Článek
Prezident, který rozhodoval mezi katastrofami
Edvard Beneš patří mezi nejvýznamnější a zároveň nejkontroverznější osobnosti českých dějin. Vedl stát v době, kdy se Evropa hroutila mezi dvě totality. Nacistické Německo na jedné straně. A Sovětský svaz na straně druhé.
Právě proto je hodnocení Beneše dodnes tak rozdělené. Mnohá jeho rozhodnutí totiž nebyla volbou mezi dobrem a zlem, ale mezi špatnou a ještě horší možností.
Mnichov 1938: zbabělost, nebo pokus zachránit národ?
Nejčastěji bývá Beneš kritizován za přijetí Mnichovské dohody. Kritici tvrdí, že Československo mělo proti Hitlerovi bojovat, i kdyby mělo padnout.
Podle nich Beneš kapituloval bez boje a zlomil morálku národa. Jenže realita roku 1938 byla děsivá. Francie ani Británie nebyly ochotné jít do války. Československo zůstalo prakticky izolované.
A Beneš dobře věděl, že případná válka by znamenala bombardování měst, desetitisíce mrtvých a pravděpodobně i porážku. Dodnes proto historici řeší otázku: Byl Mnichov zbabělostí nebo zoufalým pokusem zabránit národní katastrofě?
Opuštění republiky nebo záchrana její existence?
Dalším kontroverzním krokem byla Benešova abdikace a odchod do exilu.
Pro část veřejnosti šlo o symbol toho, že prezident opustil republiku v nejhorší chvíli. Jenže právě v exilu Beneš budoval zahraniční odboj a snažil se obnovit mezinárodní uznání Československa.
Bez exilové diplomacie by možná po válce vůbec nebylo možné Československo obnovit v předválečných hranicích. I tady proto zůstává otázka otevřená: Utekl Beneš nebo zachraňoval stát jiným způsobem?
Benešovy dekrety a odsun Němců
Jedním z nejcitlivějších témat dodnes zůstávají Benešovy dekrety a odsun sudetských Němců.
Po zkušenosti s nacismem a rozbitím republiky panovala v Československu obrovská nenávist vůči německému obyvatelstvu.
Zastánci odsunu tvrdí, že po roce 1938 už společné soužití prakticky nebylo možné a že transfer obyvatel podporovaly i vítězné mocnosti.
Kritici ale upozorňují na princip kolektivní viny, násilnosti během odsunu i morální důsledky celé akce.
Právě tady se navíc znovu objevuje paradox střední Evropy. Národy, které po generace žily vedle sebe v Rakousku-Uhersku, se během 20. století dostaly do brutálních etnických konfliktů.
Po záboru pohraničí v roce 1938 musely tisíce Čechů utíkat ze Sudet. Ti, kteří zůstali, často zažívali tvrdou perzekuci, ponižování a tlak nacistického režimu.
Po válce pak přišel opačný extrém, vyhánění Němců.
Největší chyba? Sovětský svaz
Mnoho historiků však za Benešův největší omyl nepovažuje Mnichov ani odsun Němců. Ale orientaci na Sovětský svaz.
Po zradě západních mocností v roce 1938 začal Beneš stále více věřit, že jedinou skutečnou bezpečnostní zárukou je Moskva. Výsledkem byla spojenecká smlouva se Sovětským svazem a postupné posilování vlivu komunistů.
Jenže právě to podle kritiků otevřelo cestu k únor 1948 a čtyřiceti letům komunistické diktatury. Na druhou stranu je důležité připomenout tehdejší atmosféru. Rudá armáda byla vnímána jako osvoboditel velké části Evropy. A Sovětský svaz patřil mezi vítězné supervelmoci.
V roce 1945 ještě málokdo tušil, jak bude východní Evropa vypadat za několik let.
Košický program a cesta k únoru
Velkou kontroverzi dodnes vyvolává také Košický vládní program. Ten výrazně posunul republiku doleva, omezil politickou soutěž a posílil komunisty.
Kritici tvrdí, že Beneš podcenil ambice Komunistické strany Československa a příliš ustupoval Moskvě.
Jiní historici ale upozorňují, že Československo bylo po válce geopoliticky sevřené mezi Západem a Sovětským svazem a Beneš se snažil zachovat alespoň omezenou demokracii.
Tragický politik českých dějin
Možná právě proto zůstává Beneš tak kontroverzní postavou. Nebyl diktátorem ani revolucionářem. Byl politikem kompromisů v době, kdy se Evropa hroutila.
Anketa
Některá jeho rozhodnutí možná zabránila ještě větší katastrofě. Jiná naopak mohla přispět k tragédiím, které přišly později. A právě proto debata o „největší Benešově chybě“ nikdy úplně neskončí. Každá generace totiž v jeho příběhu vidí vlastní otázky:
Kde končí pragmatismus? Kdy už kompromis znamená kapitulaci? A kolik může malý stát skutečně ovlivnit mezi velmocemi?
Jestli vás to zaujalo, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje
Igor Lukeš – Československo mezi Stalinem a Hitlerem
Academia, 2018
ISBN: 978-8020028907
Wikipedie: Edvard Beneš, Munich Agreement, Beneš decrees, Košice Government Program
