Článek
Líná společnost. To je to, co dnes z mnoha pohledů vytváříme. Část lidí ztratila nejen ochotu pracovat, ale také hrdost na jakoukoli činnost, která vyžaduje úsilí. Pohodlně se válí ve svém světě výmluv, podpory od státu a nekonečného stěžování si na to, jak je všechno těžké.
Líná generace v pohodlné době
Žijeme v době, kdy máme na dosah vše, co potřebujeme. Jídlo si objednáme přes aplikaci, balík nám dovezou až ke dveřím a za zábavou ani nemusíme vyjít z domu. Tahle pohodlnost ale zároveň vytváří novou třídu lidí – těch, kteří se rozhodli, že už není třeba dělat vůbec nic. Lidé, kteří odmítají jakoukoli aktivitu, protože společnost je příliš měkká na to, aby je postavila před odpovědnost za vlastní život.
Jistě, ne každý je flákač. Ale kolik známe těch, kteří odmítají pracovat, protože „se jim to nevyplatí“? Kolik lidí odmítne pracovní nabídku jen proto, že „to není dost dobré“? Pravdou je, že si tito lidé neváží ani práce, ani času, ani příležitostí. Visí na krku systému, rodičům a státu. Jsem si jistá, že lopata by otevřela oči. Nedala bych jim totiž ani korunu podpory, dokud by si neodpracovaly tolik hodin veřejných prací, kolik dělá pracovní úvazek. S lopatou v ruce by je ta lenost rychle přešla.
Práce zlepšuje charakter
Není to jen o penězích. Práce, zejména ta manuální, formuje charakter. Fyzická námaha učí disciplíně, zodpovědnosti a přináší pocit hrdosti, když vidíte výsledky svého úsilí. Člověk, který si jednou zažije, co znamená opravdová dřina, získává větší úctu k sobě samému i k práci druhých. Váží si sebe i ostatních, a především své práce. Flákači prostě už dávno zapomněli, co to znamená pracovat, a povinné práce u obce nebo zřizovatele by jim to rychle připomněly.
Nejčastější výmluvy flákačů
Z úst lenochů slyšíme pořád to samé. Jsou to ty nejhloupější výmluvy, přesto je stále opakují a čekají, že jim někdo uvěří.
- „Práce není.“
- „Za ty peníze to nestojí za námahu.“
- „Je mě na to škoda. Mám na víc.“
- „Stát se o mě postará.“
Jasně, každý může mít těžké období. Ale když se výmluvy stanou životním stylem a snaha o zlepšení neexistuje, je něco špatně. Tahle sorta lidí místo zodpovědnosti volí pohodlnou závislost. Na rodičích, na sociálních dávkách, na systému. A přitom by stačilo jediné – chopit se lopaty, postavit se čelem k práci a začít konečně něco dělat.
Flákači táhnou společnost ke dnu
Lenost a neochota pracovat nejsou jen osobními problémy – jsou společenským břemenem. Každý člověk, který odmítá přiložit ruku k dílu, nám visí na krku a táhne nás ke dnu. Musíme ho totiž živit my. Místo toho, aby sami přispěli do státního rozpočtu, vysávají zdroje, které by měly být použity na skutečnou pomoc těm, kdo ji opravdu potřebují. A to je neomluvitelné.
Je čas přitvrdit
Flákači si můžou hledat tisíce výmluv. Ale pravda je taková, že jim to bude fungovat jen dokud to bude společnost tolerovat. Stát by je měl postavit před jasnou volbu – buď začnou pracovat, nebo zůstanou bez koruny. Nikdo lenochy a příživníky živit nebude. Sociální dávky jsou tu pro lidi, kteří je skutečně potřebují, a ne pro ty, kterým se nechce makat.
