Článek
Nedávno jsem se v tomto článku kriticky dotkl homeopatie a jak tomu bývá u takového tématu zvykem, objevila se řada komentářů a zpráv, že kritizuji „fungující přírodní medicínu“. Problém je ale v tom, že se jedná o častý omyl, kdy lidé spojují homeopatii s přírodními léčivy, což je výsledkem dobře fungujícího marketingu a lobbingu. Velké bohaté firmy, které homeopatika produkují, mají sice dost moci na změnu zákonů, ale zatím musí ke koupi zákazníka přesvědčit, což nelze pravdou o tom, že jsou velké a bohaté. Musí se do srdce zákazníka - většinou velmi manipulativně - vloudit v přestrojení třeba za antisystém, za rodinné hodnoty či za vlastenectví a samozřejmě za samotnou sílu přírody.
Přírodní léčiva
Přírodní léčiva jsou látky, které mají skutečné a prověřené léčivé účinky na lidské tělo. Tyto látky mohou být z rostlin, hub, živočichů a dalších zdrojů. Přírodní léčiva mohou být použita samostatně nebo jako součást komplexnější léčby a známe je všichni a není to jen dědictví kořenářek a kořenářů, ale i moderní věda využívá v plné míře přírodních léčiv a ne náhodou jsou bylinky tak žádané a vykupované. Tím se dostáváme k tomu, že i většina běžných léků, které používáme, jsou vyráběny z přírodních produktů, od kterých využívá jejich účinné látky.
Mezi nejznámější používaná přírodní léčiva patří například echinacea, ginkgo biloba, kurkuma, zázvor, máta, med, aloe vera a mnoho dalších. Tyto látky mohou mít různé pozitivní účinky, jako jsou protizánětlivé, antioxidační, protivirové nebo antibakteriální a mohou být užitečné při léčbě mnoha různých nemocí. A to včetně těch duševních, při jejichž léčbě medicína pomalu přestává vnímat halucinogeny jako strašáka a začíná rozumět jejich terapeutickým účinkům.
Pochopitelně neplatí naivní představa, že přírodní se automaticky rovná bezpečné, a jakýkoli skutečný účinek se může snadno proměnit ve vedlejší účinek, zvlášť když bude reagovat s jinými léky.
Homeopatika
Přírodní léčiva mají prokázané pozitivní a léčivé účinky a to je přesně to, čím se liší od homeopatik. Homeopatie je alternativní „léčebná“ metoda, která se řídí principem podobnosti, kteréžto vysvětlení zoufale nestačilo ani samotným homeopatům a bylo později rozšířeno o další principy, jako třeba paměť vody, které ovšem stále nemají s jakýmikoli známými přírodními zákony nic společného a nejsou založeny na důkazech ani jakémkoliv vědeckém poznání.
Nejlépe si to ukážeme na příkladu, který jsem použil i v předchozím článku. Oscillococcinum, které můžete znát i z televizních reklam jako přípravek k „prevenci a léčbě například horečky, zimnice, bolesti hlavy, únavy a bolesti svalů.“
Co je ale Oscillococcinum doopravdy?
Je to extrakt z kachních jater a srdce, který se protřepe v baňce a poté se vylije. Následně se přidá směs vody a alkoholu, aby se zředila tekutina, která zůstane na stěnách baňky (přibližně 1 % původního objemu tekutiny). Tento nový naředěný roztok se opět vylije, znovu dolije směsí vody a alkoholu a tento proces se pak provádí sériově celkem dvěstěkrát (tzv. ředění 200C) a ve výsledku vám z původní látky nezbyde prakticky nic. Tato nic obsahující kapalina je pak nakápnuta na cukrovou kuličku a to je vše. A toto „nic-s-cukrem“ vám prodají 30 ks za 599 Kč (Cena dle katalogu Benu lékárny).
Pro vaši představu si to ukažme názorně. Pokud je homeopatické ředění stejné jako Avogadrova konstanta, tak při takovém ředění 80C budete mít šanci zhruba 1 ku 1057, že výsledek bude obsahovat pouhou jednu molekulu původního roztoku.
Možná vás nyní napadne otázka, že to není možné, aby se homeopatika takto připravovala, ale je to skutečně tak. Celé to má domněle fungovat na pseudovědeckém principu „léčení podobného podobným“. To znamená, že látka, která vyvolává stejné příznaky jako nějaká nemoc, se použije jako základ pro léčbu této nemoci. Výše popsané ředění má pak fungovat jako potencování, které má umocňovat sílu dané látky. Nic z toho ale nemá žádnou oporu ve vědeckých důkazech a dostupné studie ukazují, že i pouhé placebo někdy dosahuje lepších výsledků než homeopatika.
A jak je to legislativně?
I přesto, že homeopatika nemají žádné prokázané pozitivní účinky nad rámec placeba, najdeme je zakotvené v našich zákonech mezi léčivými přípravky a to konkrétně v zákonu č. 378/2007 Sb.takto:
„g) homeopatické přípravky zhotovené ze základních homeopatických látek podle homeopatického výrobního postupu popsaného Evropským lékopisem nebo, není-li v něm uveden, lékopisem úředně používaným v současné době alespoň v jednom členském státě Evropské unie; homeopatický přípravek se považuje za léčivý přípravek, i když nemá zcela vlastnosti léčivých přípravků a látky v něm obsažené nejsou vždy látkami s prokázaným léčivým účinkem.“
Jak je to možné?
V Evropě existuje společnost Boiron. To je mocná korporace původem z Francie, plnící si druhý ze dvou největších snů takovýchto společností. Prvním takovým snem je prodávat návykové látky, což je ale naštěstí přísně regulované, takže je tento sen mnohdy nesplnitelný. Tím druhým snem je prodávat nic, tj. v tomto případě homeopatika. Byla založena v roce 1932 a dnes je považována za jednoho z předních a největších výrobců homeopatických přípravků na světě. Vyrábí více než 2 500 homeopatických přípravků v různých formách. Má také pobočky a distribuční sítě po celém světě a její produkty jsou k dostání v mnoha zemích. Jelikož je společností obchodující na burze, její výdělky jsou veřejně dostupné. Podle finančních výsledků společnosti například za rok 2020 Boiron vykázal celkové tržby ve výši 513,5 milionů eur (asi 13 miliard korun českých) a čistý zisk ve výši 38,2 milionů eur (asi 955 milionů korun českých).
Tato společnost aktivně lobbuje v Evropském parlamentu a kvůli tomu si prosazuje různé formy legislativy, které homeopatii dodává vážnost. Ve Francii dokonce byly homeopatické přípravky vlivem této lobby proplácené státem až do roku 2021. Homeopatika tak uměle vzbuzují dojem něčeho prověřeného a oficiálního. Takový dojem posiluje i to, že výrobky této společnosti nabízejí i mnohé lékárny hned vedle skutečných léčiv. Dalším důležitým faktorem, který nakonec vzbuzuje naše časté udivení je, že většina lékařů, kteří s homeopatickými přípravky pracují, nabízejí zároveň i skutečná přírodní léčiva a tím pro laika vzniká představa, že homeopatie je to samé, jako ona přírodní léčiva.
Tedy spojení přírodních léčiv, popř. léčiv obecně, a homeopatie je výsledkem marketingu a lobování. Jedno je produktem snahy hledat důkazy a úsilí léčit na vědeckém základě a druhé snahou nejen prodávat předražené cukrové kuličky, ale mít tak i svůj vliv na nemocného.
