Článek
Jednorázová finanční injekce ve výši 100 tisíc korun, kterou v rámci iniciativy New Leaf obdrželo 40 lidí bez domova na území Prahy, je podle mého názoru, nejen nesmyslným řešením problematiky bezdomovectví, ale především výsměchem všem, kteří se denně dřou, aby uživili sebe a své rodiny. Tento experiment, který se inspiroval kanadským modelem, ukazuje, jak se sociální politika v Česku stále více vzdaluje od principů vlastní odpovědnosti, spravedlnosti a solidarity s těmi, kteří se na systému skutečně podílejí.
Pracující se můžou jít zahrabat
Běžný člověk, který chodí do práce, si na částku 100 tisíc korun musí vydělat během několika měsíců intenzivní práce. A to nepočítáme daně, odvody a další povinnosti, které z jeho výdělku ukusují značnou část. A zatímco si tito lidé odříkají, aby si mohli zajistit důstojný život, bezdomovci dostanou takovou sumu jen tak, bez jakýchkoli podmínek. Jak tohle můžeme nazvat jinak než nespravedlností?
Pracující člověk se právem ptá: Proč by měl někdo, kdo se dostal na dno často vlastními chybami, dostat tolik peněz bez jakékoli námahy? Co bude motivovat ostatní, aby se chovali zodpovědně a nepadli do dluhů, nezanedbávali své povinnosti nebo nepropadli závislostem?
Cesta k dalšímu úpadku
Jedním z největších problémů projektu je absolutní absence jakýchkoli podmínek. Příjemci nemusí plnit žádné podmínky, které by je vedly k odpovědnosti nebo sebereflexi. Pokud se někdo dostal na ulici kvůli závislosti na alkoholu, drogách či hazardu, jaká je záruka, že právě těchto 100 tisíc nepůjde do kapes dealerů nebo do heren?
Myslím si, že projekt ignoruje klíčový problém: lidé bez domova často čelí hlubokým sociálním i psychologickým problémům, které peníze samy o sobě nevyřeší. Dát jim takto vysokou částku bez zajištění podpory a kontroly považuji spíše za hazard než skutečnou pomoc.
Bezdomovectví jako výsledek životních chyb
Podívejme se na příčiny bezdomovectví. Mnozí lidé na ulici se ocitli ve své situaci kvůli vlastním špatným rozhodnutím: nezodpovědné nakládání s penězi, život nad poměry, dluhy, špatná volba životních partnerů, závislosti či neschopnost udržet si práci. Samozřejmě existují i výjimky, například lidé, kteří přišli o domov vinou tragických okolností, ale ti zpravidla sami aktivně hledají způsoby, jak se z této situace dostat, a nečekají na jednorázový dar od státu či neziskových organizací.
Pokud vím, tak tento projekt však nijak nerozlišuje mezi těmi, kteří si chtějí pomoct sami, a těmi, kteří nejeví žádnou snahu svůj stav změnit. Namísto toho hází všechny do jednoho pytle a rozdává peníze jako sladkosti na dětském hřišti.
Kanadská inspirace
Organizátoři projektu se odvolávají na úspěšný kanadský model, ale opomíjejí zásadní rozdíly. Kanada má propracovaný systém sociálních služeb, zatímco v Česku jsme na tom se sociální politikou podstatně hůře. U nás chybí dostatek odborných pracovníků, dlouhodobých programů a podpůrné infrastruktury, která by lidem bez domova umožnila se skutečně začlenit zpět do společnosti.
Navíc kanadský experiment byl realizován v úplně jiném kulturním a ekonomickém kontextu. Předpokládat, že podobný přístup přinese stejné výsledky i v Česku, je nejen naivní, ale i nebezpečné.
A co ostatní potřební?
Je alarmující, že zatímco někteří dostanou stovky tisíc korun bez námahy, mnoho jiných, skutečně potřebných skupin, zůstává stranou zájmu. Co třeba samoživitelky, zdravotně postižení nebo dlouhodobě nemocní? Tito lidé musí často žít na hranici chudoby a potýkat se s minimální podporou. Proč se finance, které teď putují k bezdomovcům, nevyužijí raději k posílení sociálního systému pro tyto skupiny, které by je skutečně ocenily a dokázaly s nimi naložit efektivně?
Ale každý jsme jiný a pokud by vám to, na rozdíl ode mě, dávalo smysl, můžete se stát sociálním investorem. A každý měsíc sledovat, jak si experimentální subjekty vedou. Mimochodem, vybraní lidé údajně nesmí mít problémy s alkoholem nebo drogami, tak se můžete přesvědčit, zda tomu tak je. Já si myslím, že ať je to, jak chce 100 000 Kč na ruku pro ně bude jen příležitost zopakovat své chyby.
Článek obsahuje subjektivní názory autorky, pokud to vidíte jinak, komentáře jsou vaše.
Zdroje:
