Článek
Kouření je vědomé a dobrovolné rozhodnutí, které prokazatelně poškozuje zdraví a zatěžuje zdravotnický systém. Je spravedlivé požadovat po kuřácích, aby nesli plnou finanční zodpovědnost za následky svého rozhodnutí. Zdravotnímu systému by se tak ulevilo a ušetřené prostředky by se mohly vydat tam, kde je jich za potřebí víc. Třeba na lidi, kteří si za své zdravotní problémy nemohou sami.
Všichni ví, že kouření škodí zdraví
Kouření je jedním z nejvíce prozkoumaných škodlivých návyků. Rizika spojená s kouřením jsou dobře známa a široce publikována. Každá cigareta obsahuje stovky chemických látek, z nichž mnohé jsou karcinogenní. Kuřáci velice dobře ví o zdravotním riziku, které jejich návyk představuje pro jejich zdraví, ale stejně si zapálí.
Finanční zátěž pro zdravotní systém
Zdravotní péče pro kuřáky je nákladná. Léčba rakoviny plic, srdečních chorob, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a dalších nemocí souvisejících s kouřením stojí miliardy korun ročně. Tyto náklady jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že všichni pojištěnci přispívají na léčbu nemocí, kterým by se dalo předejít. Navíc kuřáci často potřebují dlouhodobou péči a rehabilitaci, což dále zatěžuje zdravotní systém. Nevím, jak vy, ale já si dovedu představit lepší vynaložení mých peněz než dotovat zdravotní péči někomu, kdo si schválně huntuje zdraví.
Nepanuje shoda. Bohužel.
Zastánci samoplacení kuřáků argumentují, že je nespravedlivé, aby byli kuřáci dotováni lidmi, kteří se rozhodli zdravě žít. Podle této logiky by měli být kuřáci finančně odpovědní za důsledky svého rozhodnutí, podobně jako je tomu například u sportovců, kteří si sami platí léčbu úrazů způsobených extrémními sporty. Tohle je názor, se který se plně shoduje. Osobně bych ještě přihodila nějakou daň navíc za obtěžování kouřem a smradem jejich okolí. Stačí, když v bytě na stejném patře bydlí kuřáci. Jakmile otevřou dveře do bytu je všechen kouř a smrad ve společné chodbě a když otevřete dveře vy, máte to doma také.
Na druhou stranu, jsou lidé (především kuřáci), kteří tvrdí, že takový přístup by byl diskriminační a že každý má právo na zdravotní péči bez ohledu na své životní volby. Navíc by se mohlo jednat o nebezpečný precedens, který by mohl vést k dalšímu rozdělení společnosti podle životního stylu a zvyků. Já na tom ale nevidím nic špatného. Společnost ve skutečnosti rozdělená je. Ať už na bohaté nebo chudé, mladé a staré, pracující nebo nezaměstnané. Takhle by bylo alespoň rozdělení jasně patrné a jedni by přestali žít na úkor druhých