Článek
Jelikož už léta vyvařuji pro pětičlennou rodinu, kde převažují chlapi a dospívající teenageři, mám občas pocit, že doma držím hladové kobylky. Mají takový apetit, že ať udělám cokoli a v jakémkoli množství, hned je prázdno. Člověk si občas naivně řekne: „Navařím toho víc i na zítra, ať mám klid.“ Večer pak přijde k hrnci a najde jen vylízané dno.
Koho by bavilo trčet v kuchyni půl dne, každý den vymýšlet gurmánské speciality, aby se jídla neopakovala, a ještě u toho sledovat hodinky? Moje kuchyň má sice běžné rozměry, ale objem jídla, který z ní proudí, občas připomíná velkokapacitní školní jídelnu.
Asi si za to zčásti mohu sama. Snažím se totiž vaření neodbývat polotovary nebo instantními náhražkami. Když dělám guláš, nepodlévám ho vodou, ale poctivým vývarem, který sám o sobě zabere dost času. Po těch letech už jsem ale v něčem rezignovala - třeba knedlíky raději koupím hotové, což mi ušetří spoustu drahocenného času.
Klíč k úspěchu? Už při vaření dnešního oběda plánuji ten zítřejší
Abych u plotny nenechala mládí, začala jsem vaření trochu více plánovat. Jak už jsem zmínila, u nás doma málokdy něco vydrží do druhého dne v původním stavu. A když už náhodou něco zbyde, nastává klasický problém: druhý den to ve stejné podobě nikdo nechce.
Vymyslela jsem na ně proto strategii: už když stojím u plotny a vařím momentální oběd, přemýšlím nad tím dalším a záměrně udělám nějakou složku jídla ve větším množství. Zkrátka schválně uvařím víc čočky, rýže, těstovin, špenátu nebo upeču větší porci kuřete, protože vím, že s nimi zítra s minimem práce vykouzlím úplně jiné jídlo. Kdo by se patlal s jídelníčkem na celý týden? To už bych si opravdu mohla otevřít restauraci. Přemýšlím prostě jen o krok dopředu.
Každodennímu vaření se sice úplně nevyhnu, ale mohu si ho výrazně usnadnit. Zkoušela jsem sice navařit kompletní jídla dopředu do mrazáku, ale nemám tam tolik místa a upřímně - ne všechno je po rozmrazení dobré. Většinou je to spíš bezchutný blivajz.
Tekuté zlato v mrazáku
Jedna z mála věcí, které zmrazení vůbec nevadí, jsou vývary. Ty mi osobně šetří nejvíc času a jsou základním pilířem mého vaření. Když už dělám kuřecí, hovězí, vepřový nebo kachní vývar, vařím ho rovnou mraky. Část použiju hned a zbytek sliju do sklenic a dám zamrazit.
Když pak potřebuju základ do polévky, pod maso nebo do omáčky, jen vytáhnu sklenici. Je to jedno velké, kvalitní vaření s bonusem na několik týdnů dopředu. Protože dobrý vývar prostě potřebuje svůj čas.
V gastro zařízeních je takové plánování a přelévání surovin běžná praxe, ale doma lidé nad jídlem často takhle nepřemýšlejí - buď zbytky vyhodí, nebo je nechají v lednici zkazit a jedou nanovo. Přitom stačí jen trochu zapojit fantazii a vařit záměrně ve větším.
Jak proměnit záměrné přebytky v luxusní nové jídlo?
- Obyčejná čočka s uzeným: Čočky uvařím hned od začátku záměrně víc. První den zmizí klasika s uzeným, ale část čisté čočky mi zůstane v hrnci. Druhý den k ní jen přidám nakrájenou a opečenou cibulku s klobásou, zaliju ji hotovým vývarem z mrazáku a hned mám plný hrnec skvělé polévky. Nebo do té zbylé čočky přidám česnek, cibuli, mrkev, vejce, trochu strouhanky a udělám výborné čočkové karbanátky, ke kterým stačí jen uvařit brambory.
- Pečené kuře: Vždycky peču raději větší kus, než je na jeden oběd potřeba. K obědu všichni zdlábnou stehýnka a křidýlka, ale zbylé části masa (třeba prsa, která jsou sušší a samotná by jim druhý den nejela) oberu. Větší část masa lehce orestuji se zeleninou, smíchám s rýží a mám kuřecí rizoto. Menší část masa dám do hrnce, zaliju připraveným vývarem z mrazáku, přidám trochu zeleniny, zavařím nudle a blesková kuřecí polévka je na světě. Hodinka práce a mám nové jídlo o dvou chodech.
- Rýže a těstoviny: Když od oběda schválně zbyde samotná rýže, udělám z ní druhý den rychlou smaženou rýži na asijský styl. Pokud zbyly hotové těstoviny už namíchané například od boloňské omáčky, perfektně poslouží jako základ pro zapečené těstoviny k večeři. A když mi v hrnci zbydou jen samotné čisté těstoviny? Pak je z nich během chvilky skvělý těstovinový salát. Stačí k nim přihodit trochu listového salátu, čerstvou zeleninu, natvrdo uvařené vajíčko, nebo narychlo osmahnout kousek kuřecího masa a lehký, osvěžující oběd je hotov bez jakéhokoliv dlouhého stání u sporáku.
- Špenát a maso: Když dělám klasické české jídlo se špenátem, udělám špenátu i masa záměrně víc. Druhý den k nim uvařím těstoviny nebo noky, všechno to smíchám dohromady, dochutím česnekem a bohatě zasypu sýrem. Z české klasiky je najednou lehce obměněné jídlo s nádechem jižní kuchyně. Vždyť Italové na kombinaci noků, špenátu, česneku a sýra nedají dopustit! A u nás doma si nikdo nestěžuje, že jí to samé co včera - naopak, mají pocit, že mají na talíři luxusní italskou specialitu.
- Brambory a bramborová kaše: Když uvařím moc brambor, druhý den z nich udělám skvělé šťouchané brambory - stačí k nim přihodit dokřupava opečenou slaninu, jarní cibulku a čerstvé bylinky. Skvělý a bleskový způsob, jak vdechnout včerejším bramborám nový život, je také hodit je nakrájené na plech, bohatě prosypat zeleninou, přidat kousek uzeniny, navrch nastrouhat sýr a nechat krátce zapéct v troubě. A co se zbylou bramborovou kaší? Tu rozhodně nevyhazujte. Stačí do ní vmíchat vajíčko a trochu mouky a máte bleskové bramborové těsto, ze kterého za pár minut na pánvi vykouzlíte domácí bramborové placky nebo rychlé šišky či knedlíky jako od babičky.
Když nevíte kudy kam, placky vás zachrání
Nejosvědčenější záchranou jsou u nás doma placky všeho druhu. Ať už navařím víc jakékoli přílohy a druhý den nemám náladu vymýšlet složité recepty, udělám placky. K tomu přidám buď polévku, nebo rychlý dip ve stylu „co dům dal“.
Jako základ poslouží cokoli - rýže, těstoviny, brambory, bramborová kaše, ale i kysané zelí, čočka nebo hrách. Postup je vždycky stejný:
Univerzální recept na placky ze zbytků: K základu (příloze z předchozího dne) stačí přidat vejce, sůl, pepř, koření nebo bylinky podle chuti. Pokud máte, přihoďte nějakou uzeninu (slaninu, klobásu, šunku nebo obyčejný párek) nebo nadrobno nakrájenou zeleninu. Vše zahustíte trochou mouky a strouhanky, aby vám vzniklo těsto, které drží tvar na lžíci, a pak už jen opečete na pánvi dozlatova.
Poměr surovin dělám vždycky od oka podle toho, co zrovna zpracovávám. U nás doma nejvíc frčí rýžové placky se slaninou a pak ty těstovinové (skvěle to funguje i ze špaget, když je předtím pokrájíte nožem).
Možná to zní jako zvláštní patlanina, ale garantuji vám, že pokaždé, když u nás někdo tyto placky ochutnal, chtěl recept. Žádný pevný recept přitom neexistuje. Stačí vyměnit jednu jedinou ingredienci a máte na stole úplně nové jídlo. A hlavně - koš u nás doma zeje prázdnotou!
Sladká tečka na závěr: Beze zbytku to jde i u dezertů!
Pokud si myslíte, že se takto dají zachraňovat jen slaná jídla, vyvedu vás z omylu. Kouzlit se dá i se sladkými přebytky. Máte doma suchou bábovku, perník nebo obyčejnou buchtu bez náplně, kterou už nikdo nechce? Nebo vám v krabici straší zbytky sušenek či vánočního cukroví? Nechte je klidně uschnout úplně dotvrda. Pak je jednoduše nastrouhejte nebo rozmixujte, smíchejte se změklým máslem a máte dokonalý, voňavý základ pro nepečený dezert (třeba styl cheesecake). Pak už stačí směs jen natlačit do formy, přidat náplň podle chuti - například vyšlehaný tvaroh, zakysanou smetanu, ovoce nebo želé - a luxusní zákusek ke kávě je na světě.
A co dělat, když vám od snídaně zbydou palačinky nebo lívance? Druhý den už bývají gumové a nikdo se do nich nehrne. Stačí je ale nakrájet na tenké proužky, nechat je krátce prohřát a orestovat na pánvi na kousku másla. Pak je na talíři polijte trochou rozpuštěného másla, bohatě zasypu cukrem, skořicí nebo kakaem a navrch nadrobte tvaroh. Může přidat i rychlou zálivku z povolené marmelády nebo rozvařeného ovoce. Z obyčejné suché palačinky tak máte během pěti minut fantastické „sladké nudle“, po kterých se jen zapráší.
Stejně tak u nás doma nenechám padnout ani starší pečivo. Tvrdší loupáky, vánočku nebo klidně obyčejný starší chleba stačí obalit ve vajíčku rozšlehaném s trochou mléka, vanilkového cukru a skořice a osmažit na másle. Tyto takzvané „francouzské tousty“ chutnají s čerstvým ovocem nebo medem naprosto božsky. A pokud toho starého pečiva (nebo rohlíků a housek) zbyde víc, blesková žemlovka zapečená s nastrouhanými jablky a tvarohem spolehlivě vyřeší hned další plnohodnotný oběd.
V kuchyni se zkrátka dá zužitkovat úplně všechno - stačí jen přestat vidět „zbytky“ a začít v nich vidět skvělé ingredience!
