Hlavní obsah

Asistentka mě přistihla in flagranti. Teď chce zvýšit plat, aby mlčela.

Foto: Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Načapala mě v při sexu. Trapné? Ano. Neprofesionální? Taky. Ale to, co přišlo potom, bylo ještě horší. Místo řešení situace přišla s požadavkem: zvýšení platu za mlčení. A to už není jen trapas. To je vydírání.

Článek

Nebudu to lakovat na růžovo. Bylo to hloupé. Riskantní. Nezodpovědné. Zavřené dveře, špatné místo, špatný čas. A pak cvaknutí kliky, které mi dodnes zní v hlavě.

Stála tam. Dívala se. Neřekla ani slovo. A já věděla, že tohle je průšvih.

Čekala jsem dusno. Možná stížnost. Možná řešení s vedením. Byla jsem připravená nést následky. Když uděláte chybu, zaplatíte za ni. Takhle to chodí.

Jenže ona nechtěla řešení. Ona chtěla obchod.

Mlčení za peníze

O dva dny později si sedla naproti mně. Klidná, až podezřele jistá. Neřešila profesionalitu. Neřešila etiku. Řešila částku.

„Byla by škoda, kdyby se to dostalo ven,“ řekla bez mrknutí oka. „Lidé rádi mluví.“

Pak přišel konkrétní návrh. Navýšení platu. Ne malá symbolická částka. Opravdu citelné peníze. Za to, že nebude mluvit.

Tohle už nebyla trapná situace. Tohle bylo vydírání.

Co je tady větší problém?

Ano, já jsem porušila pravidla. Ale ona se rozhodla moji chybu zpeněžit. Rozhodla se ji držet nad mojí hlavou jako kladivo.

Nešlo jí o spravedlnost. Nešlo jí o firemní kulturu. Šlo jí o moc. O to, že mě má v šachu. Že si myslí, že se budu bát natolik, že zaplatím.

A tady se to láme.

Protože jakmile jednou zaplatíte za ticho, už nikdy nejste svobodní. Příště přijde další požadavek. Další „náhodná“ zmínka. Další částka. Vydírání nikdy nekončí první splátkou.

Sebejistota nebo pohodlí

Mohla jsem to uhrát. Zaplatit. Zamést pod koberec. Udržet si klid a čistý, nepoškozený obraz navenek. Jenže ten klid by byl vykoupený strachem.

Každý den bych věděla, že někdo drží moje selhání jako kartu v kapse. Každý den bych čekala, kdy ji vytáhne znovu.

Takže jsem jí řekla ne.

Ať mluví.

Možná to bude mít následky. Možná se to rozkřikne. Možná si někdo pomyslí svoje. Ale jednu věc si nenechám vzít: rozhodnutí, že moje chyba není vstupenka do cizího vyděračského byznysu.

Udělala jsem průšvih. To beru. Ale nejsem tak slabá, abych si kupovala mlčení za udržení vlastní sebeúcty.

A jestli si někdo myslí, že mě má v hrsti, protože mě viděl v nejpikantnějším momentu, tak se mýlí. Na tomhle nikdo vydělávat nebude.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz