Článek
Kanceláře za miliony, klienti v oblecích, vonná svíčka v recepci… a pak přijdete ráno do práce, a jediný člověk, který v tu chvíli reprezentuje celou firmu, je uklízečka. Jo, ta v seprané mikině, co huláká do telefonu s někým z baráku a mezi tím vám s výrazem „já tady nejsem na ozdobu“ srazí tašku ze židle. Tahle osoba je to první, co klient nebo partner ráno potká. Ne šéf, ne recepční. Uklízečka.
A právě tady začíná problém. Nejde o to, že dělají těžkou práci. Nejde ani o to, že nejsou v šatech od Armaniho. Jde o to, že některé z nich se chovají, jako by firma byla jejich a zaměstnanci jim dýchali vzduch zadarmo. Místo tichého úklidu – výkřiky přes patro. Místo zdvořilého „dobrý den“ – protočení očí a odfrknutí. Místo respektu – drzost, hrubost, dominance.
Kolektivní vina? Kdepak. Ale ticho už stačilo.
Ne, nehážu všechny do jednoho pytle. Jsou i ženy, které tuhle práci dělají s noblesou, pokorou a respektem a těch si samozřejmě vážím. Ale pak jsou tady ty druhé. Ty, které si myslí, že mají patent na pravdu, protože „oni jsou ti, co to po vás všech uklízejí“. A podle toho se taky chovají.
Znám firmu, která kvůli arogantní uklízečce přišla o zakázku. Klient přišel na ranní jednání, paní mopem odhrnula jeho kufřík a s očima v sloup pronesla: „Tady si snad každej myslí, že je pánbůh.“ A šmytec. Jednání bylo chladné, výsledek žádný.
Není to o třídě, je to o přístupu
Nikdo neříká, že uklízečka má být tichý stín. Ale respekt k prostředí, v němž se pohybuje, je základ. Stejně jako zaměstnanci musí respektovat její práci, ona musí chápat, že její chování ovlivňuje celkový dojem. To není povýšenost. To je realita.
A kdyby si někdo chtěl stěžovat, že to je „elitářské“, tak ať si jde sednout do kanceláře za 80 000 Kč měsíčně a vysvětlovat klientovi, proč na něj zrovna teď ječí paní z úklidu, že si tam nemá sedat, protože ona tam zrovna vytřela. Jsou situace, které prostě nelze omluvit mizernou mzdou nebo těžkou prací.
Chceš respekt? Chovej se podle toho
Respekt není nárok. Respekt se musí zasloužit. A pokud chcete, aby vás lidé ve firmě brali vážně, musíte se tak i chovat. Ať už máte v ruce mop nebo MacBook.
Takže: milé uklízečky a uklízeči, vážím si vaší práce. Ale chovejte se jako profesionálové. Ne jako majitelé podniku, jinak s sebou stahujete dolů úplně všechny.
