Domácí přesnídávky bez chemie: šetří peníze a dopřejete dětem to nejlepší

Jako asi každá máma nebo budoucí maminka si přejete dát svým dětem to nejlepší, kor v prvních pár měsících života. Jenže občas naše představy pojdou pod náporem povinností, nedostatku času či vyčerpání.

Když jsem čekala první dítě, naivně jsem si myslela, jak všechno krásně zvládnu, že moje dítě nebude jíst kupované věci a že mu budu poctivě vyvařovat. Jenže změn po porodu bylo tolik, že jsem absolutně selhala. Hledala jsem nejrychlejší řešení v čemkoli, a to se týkalo i dětských příkrmů.

Domácí vyvařování se nezdařilo a všechny příkrmy jsme kupovali. A co si budeme povídat, výmluva byla jasná: „Dítě domácí nechce.“

Zpětně si uvědomuji, že to nebylo ani tak v dítěti, jako v tom, že člověk byl natolik vyčerpaný, že i pouhých třicet minut denně přípravy domácího pyré z mrkve bylo jako utrhnout půl noci spánku. Naopak koupit skleničku, dát ji ohřát a nakrmit bylo to nejjednodušší, co jsem mohla udělat. Tím spíš, když jsme se rozrostli o druhé a potom třetí dítko.

Dítě jako takové ještě nezná chutě. Pokud bych mu dávala jen domácí příkrmy, logicky by jinou chuť nepoznalo a nemělo by si co vybírat. Jenže pokud jsem to „odflákla“ a jednou dostalo domácí a podruhé kupované, bylo téměř jisté, že ty kupované převládnou.

Zkoušel jste někdo ochutnat rozdíl mezi jablečnou přesnídávkou, kterou uděláte doma, a tou z obchodu? Ta kupovaná bude vždycky sladší. A to mám na mysli opravdu dětské přesnídávky vhodné od čtvrtého měsíce, kde by neměl být přidaný cukr. Stejně je to i s ostatními surovinami.

Teď, když čekáme čtvrtého potomka, starší děti už jsou odrostlé a já mám před porodem přece jenom víc klidu, mi to ale pořád vrtá hlavou. Jak to udělat, abych dítěti dopřála kvalitní suroviny, ale zároveň měla pohodlí jako u kupovaných přesnídávek?

Další věc je cena dnešních příkrmů. Za cenu dvou malých skleniček dnes koupíte kilo vepřového v akci. A to nemluvě o všech možných kauzách, které se poslední dobu rozmáhají se závadnými příkrmy pro nejmenší.

Moc dlouho člověk přemýšlet nemusí. Základem je předchystat si zásoby dopředu, abych pak nemusela každý den vařit po jedné mrkvi nebo kousku jablka, ale mohla prostě jen sáhnout do poličky, vytáhnout skleničku a nakrmit.

Pustila jsem se proto ještě před porodem do maratonu zavařování. Vhod mi přišel konec zahradnické sezóny, kdy sklízíme ze zahrádky spoustu druhů ovoce a zeleniny. A i když zahrádku nemáte, za dobré ceny lze nakoupit sezónní úrodu na trzích, od farmářů nebo sadařů.

Nemusíte dělat X druhů, stačí aspoň základ. Většina kupovaných zeleninových přesnídávek je nastavovaná bramborem nebo cuketou, většina ovocných zase jablíčkem.

Bramborové přesnídávky jsem dělat nechtěla - doma vaříme brambory celkem často, takže by byl nesmysl zavařovat tuhle základní surovinu. Rozhodla jsem se pro jednodruhové přesnídávky, které můžu ze začátku podávat zvlášť, nebo po čase mixovat dohromady a přidávat suroviny, které zrovna vařím pro ostatní.

Cuketových, dýňových a jablíčkových přesnídávek jsem udělala nejvíce. Mohu jimi totiž skvěle nastavovat ostatní příkrmy. Například cuketovou mohu ředit s dýňovou, řepovou nebo mrkvovou, časem přidat brambor, jinou zeleninu nebo i maso.

Stejné je to u jablíčkové (skvělá je odrůda Gala, je hodně sladká sama o sobě a na přesnídávku jedna z nejlepších), do které mohu postupem času přidávat jiné ovoce.

Všechny suroviny samozřejmě podáváme v rámci věku a vhodnosti pro dítě.

Abyste měli představu, jak to vychází v praxi - například z deseti kilo jablek jsem dokázala v kuchyni udělat zhruba padesát skleniček domácí přesnídávky o velikosti 210 ml.

Suroviny volíme vždy čerstvé, zdravé, nenahnilé a bez vad. Jakoukoli surovinu nejprve oloupeme, popřípadě vypeckujeme, zbavíme jadřinců či semen a nakrájíme na menší kostičky.

(Malý trik: Oloupeme i švestky - stačí naříznout křížek na švestce, minutu spařit ve vroucí vodě a potom jde slupka krásně dolů.)

Poté surovinu podlijeme trochou vody a vaříme do změknutí. Té vody nemusí být hodně - stačí tak na palec od dna. Jde jen o to, aby se surovina na začátku, než pustí vlastní šťávu, nepřichytávala ke dnu. Vaříme na mírném ohni.

Když už je surovina měkká a pustila vlastní šťávy, tyčovým mixérem ji rozmixujeme na jemné pyré. Pokud je pyré moc řídké, ještě chvíli vaříme bez pokličky za občasného míchání, aby se přebytečná voda odpařila. Naopak, pokud se vám zdá, že je pyré moc husté, tak přidáme trochu vody a necháme projít varem.

Jelikož zeleninové či ovocné pyré připravujeme bez kyselosti a přidaného cukru, je přirozeně náchylnější k rozmnožování bakterií (například Clostridium botulinum). Aby přesnídávka vydržela ve spíži bezpečně i celý rok, je nutné zvolit správnou metodu sterilace.

Můžete vybrat jednu ze dvou osvědčených cest:

Nejbezpečnější postup pro dlouhodobou trvanlivost. (takto zavařuji)

Pokud máte vybavení s možností vyšší teploty, máte to o něco rychlejší:

Skladování a kontrola

Po vychladnutí zkontrolujte, že všechna víčka dobře drží (střed víčka je vtažený dovnitř). Sklenice skladujte v temnu, suchu a chladu - ideálně ve sklepě nebo chladnější spíži - a nezapomeňte si na ně poznamenat datum výroby.

Po otevření skladujte přesnídávku v lednici a spotřebujte ji ideálně během 24 až 48 hodin. A zlaté pravidlo na závěr: Jakmile po otevření ucítíte divný zápach, vidíte podezřelou změnu barvy nebo víčko nedrželo pevně, přesnídávku raději bez milosti vyhoďte. Zdraví těch nejmenších nám za to nestojí.

Stojí to za to?

Když se teď ohlédnu zpátky, tak ano. Naše zásoby ze zahrádky doplněné o to, co jsem dokoupila, mě vyšly zhruba na tisíc korun plus nějaký ten čas v kuchyni. Výsledek? Úctyhodných 250 skleniček domácích dobrot. Když to srovnám s obchody, kde by mě taková zásoba vyšla klidně na 7 500 až 11 250 Kč (v biokvalitě i víc), je úspora obrovská.

S blížícím se příchodem čtvrtého miminka do rodiny jsem tak maximálně připravená. Spíž sice praská ve švech, ale já mám v duši klid - vím přesně, co moje dítě bude jíst, a že jsme na ten první rok s novým přírůstkem skvěle vybavení, přesně podle mých představ: sáhnu do police, otevřu, přihřeji a krmím.