Článek
Do oligarchicky dotovaného „nejčtenějšího progresivního deníku“ Alarm napsala paní Uhlová nebývale ostrý článek, v němž útočí na „demokraty“.
Tedy na pravicovou pětikoaliční vládu, která zcela nepřekvapivě vládla ve prospěch oligarchie a nadpůrměrně bohatých na úkor ostatních. Pro paní Uhlovou se ale možná jedná o překvapení a rozčarování. Nebo alespoň takový je doteď opakovaný tón v „nejčtenějším progresivním deníku“, kterému kapesné posílá oligarchie, jež také platí vládní strany (skrze Spolek pro obranu liberální demokracie) a vlastní další pravicová média.
Krátký článek končí - téměř - zvoláním:
Doufejme, že to voliči vládě spočítají.
Jsou do toho počítáni i Piráti, kteří většinu času zvedali ruku ve prospěch bank, zbrojařů, energetické oligarchie, nemovitostních rentiérů, developerů - a s nimiž pořídil velmi pokorný předvolební rozhovor Alarmu pan Bělíček? Nutno uznat, že předtím se progresivní myslitelé z redakce pokusili o kritičtější rozbor reklamních lží Pirátů. (Jedním ze závěrů ale přesto je, že „Piráti jsou velmi neambiciózní“. Podle výše jejich platů a dalších vedlejších příjmů bych neřekl.)
Paní Uhlová ve svém textu píše o režimní propagandistické frázi: „Máme se (velmi) dobře.“ A k tomu uvádí:
Pokaždé, když tato slova někdo řekne nebo napíše, mám chuť na něj zařvat „ty se máš dobře, debile“.
Což ale jistě neudělá, protože je noblesní a slušná. Zvláště to neudělá tehdy, když podobná slova pronese Pavel Čižinský při rovněž velmi pokorném rozhovoru pana šéfredaktora Bělíčka (úsek od 33:40). Člověk by to čekal spíše od jeho „úspěšnějšího“ bratra.
Ohledně onoho „cíle politiky“ paní Uhlová formuluje: „Zároveň je ale snad jasné, že cílem politiky by měl být nějaký progres a zlepšování životní úrovně, nikoliv poukazování na to, že jsou země, kde se lidé mají hůř, tak co si stěžujete.“ Škoda, že nebyla přizvána k výše odkazovanému rozhovoru.
Jaký je teda ten cíl politiky?
Snad si můžeme dovolit být tak radikální a nechat zaznít Wikipedii (respektive odkazovanou knihu Úvod do studia politické vědy od Cabady a Kubáta):
Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory. Politika je sférou, v níž je přítomné neustálé větší či menší napětí mezi „vládnoucí“ (politika shora) a „emancipační“ (politika zdola) politikou. Politiku lze chápat také jako boj o společenské uspořádání.
Že by tedy šlo v politice klíčově o moc?! A že by to v kapitalismu byla moc určovaná vlastnictvím (ze kterého jsou občas poslány drobky například na „progresivní deníky“) - i hrubou silou?! Jéminkote! Toho se účastnil i náš tatíček Masaryk, nebo jenom zlí komunisté?!
Smrtící český koktejl zdokonalen bratry Bittnerovými
Jedna „progresivní“ parta by se tedy možná ještě mohla zamyslet, co pro koho chce, zatímco druhá v tom má možná už jasno.
Do rovněž oligarchicky dotovaného Deníku Referendum pravidelně přispívá Jiří Pehe z vlivové organizace amerického imperialismu Aspen Institute (který je propojený s médii, (českým) byznysem, politikou i prezidentským maskotem). Dělat fantasmagorickou reklamu na Danuši Nerudovou zde bylo necháno „legendě“ českého „politického myšlení“ Petru Pithartovi. Pravidelně sem přispívají různýí„alternativní Piráti“ jako Mikuláš Peksa i řada Pirátů zcela nealternativních. Do kajícné sekce „obrácených komunistů“ spadá Jiří Dolejš, který doporučuje volit především proti Stačilo! Do kategorie vize jasné vize se zde zařadila „pirátská komunistka“ Jana Michailidu, která má prý ráda Karla Kautského, ale asi to nepřehání s odporem proti válkám a imperialismu.
V roli andělů na hvězdném nebi tohoto „progresivního“ deníků prý „bez oligarchů“ zde troubí placení pravicoví propagandisté z Milionu chvilek pro demokracii, na což shlíží moudrý a pronikavý zrak šéfredaktora Jakuba Patočky, který se svého času zakoukal do Víta Rakušana, jenž nás coby vykupitel může dovést až do „kanadských poměrů“. Aby potom konstatoval, že prezident oligarchie a NATO „je normální“.
Není žádná legrace v tom celém někam zařadit bratry Bittnerovi, z nichž jeden si říká „filozof“ a ten druhý „ekonom“, ale je zřejmé, že jde především o legraci. Té není dovoleno absentovat ani v nedávném dílu podcastové série ŠKRTY nazvaném „O zbraních a lidech“.
S protřele humornou ironií se dozvíte například, že:
Je zajímavý, že Rusko vydává 7 % na obranu, když na něj nikdo neútočí.
Otázka zbrojení západního imperialistického bloku - jehož jsme horlivými vazaly - je také představena ve světle neodolatelně vtipné ironie. Nebo ne? Tentokrát je to vážně? Jeden z bratrů Bittnerových tak posluchače v jednom momentu upozorní: „Ne, teď vážně“.
Po čemž přijde přitakání zvyšování výdajů na zbrojení tak, jak ho praktikuje česká oligarchická vláda a jak po nás požadují naši imperialističtí nadřízení z USA. Zájemci si mohou poslechnout celé dílo, které spadá do (staro)nového pěkně blbého žánru: „podívejte, i levičáci, progresivci, opozice jsou pro zbrojení“ a který má stále více zástupců (jak popisuji v článcích 31.8.25, 18.4.25, 2.1.25, 30.10.24, 8.7.24 či 11.1.24).
V záplavě či palbě „humoru“ se dovídáme velice malé množství dat a historických srovnání. Snad by někdo očekával, že když je jeden „filozof“ a druhý „ekonom“, mohlo zaznít cosi „vojensko-průmyslovém komplexu“, který zmínil ve varovném prezidentském projevu už Dwight D. Eisenhower. Což bylo nesčetněkrát rozvedeno a rozpracováno. Například slova jiné původně zcela establišmentové postavy, generála Smedleyho Butlera o tom, že „válka je kšeft“ rozvádí jiný druhdy zcela establišmentový ekonom Jeffrey Sachs, který kritizuje i celý postup našeho zločinného imperialistického bloku a koordinované vymývání mozků, které to doprovází.
Ale „cool myslitelé“ dotovaní také politickou „nadací“ stále pravicovějších německých sociálních demokratů, Friedrich-Ebert-Stiftung, se zmůžou na tak malé množství údajů, které gramotný člověk vygoogluje za 10 minut. K tomu vám přežvýkají nejkonzervativnější režimní propagandu a jako bonus dostanete „vtipy“ o tom, že „NATO vytváří rodinný nákupní seznam“ - po čemž zase dojde ke „zvážnění“ a tvrzení, že to přece všechno musí být před občany utajeno.
Jsou spíše hloupí, zkorumpovaní, nebo zbabělí?
No, řekněte, kdybyste v české „demokracii“ něco znamenali, nepřáli byste si takovou „levicovou opozici“, jako je paní Uhlová a bratři Bittnerové?
Přestárlí puberťáci, kteří se ještě občas zatváří jako velcí levičáci, se otřou o jednoho (!) zbrojaře Strnada. Ale to je potřeba vidět jako neškodné a přátelské. Za Fialovy oligarchické vlády byli všichni zbrojaři vyňati z dodatečných daní z neočekáváných zisků, takže sice na špičce bohatství se objevuje Strnad, ale řada dalších zbrojařů (kteří mají čím dál větší vliv v médiích, včetně těch „veřejnoprávních“ i skrze nejrůznější „bezpečnostní experty“ a think tanky), ale je zde celý komplex zbrojařské ekonomické a politické moci, který „cool“ a „progresivní“ pozéři nerozebírají.
Asi z jakési setrvačnosti či jako pokus zachovat si trochu bystřejší čtenáře občas v Deníku Referendum publikují ekonoma a socialistu Janise Varufakise, který zcela trefně formuluje, že:
NATO vytváří hrozby, kvůli nimž požaduje zbrojit.
Přirovnává NATO k mafii a fundovaně ve svých textech a vystoupeních popisuje, jak maličký zůstal rozdíl mezi NATO coby organizací zbrojařů a západního imperialismu na jedné straně a Evropskou unií - kterou i čeští „progresivci“ vidí jako něco vysoce dobrého.
Je daleko inteligentnější, poctivější a humanisticky-levicovější než čeští „progresivci“. Není ale tak „cool“ a „vtipný“.
Je to tím, že se nemusí tolik prodávat pravicové nadvládě? Nebo má přece jen o něco lepší charakter? Více píle a poctivosti? Odvahy? Ano, je to takzvaně těžké, protože českou normou je být zbabělým povrchním hlupákem. Potom vás třeba přizvou vyznavači těchto „hodnot“ do Respektu.
Nejde však jen o osobní směšnost, ale klíčově o systém české moci a pravicové nadvlády. Podobně jako (ve středověku) máte mezi kněžským stavem skutečné příjemce značných výhod, ale vedle nich také mnoho běžných faráříků, kteří se sice tlačí na vyšší pozice, ale neví pořádně, jak se tam dostat. Pak tomu někteří skutečně věří, ti jsou ještě levnější. Leč z některých se mohou stát kacíři. (Kteří se třeba ještě nakonec spojí s nějakými „dezoláty“.)
Ano, jistě, pokud nepatříte přímo do zlého a hloupého pravicového tábora, tak mi řeknete, že na české poměry jsou ještě takoví Bittnerové a paní Uhlová dobří. S tím se nelze spokojit. Schopnějšími a levicovějšími lidmi by mělo být vymezováno místo takovýmto „progresivcům“. Pokud se ospravedlňují tím, že „dělají co je možné v českém silně pravicovém prostředí“, tak i zde přece musejí být vyžadovány některé mimální standardy - které je cílem postupně zvyšovat! (Alarm měl dříve heslo „squattujeme mediální prostor“.)
Neúprosní buďme vůči českým iluzím i maloměšťácké snobské omezenosti, která nechápe, jak obrovská je moc směrem nad ní a jak brutálně každodanně šlape po těch pod ní (nebo to chápe, ale naplňuje ji to paralyzujícím strachem nebo i odbdivem). Pokud tedy paní Uhlová halucinuje o tom, že také patří k českým „elitám“, tak ji uveďme na pravou míru. Má doslova tisíckrát blíže k oněm „dezolátům“, o nichž pořídila docela dobré reportáže.
Až bude dostatečně prohlédnuto, jak „progresivní“ jsou takzvaní „progresivci“ a jak je to s různými „analytiky“, „novináři“, „filozofy“, „spisovately“ či „ekonomy“, tak může levice říci: u nás se nebudete muset tak plazit a prodávat!
