Článek
Senioři se obracejí k politickému populismu
Úcta ke stáří? Ta se ve stávající společnosti stává vyprázdněným pojmem. Mladší zastávají názor, že věk není zásluhou.
S tím nakonec do značné míry souhlasí i odborníci. Například psychiatr Cyril Höschl jednoznačně říká, že úcta ke stáří je mnohem trvalejší a hodnotnější, pokud si ji konkrétní generace svým postojem a činy přirozeně zaslouží.
A to se ve stávající společnosti příliš neděje, neboť o zodpovědnosti za budoucnost zde příliš mluvit nelze. Republika se řítí vstříc neúměrnému zadlužování následujících generací. Ostatně z dat unikátního online průzkumu Atlas Čechů jednoznačně vyplynulo, že voliči ANO patří ke starší generaci ve věkovém rozmezí 45 až 64 let. A je mezi nimi víc důchodců než v celé populaci.
Starší generace ochotněji podléhá populistickým politikům, jejichž učebnicovým reprezentantem je Tomio Okamura, který se momentálně s ANO „přetahuje“ o voliče. Ty spojuje vztek na vládu, odpor k Evropské unii, strach z migrantů i frustrace z vlastní ekonomické situace. Nakonec i Evropské volby zřetelně ukázaly, že hnutí SPD má v tuzemské politice své pevné místo a stabilní voličskou základnu.
Ostatně negativismus je podle psychologů přirozený. Představa nerudného seniora, který nadává na vše od počasí po politiku tak není jen vžitým předsudkem. Skrývá se za ní úzkost, zklamání, strach z budoucnosti, samoty, nedostatku, bolesti i smrti. Senioři si připadají již neužiteční, jelikož současnému světu jednoduše nemají příliš šanci porozumět.
Generace Z vyznává úplně jiné hodnoty než její prarodiče
Ti, kteří dneškem dokráčeli do důchodového věku, vyrostli v úplně jiné době. Prošli si finančním strádáním, neumožněním studia, politickým tlakem, revolučními převraty, nemožností cestování a věčným nedostatkem všeho. Potřebám svých dětí a vnoučat jednoduše nerozumí. Mladí se dnešní starší generaci zdají být zhýčkanými „sněhovými vločkami“.
O celé řadě témat, jako jsou například psychická onemocnění, homosexualita nebo genderový nesoulad, se v dobách minulých prakticky nemluvilo a osvěta v tomto směru neexistovala. Není tak příliš s podivem, že dnešní prarodiče razí názor, že to či ono za jejich časů jednoduše neexistovalo. A že se zdá, že všichni byli dostatečně odolní a nikdo se nehroutil.
Jedním z rysů mladé generace je, že se nebojí objevovat nové koníčky a zkoušet nové věci.
Mladí lidé současnosti, pod které bychom mohli zahrnout především generaci Z, však mají otevřený celý svět a dopadají tak na ně kromě problémů osobních i ty globální. Děti nového milénia se musejí vyrovnávat se stavem světa a životního prostředí. K problémům patří konzumní pojetí světa, znečištění a globální oteplování. Obklopuje je chaos, který je jen těžko pochopitelný pro jedince, jež vyrostli, aniž často měli šanci překročit práh rodné chalupy.
Svoboda volby je poměrně komplikovaná a podle psychologů stoprocentně platí, že čím víc možností máme, tím těžší je vybrat si z nich pouze jednu. Tento fenomén nazývají odborníci rozhodovací paralýza. Spojen je s tím, že některá rozhodnutí nás stojí mnoho energie a přinášejí s sebou silnou zodpovědnost.
Důchodci nerozumí technologickému rozvoji
Důchodcům také v pochopení současného světa nenapomáhá prudký technologický rozvoj. Internet je tu s námi již déle než 30 let. Československo se připojilo do světové počítačové sítě konkrétně 7. ledna 1991. A vývoj pokračuje rychlým tempem dál. Pozdější samostatné Česko zažilo nástup sociálních sítí i umělé inteligence.
V turbulentním světě se mladí připravují na nástup do profesí, které v současném světě ještě neexistují. Zdaleka to nejsou navíc jen ty manuální. Za nimiž mimochodem zůstávají hmatatelné výstupy, jež poměrně přímočaře ilustrují hodnotu toho, kdo je vytváří a zanechávají za sebou snadno pochopitelný dojem „užitečnosti“. Rutinní manuální činnost však budeme jako společnost stále častěji nechávat strojům a cenit se bude spíše schopnost vymýšlet technologické inovace.
Příliš se „nenosí“ ani loajalita desítek let v jediném zaměstnání. Důležitá je spíše schopnost se přizpůsobit proměnlivému světu. Opět jde o požadavek, který je dnešní generaci seniorů již poměrně vzdálen.
Booměři řídí svět, i když mu vůbec nerozumí
Americký inženýr Michael Tauberg se ve svém článku „Why Do Boomers Still Run Everything?“, tedy v překladu „Proč stále všechno řídí boomeři“ zaobíral vlivem generace tzv. Baby boomers, která se narodila mezi lety 1946 až 1964. Dospěl k závěru, že skutečně má nepřiměřenou moc v oblastech, jako je obchod, politika nebo tisk.
Zároveň se jedná o generaci trpící pocitem vlastní nezranitelnosti a také silným materialistickým zaměřením. Je však pravděpodobné, že právě materialismus je v této generaci reakcí na trauma předané často i mezigeneračně. Jeho příčinou je nejen druhá světová válka, ale i další politické události, jako byla studená válka, válka ve Vietnamu a na území tehdejšího Československa i praktiky komunistického režimu.
Právě nezpracované trauma a předsudky ohledně řešení otázek duševního zdraví jsou podle mnohých zásadním důvodem, proč se vytvořila generační propast mezi generací Baby boomers, mileniály i nejmladší generací Z.
1) Proč Mileniálové odmítají starou generaci
2) Úcta ke stáří je trvalejší, pokud si ji staří lidé zaslouží
Pozor, video obsahuje nevhodné výrazy!
