Článek
Stárnutí populace, rostoucí schodek rozpočtu a neudržitelný důchodový systém – jsou stále palčivější problémy. Vláda se sice snaží hledat řešení, které by zajistilo spravedlnost mezi generacemi, ale nevyhnutelně se dostává do střetu s očekáváními současných i budoucích důchodců.
Důchodový věk se posouvá
Životní úroveň se zvyšuje, medicína se zlepšuje a lidé se dožívají stále vyššího věku. Není proto překvapivého, že došlo k posunutí věku odchodu do důchodu. Zatímco před několika desítkami let bylo běžné odcházet do penze kolem padesáti let, dnešní realita je jiná. Pokud chceme, aby důchody byly udržitelné i v budoucnu, musíme se připravit na to, že se hranice odchodu do důchodu bude postupně ještě více posouvat.
Mladí financují systém
Dnešní pracující odvádějí ze svých mezd nemalé částky na sociální pojištění, ze kterého jsou financovány současné důchody. Otázkou však zůstává, zda si dnešní mladí lidé mohou být jisti tím, že na ně v budoucnu také něco zbude. Důchodový systém funguje jako „mezigenerační dohoda“ – tedy že pracující živí důchodce, s tím, že až oni zestárnou, bude další generace financovat je. Jenže s klesající porodností a stárnutím populace je tento model čím dál méně udržitelný. A podle mého názoru se moje generace mileniálů obává o své důchody zcela oprávněně. Pokud na nás má „něco zbýt“ je potřeba provést daleko zásadnější změny důchodového systému než k jakým doteď došlo.
Růst důchodů musí zpomalit
Poslední roky přinesly velmi výrazné valorizace důchodů, což bylo pochopitelné vzhledem k inflaci a rostoucím nákladům na život. Nicméně i zde se musí najít rovnováha – pokud budou důchody stále skokově růst, zatímco platy pracujících zůstávají v mnoha odvětvích téměř na stejné úrovni, vyvolává to zcela logicky napětí mezi generacemi. Důchodci byli jediná skupina obyvatel, která byla před inflací „v bezpečí“
Spoření a vlastní odpovědnost
Odborníci se shodují, že spoléhat se pouze na státní důchod už nebude v budoucnu stačit. Lidé by se měli více zaměřit na vlastní zajištění – ať už formou investic, spoření nebo dalších forem finančního plánování. Stát by však měl podporovat iniciativy, které motivují k dlouhodobému spoření a pomáhají lidem lépe se připravit na stáří a hlavně v této oblasti více vzdělávat, protože úroveň finanční gramotnosti je v česku obecně velmi nízká.
