Článek
Postpunkční cefalea
Jedná se o bolest hlavy vznikající z důvodu úniku velkého množství mozkomíšního moku. Skoro dvakrát častěji potrápí ženy než muže.
Kdy může nastat
Tato nepříjemná bolest hlavy se vyskytuje jako možná komplikace u zdravotnických zákroků, které mohou být provázeny únikem mozkomíšního moku: lumbální punkce (neurologická indikace), dále u anesteziologických metod jako komplikovaná spinální či epidurální anestezie.
Kolik mám v těle toho moku? A co to vlastně je?
Mozkomíšní mok je tekutina kolující kolem mozku a míchy. Je bezbarvé až lehce nažloutlé barvy.
Tvoří se převážně v mozkových komorách. Jeho hlavní funkcí je tlumit nárazy hlavy, dále udržovat stálé prostředí pro mozkové buňky.
V těle je ho asi 150 ml a denně si ho vytvoříme zhruba půllitr.
Kdy tato bolest hlavy vzniká
Vzniká nejčastěji do 48 hodin po punkci (ať už po spinální anestezii či odběru moku na vyšetření lumbální punkcí), nejpozdější vznik je popisován do 7 dní.
Specifika postpunkční bolesti
Lokalizuje se v zátylku a šíří se do čela, někdy za oko. Horší je v sedě, naopak zlepšení a úleva nastává v leže.
Může být doprovázena dalšími příznaky jako: nevolností, zvracením, tinitem (nepříjemné zvuky) či bolestí šíjového svalstva.
Jak se postpunkční cefalea léčí
Začíná se nejméně invazivní léčbou:
- klidem v posteli, co nejméně se zvedat do sedu/stoje
- zvýšeným pitným režimem aneb voda léčí
- kofeinem - doporučení je 300-500mg/denně - jedno espresso obsahuje zhruba 50-100 mg kofeinu)
- kombinovanými produkty paracetamolu s kofeinem
- nesteroidními léčivy (např. ibuprofen)
Pokud se bolest nelepší, nasadí se antimygrenotika obsahující Summatriptan (znají ti, co si potrpí na migrény).
Krevní zátka
Pokud neinvazivní léčba selže, nastává čas na krevní zátku. Pacientovi se odebere plus mínus 20 ml jeho vlastní krve, která se vpíchne k místu původní punkce (tentokrát do epidurálního prostoru). Smyslem je „zalepit krví“ otvor vzniklý po předchozí punkci (ze které mok prosakuje), protože toto malé množství krve se fyziologicky začne srážet. Po výkonu je potřeba 2 hodiny odpočívat v leže na lůžku.
Aby hlava nebolela…
Bylo by krásné, kdyby k postpunkčním bolestem hlavy vůbec nedocházelo. Někdy se to ale stane, i když se všichni snažíme o opak.
- Zvýšené riziko vzniku je při opakovaných pokusech punkce zad.
- Při nechtěné punkci spinálního prostoru při zavádění epidurálu. Prostor mezi těmito dvěmi prostory je někdy hodně tenký, řádově několik milimetrů. Proto k nechtěnému prostupu někdy dojde. Naštěstí to nebývá tak často, anesteziologové jsou v tomhle vážně machři.
Pokud došlo k nějaké komplikaci a je zvýšené riziko, že by vás mohla postpunkční cefalea chytit do svých spárů, tak vás lékař informuje a doporučí vám, co dál. V rámci prevence budete hodně pít a zůstanete 12-24 hodin ležet (nebo alespoň polehávat a co nejvíce se vyhýbat zvedání hlavy).
Pokud se objeví bolest hlavy až doma a domácí léčba nepomůže, bude potřeba informovat lékaře, který bude komplikaci dále řešit (léky či později krevní zátkou).
Závěrem
Postpunkční bolest hlavy je nepříjemnou, avšak ne tak častou komplikací. Dá se řešit a dobře léčit. Tak se píchání do zad nebojte, protože výsledek stojí za to.
Zdroje
Praxe anesteziologa v nemocnici
Paul G. Barash: Klinická anesteziologie
Larsen Reinhard: Anesteziologie
Vymazal Tomáš: Anesteziologie nejen k atestaci
