Článek
Překvapuje mě, kolik drzých a arogantních lidí se nachází ve službách. Opravdu se divím těm zaměstnavatelům, že dávají takovýmhle lidem práci, místo toho, aby si našli někoho, kdo práci bude dělat dobře.
Už zase sem někdo leze
Nejvíce drzých lidí potkávám v pohostinství. Na první dobrou tady poznáte, jestli jste vstoupili do „vymazleného“ podniku, kde vás obsluhují přímo majitelé, nebo někam, kde tomu šéfují zaměstnanci. Nedávno jsme byli na výletě a cestou domů jsme se zastavili v restauraci s útulnou zahrádkou. Nikdo tam nebyl, tak jsme využili toho, že budeme mít soukromí, a zastavili jsme se. Ještě jsme nestihli ani zamknout auto a už k nám z otevřených oken zaznělo významné: „už zase sem někdo leze!“. Bylo to proneseno schválně hlasitě, zřejmě, abychom to slyšeli. Nejsem ale z těch, co by se nechali zastrašit, a tak mě ani nenapadlo, že bychom odjeli. Naopak jsem byla zvědavá, co nás čeká. No, nestačila jsem se divit. Otrávená, nepříjemná obsluha, která nám dávala najevo, jak moc nás obtěžuje. Objednávku pomotali, ale výsledné jídlo bylo dobré, takže jsem se držela. Trpělivost mi došla až u poháru.
Ježiš, tak já vám to zopakuju
Meníčko bylo neaktuální, takže mi servírka musela říct z hlavy, co mají. Lezlo to z ní jako z chlupaté deky. Když jsem si poprosila, jestli by to mohla znovu zopakovat, protočila oči, nesmírně otráveně si povzdechla a znovu to začala opakovat stylem, jako bych byla z pomocné. To byla poslední kapka. Řekla jsem jí, že je neskutečně drzá a že chci číslo na majitele. Řekla, že mi žádné číslo nedá. Naštěstí máme internet, takže jsem si číslo dohledala a majiteli zavolala. Bydlel nedaleko, takže se rozhodl, že přijede. Když dorazil, byl to takový ten podnikatel ze staré školy, řekla jsem mu, co mám za problém. Přivolaná servírka samozřejmě všechno co jsem řekla, popřela.
Letěla na hodinu
Slečna byla stejně hloupá jako arogantní a své chování nezměnila ani před svým zaměstnavatelem. No, slovo dalo slovo a do hodiny měla slečna servírka v očích slzy a v ruce výpověď. Majitel se nám omluvil a jídlo jsme měli zdarma. To bylo sice fajn, ale mě daleko více potěšilo, jak zatočil s drzou servírkou. Nevím, jak to spolu měli, ale výpověď dostala okamžitou. Nebyli jsme totiž první, kdo si stěžoval, a když před majitelem předvedla svoje chování „v celé kráse“ letěla na hodinu a podle mě je to jen dobře.
Nelituji
Možná máte pocit, že jsem moc krutá. Upřímně, když jsem majiteli volala, čekala jsem, že servírku srovná, ona se nám omluví, my zaplatíme a pojedeme. Chování majitele mě překvapilo, ale velmi mile. Mám ráda, podniky, kde razí heslo „náš zákazník, náš pán“. Nezneužívám toho, ale když si někde za něco platím, tak chci dostat to, co jsem si koupila. V případě jídla v restauraci nejde jen o jídlo, ale i o obsluhu a příjemně strávený čas, kdy je člověk „obskakován“. Nezneužívám toho a zbytečně nikoho neproháním, když je ale personál drzý nebo ho obtěžuje i to málo, co po něm chci, je zle. Z drzost, aroganci a hloupost nikomu platit nebudu.
