Článek
Mýtus č.1.: Hlavně je potřeba kouknout na zorničky.
Na zorničky se vyprdněte. Do očí se zraněnému samozřejmě dívat můžete, ale v zorničkách velká moudra nehledejte. Změnu velikosti zorniček totiž bez posvícení baterkou a určitého cviku většinou nezjistíte, na začátku jsou to velmi malé odchylky. A pokud už je asymetrie zorniček natolik viditelná, že si jí všimne i vaše babička, bude stav postiženého natolik vážný a pokročilý, že asymetrické zorničky budou jeho nejmenším problémem.
Závažnost posuzujte podle stavu zraněného člověka a vždy se zaměřte na možnou ztrátu paměti na úraz, změnu chování nebo jakékoli bezvědomí (i jen pár vteřin) po úraze.
Mýtus č.2.: Helma zachraňuje životy
Ano, to je pravda! Ale i helma musí splňovat nějaká pravidla:
- Správná velikost je základ.
- Je hezké ji mít nasazenou na kedlubně, ale bez zapnutí je tak akorát na kedlubnu.
- Správná helma na správný sport – na lyže lyžařskou, na kolo cyklistickou. Každý sport vytváří jiné rychlostí, jiné síly, jiná poranění.
Mýtus č.3.: Po úrazu hlavy ho nesmíme nechat usnout!
Je pravda, že mozek může po úrazu otékat až 24 hodin. A ztráta vědomí se ve spánku poznává docela špatně. Takže zní vcelku logicky, že bychom měli „praštěného“ člověka nechat 1 den ponocovat. Ale dokážete si představit, jak tuto radu budeme plnit třeba u pětiletého dítěte? Asi dost obtížně. A toho jsou si vědomy i evropské doporučené postupy, které říkají:
1. Pokud se rozhodnete nechat si „uhozeného“ doma (a to jen tehdy, když si pamatuje úraz, nebyl v bezvědomí a není po úrazu hlavy divnější, než je u něj obvyklé), můžete ho nechat spát, ale probuďte ho každé 2–3 hodiny (abyste ověřili, že opravdu jen spí – tedy spal, než jste ho probudili).
2. Pokud se bojíte, že se vám po usnutí už neprobere, poraďte se s lékařem, zda je opravdu rozumné ho po úrazu hlavy nechávat doma.
K druhému pravidlu si ještě připomeňme pár faktů o volání na záchrannou službu:
- Nebojte se zavolat.
- O výjezdu záchranky nerozhodujete vy, ale dispečer.
- Na lince vám mohou poradit, co dělat dál, i bez nutnosti vysílat sanitku.
- Nikoho zavoláním neobtěžujete a nikomu voláním neblokujete dispečera – dispečerů je na lince 155 kupodivu více než jen jeden.
Mýtus č. 4.: Pokud někdo po úrazu hlavy krátce ztratil vědomí, ale už je „v pohodě“, je to vyřešené.
Asi tušíte, že ztráta vědomí po úderu do hlavy není legrace. A i když to bylo jen krátké bezvědomí a teď už Pepa vypadá, že je zase v pořádku, nikdo vám nezaručí, že se jeho mozek nerozhodne vypnout znovu. Navíc do hlavy nevidíme a ani počínající otok mozku o sobě nemusí dát vědět hned – může se projevit až 24 hodin po úrazu. Takže co teď? Volat záchranku! A rozhodně ho nevozit sami do nemocnice (pokud vám to výslovně nedoporučil dispečer), protože není nic lepšího než řešit další ztrátu vědomí při předjíždění kamionu na silnici.
Mýtus č. 5.: Když dítě po pádu začne brečet, je to dobré znamení, nic mu není a jen ho to bolí.
Pláč sice ukazuje, že je dítě při vědomí a dýchá, ale nevylučuje vážné poranění mozku. Po každém úderu do hlavy byste měli zjistit, že:
- si dotyčný pamatuje, jak se mu úraz stal
- neztratil vědomí ani na krátkou dobu (sám vám to bohužel neřekne, protože si to nepamatuje – musel to někdo vidět)
- není po úrazu hlavy divný: opakovaně nezvrací, nemotá se, neusíná.
U dětí se výše zmíněné příznaky ověřují hůře, proto je při nejistotě vhodné kontaktovat pediatra nebo při jeho nedostupnosti dispečera záchranné služby.
Mýtus č. 6.: Bouli je potřeba zatlačit, třeba lžičkou od kafe.
Boule – kulatá neznámá. Co to vlastně ta boule je? Jedná se o lokální otok podkoží způsobený prasknutím drobných krevních cév. Takže je to vlastně taková (zatím) nebarevná nadutá modřina. Co s ní? Stará dobrá babská rada – chladit. Chlad sníží otok a uleví od bolesti.
Lžičku si tedy nechte na míchání cukru v kafi a nekažte si boulí jeho chuť.
Zdroje:
www.zdrsem.cz – Kurzy první pomoci zážitkem
ERC guidelines 2021
