Článek
Historické usmíření, tak nazval turecký prezident Erdogan podpis deklarace mezi Etiopií a Somálskem, ke kterému došlo minulý týden v Ankaře pod jeho mediací. Dohoda má vyřešit spor mezi oběma státy, který započal v lednu tohoto roku po podpisu memoranda mezi Etiopií a mezinárodně neuznaným Somalilandem. I přes předchozí spolupráci v oblasti stabilizace jižního Somálska a boji s povstaleckým hnutím al-Šabáb, došlo mezi Addis Abebou a Mogadišu k rozporu ohledně přístupu k fakticky nezávislé bývalé britské části společného somálského státu. Ta společně s koncem mandátu mezinárodní mise ATMIS hrozila přerůst v širší destabilizaci a konflikt.
Připomeňme si alespoň hlavní body sporu, který mediaci ze strany Turecka předcházel. Etiopie od počátku devadesátých let ztratila přístup k moři. Premiér Abiy prohlásil tento faktor za klíčový zahraničně-bezpečnostní problém Etiopie, a dokonce chvíli hrozil konfliktem se sousední Eritreou o zajištění přístupu do jejích přístavů. Addis Abeba následně využila snahy Somalilandu o mezinárodní uznání a podepsala s ním memorandum, jehož text však není stále veřejně známý. Údajně v něm má za slib uznání entity získat přístup jak do přístavu Berbera, který rozšiřují a renovují Spojené arabské emiráty, tak i část somalilandského pobřeží v nájem, který zaručí možnost vybudovat zde vojenskou základnu.
Do tohoto mixu se přidaly další regionální a lokální soupeření. Egypt a Eritrea se postavili na stranu Mogadišu. Egypt vede od počátku minulé dekády spor s Etiopií ohledně budování Velké přehrady etiopského znovuzrození a dělby vody z Nilu. Eritrea je pak nespokojená s výsledkem brutální války v Tigraji. Somálská vláda po podepsání výše zmíněného memoranda odmítla na svém území dále hostit etiopské síly a Egypt se nabídl, že je v nově připravované misi AUSSOM nahradí. K tomu se však přidaly i lokální spory. Regionální vláda v Jubbalandu spolupráci s etiopskými silami nadále podporuje, což vedlo v nedávné době spolu s dalšími spory k ozbrojenému střetu s centrální vládou.
Mnohé tyto problémy mají být zdánlivě jedním podpisem vyřešeny. Deklarace z Ankary bere v potaz oba klíčové bezpečnostní aspekty. Na jedné straně potvrzuje teritoriální integritu Somálska, na druhé podporuje snahu Etiopie získat přístup k moři. To vše má být za další mediace Turecka po praktické stránce vyřešeno v první polovině příštího roku. Co to však znamená?
Slib potvrzení teritoriální integrity Somálska brání Etiopii uznat Somaliland. Entita však o toto uznání i nadále usiluje a nic na tom nezměnily ani nedávné prezidentské volby, které do čela entity přivedly kandidáta opozice Abdullahi „Irro“. Somaliland jím podmiňuje stavbu etiopské vojenské základny na svém pobřeží. V současnosti se však objevují hlasy, které poukazují na možné první uznání nezávislosti Somalilandu nikoliv od členských států Africké unie, ale od nastupující Trumpovy administrativy. Takový krok by natolik změnil situaci, že by tento slib byl v podstatě nevýznamný.
Na druhé straně se sice somálská vláda zavázala pomoci Etiopii zajistit přístup k moři, avšak vzhledem ke své neefektivitě, toto nemůže na územích, kde má praktický dopad nijak zajistit. Situace ve středním a jižním Somálsku je natolik nestabilní, že praktický přístup k moři by musel být zajištěn masivním nasazení etiopských či jiných mezinárodních sil. Somaliland, který je bezpečný žádné rozhodnutí z Mogadišu poslouchat nebude. I relativně stabilní Puntland na úplném výběžku Rohu Afriky v současnosti s centrální vládou nekomunikuje. Není tak jasné, jak by prakticky mohla vláda prezidenta Mohamúda tento slib naplnit.
Co je však důležitým dopadem podpisu deklarace je určité uklidnění situace před přechodem mezi misemi ATMIS a AUSSOM. Egyptské síly nikdy neměly šanci plnohodnotně Etiopii v Somálsku nahradit, Etiopie neplánovala z bezpečnostních důvodů stažení ze Somálska bez ohledu na rozhodnutí vlády v Mogadišu a mnohé klany a regionální vlády preferovaly udržení etiopské přítomnosti v zemi. Deklarace tak snad alespoň umožní schválení přítomnosti etiopských sil v AUSSOM, který by měl být zahájen již 1. ledna a pokračování mezinárodní pomoci s protipovstaleckým bojem. Otázka mezinárodního uznání Somalilandu a etiopského přístupu k moři se však bude vracet i příští rok a deklarace z Ankary jí rozhodně neřeší.
