziku. Všechny tři těžké aprobace (fyzika, biologie a chemie) má totiž v ČR asi tolik kantorů, jako je prstů na jedné ruce.
Navíc podle mne v kombinaci s tím, že školy vlastně nebudou mít stanoven minimální počet hodin toho kterého předmětu, mi tu naskakuje zcela jasně ještě jedna myšlenka. Pokud se nebudou v budoucnu dostávat na českém pracovním trhu chemikáři či fyzikáři (a ta situace už je tristní teď), je tohle jednoznačně nejlacinější způsob, jak to vyřešit.
Pokud je ovšem tohle budoucí cesta přírodních věd na základních školách v České republice, tak jsem osobně ráda, že moje děti základní školou už prošly a tento špatný experiment se jich týkat nebude. A vzhledem k ostatním dětem pevně doufám, že se náhled na přírodní vědy ještě rapidně změní. Vždyť jsme země, kde přírodní vědy mají velkou tradici a vzešla odsud jména světově proslulých přírodovědců. A také doufám, že učitelé budou mít dostatek svého rozumu a destrukci přírodních věd u nás nedopustí.
Pokud chcete dostávat přednostně moje nové texty, zaklikněte si na začátku článku +sledovat.
ZDROJE:
