Článek
Některé životní příběhy jsou tak dokonalé, že je nevymyslí ani Šimek s Voskovcem nebo Lasica s Krampolem. Třeba tenhle: seniorka z Olomouce poslala svého muže (jeho jméno v souladu s gdpr neuvádíme) na běžný úkol — koupit bobkový list. Vypadalo to jako rutinní záležitost, jakých manželství zažívají desítky. Jenže když se manžel Jaryn vrátil z obchodu, vítězoslavně z tašky vytáhl… toaletní papír.
„Prosím tě, vždyť jsem tě poslala pro bobkový list!“ ozvalo se z kuchyně.
„No a co? Vždyť to je skoro to samý,“ bránil se muž, „taky bobek, taky list! Akorát tenhle je na víc použití.“
A tady se ukázala stará pravda, že jazyk český je (nejen) pro seniory plný záludností, zejména pokud člověk během let začne zaměňovat kulinářské pojmy za hygienické potřeby.
Na obranu zmíněného pána z Hané je třeba říct, že obě položky opravdu mají své jisté… „tematické propojení“. Bobkový list voní v polévce, toaletní papír zase zachraňuje situaci, když polévka voní až příliš věrně.
Obojí se vztahuje ke konci celého „gastroprocesu“ — jen každý produkt slouží v jiné fázi.
Přestože manželka tuto filozofickou obhajobu příliš neocenila a polévka bez bobkového listu zkrátka postrádala „šmrnc“, její muž si stál za svým: „Helenko, ve středověku lidi taky neměli toaleťák, trhali listy — možná i bobkové — a nikdo si nestěžoval.“
„Chceš snad naznačit, že babička pamatuje ještě středověk?“ vstoupila do řeči vnučka Terezka.
A to je přesně ono. Tady nejde o nákup, ale o celou generační filozofii. Muž se prostě rozhodl být praktický. Místo koření přinesl něco, co se v domácnosti určitě neztratí. Ostatně, komu se kdy stalo, že při nečekané návštěvě došla rulička? Bobkový list v tomhle ohledu situaci neřeší.
Závěr
Tahle historka je vlastně návodem jak žít v manželství spokojeně i po čtyřiceti letech. Důležité není, co přinesete domů, ale jak to zdůvodníte.
A pokud argumentujete dostatečně přesvědčivě, můžete z toaletního papíru udělat klidně i hlavní hvězdu kuchyně.
