Článek
Vzdělávání budoucích lékařů a lékařek v České republice prochází zatěžkávací zkouškou, která se netýká pouze objemu naučených vědomostí, ale především psychické odolnosti a lidského přístupu. V rozhovoru pro portál Universitas upozorňují Kristýna Pospíšilová a Romana Marková Volejníčková na alarmující fenomén, kdy studenti během let strávených na fakultách postupně ztrácejí počáteční ideály i schopnost soucitu s pacienty. Tento proces, často označovaný jako „hrubnutí“, není dán nedostatkem charakteru jednotlivců, ale je přímým důsledkem nastavení systému, v němž se budoucí lékaři pohybují. Výzkum projektu Kultimed jasně ukazuje, že lékařské fakulty patří k nejnáročnějším studijním prostředím, kde se kromě vysokých nároků na znalosti objevuje i neetické chování.
Zkušenosti studentů a studentek ukazují na existenci takzvaného skrytého kurikula. Zatímco v učebnicích se píše o etice a empatii, v každodenní praxi na odděleních a během zkouškového období se medici setkávají s hierarchickým tlakem, cynismem starších kolegů a nezřídka i se sexismem či ponižováním ze strany vyučujících. Pokud je student vystaven prostředí, kde je přetěžování normou a projev slabosti nebo potřeba odpočinku jsou vnímány jako selhání, logicky si vybuduje obranné mechanismy, které ho od okolí emocionálně izolují. Tento mechanismus přežití sice pomáhá dokončit školu, ale do praxe vybavuje budoucí lékaře nastavením, které může negativně ovlivnit kvalitu péče o pacienty i jejich vlastní duševní zdraví.
Projekt Kultimed, o jehož výsledcích výzkumnice v rozhovoru referují, se snaží tento zakořeněný status quo narušit. Cílem není snižování nároků na odbornost, ale kultivace způsobu, jakým jsou vědomosti předávány a jak se v medicínském prostředí komunikuje. Klíčovým problémem je často právě zneužívání mocenské pozice vyučujících a absence konstruktivní zpětné vazby. Pokud systém využívá strach jako hlavní motivační nástroj, vytváří tím toxický řetězec, který se následně přenáší i do vztahu mezi lékařem a pacientem. Výzkum potvrzuje, že zejména v medicíně jsou projevy diskriminace na základě pohlaví či věku častější než v jiných oborech, což jen prohlubuje pocit odcizení.
Změna, kterou projekt Kultimed navrhuje, zahrnuje zavedení mentoringových programů, vzdělávací e-learning pro vyučující, a především otevření debaty o tom, jak studijní prostředí polidštit. Je nezbytné si uvědomit, že spokojený a psychicky vyrovnaný student má mnohem větší předpoklady stát se lékařem, který dokáže naslouchat a skutečně pomáhat. Reforma výuky medicíny tedy není jen vnitřní záležitostí fakult, ale celospolečenským tématem, protože kvalita vzdělávání budoucích lékařů přímo určuje, v jakém prostředí se budeme za několik let léčit my všichni. Celý rozhovor o problematice kultivace lékařského prostředí si můžete přečíst na webu Universitas.
