Článek
Strach, stud a společenské předsudky z nich dělají tiché trpitele za zavřenými dveřmi. Kdy už konečně začneme věřit, že i silný muž může být zraněn?
O domácím násilí na ženách se mluví často a oprávněně. Ale co ti druzí? Muži, kteří místo toho, aby byli oporou rodiny, se sami stávají objetí tyranky? Ano, čtete správně. I muži mohou být obětmi domácího násilí, jen o tom (bohužel) moc nemluví.
Ticho, stud a „ne, mě se to přece netýká“
Přiznat, že vás psychicky, nebo dokonce fyzicky ničí vaše partnerka, není zrovna téma do hospodské debaty. Muži se často stydí, bagatelizují situaci nebo si ji ani nepřipouštějí. A než aby řekli „Dost!“, raději mlčí, dokud nejsou psychicky úplně na dně.
Psychické týrání? Denní režim… sarkasmus, výčitky, urážky
Ne vždy jde o modřiny a zlomené nosy. Častěji je to neviditelné, ale o to ničivější. Neustálá kritika, ponižování, výčitky a manipulace. „Vypadáš hrozně, nic neumíš, jsi nula, děti jsou z tebe taky marné, a ty peníze? To má být živobytí?“
Kdo by z takového kolotoče nezešílel?
A aby toho nebylo málo, přichází na scénu ekonomické násilí. Veškerý plat odevzdán, kapesné jako pro školáka (pokud vůbec nějaké) a zákaz kontaktu s přáteli či rodinou. A když už si myslíte, že to horší být nemůže, přijde sexuální zesměšňování.
„Ty bys chtěl? To jako vážně?“
Tyranka? Možná ji znáte… a obdivujete
Zrádné je, že tyranka nemusí být žádná hysterka s řevem až na ulici. Na veřejnosti může být okouzlující, oblíbená a všemi milovaná. Jen doma se promění v něco, co by ani Stephen King nevymyslel. A když už se muž odhodlá promluvit, často narazí na nepochopení: „To snad ne, vždyť ona je tak hodná!“
Dokáží tak obratně otočit roli oběti, že okolí začne věřit, že tyranem je ten, kdo je ve skutečnosti týrán. A tím víc se muž uzavírá. Protože kdo by mu věřil?
Proč v tom muži zůstávají sami?
Důvodů je spousta. Stud, strach z pomluv, obava o děti, finanční závislost, nebo prostě vyčerpání, které bere poslední zbytky síly něco změnit. A někdy je zoufalství tak velké, že se muž uchýlí i k nejhoršímu řešení… sebevraždě.
Pomoc existuje, i když není vždy vidět
Bohužel, zatímco pro týrané ženy jsou tu specializované služby, muži často tápou v nejistotě. Přesto mohou vyhledat azylové domy, krizová centra nebo intervenční služby. Důležité je nepřehlížet varovné signály, ať už u sebe, nebo u někoho blízkého.
Možná někdo z vašeho okolí právě prochází peklem, aniž by to kdokoliv tušil. Proto se dívejme pozorněji, naslouchejme víc a nezlehčujme, co se zdá „možná divné“. Křik o pomoc nemusí být slyšet, ale o to víc bychom měli být připraveni ho zachytit.
Nikdo by neměl trpět v tichosti jen proto, že se od něj čeká „síla“. Skutečná síla totiž není v tom vydržet všechno, ale v tom říct dost. Pokud znáte někoho, kdo může být obětí domácího násilí, buďte mu oporou. A pokud jste to právě vy, kdo v sobě denně dusí bolest a bezmoc, věřte, že pomoc existuje. Nemusíte na to být sami. Mluvte, jednejte, žijte. Protože každý má právo na bezpečný domov, ať je to žena, nebo muž.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tyrani-domaci-nasili-muzi-zeny-pomoc-novy-zakon.A200218_101628_domaci_rko
Zdroj:https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-prekvapiva-data-o-domacim-nasili-v-cesku-kazdy-paty-231773
