„Naleštěná bída a politická propaganda.“ Dokument Melania u diváků tvrdě propadnul

Dokumentární portréty o amerických osobnostech, zejména těch z politického spektra, mají ve Spojených státech dlouholetou historii a jsou tamními diváky často vyhledávané. Příčiny jejich vzniku jsou veskrze nasnadě: buď rozkrývají politické skandály a tvrdé přešlapy jako Watergate či tažení do Iráku, nebo naopak svým „titulním hrdinům“ pochlebují, obhajují jejich kroky a vykreslují je v zářném světle se záměrem nasbírat plusové body.

Můžete jen hádat, jakým směrem se vydal aktuální dokumentární portrét Melania o životních úspěších dvojnásobné první dámy 47. prezidenta Spojených států amerických Donalda J. Trumpa.

Pokud jste se dosud domnívali, že se dokument Melania bude alespoň okrajově věnovat tíživým tématům, jako je stupňující se napětí v rozpolcené americké společnosti, fatálním zásahům ICE, útoku na Kapitol, Grónsku, Venezuele a dalším mnoha kontroverzním krokům jejího manžela, pak jste na omylu. Nelze popírat, že vstupuje do světových kin v tu pravděpodobně nejnevhodnější chvíli, kdy jsou mezinárodní vztahy s USA zpřetrhané a nálada ve společnosti je vůči politickým lídrům ze všech koutů na bodě mrazu.

Nicméně, nejsme tu dnes od toho, abychom shrnovali a komentovali světové politické dění. Vlastně tu od toho není ani Melanie Trumpová. Její portrét je totiž pouhou útržkovitou směsicí sebechvály, vyzdvihovaných životních i (sobě připočítaných) politických úspěchů a náhledů do luxusního života rodiny Trumpových, ve kterém nenajdeme ani pramalou jiskřičku sebekritiky či pokusů o jakékoliv komentování manželových kontroverzních činů a přešlapů.

Celý dokumentární snímek vyznívá silně ideologicky až propagandisticky. Jako snaha o zviditelnění její činnosti v úřadě první dámy USA, přivlastňování si úspěchů svého manžela a hrdobení se, jak se věnuje charitativním činnostem a snaží se pomáhat běžným lidem. To vše stíhá odvyprávět za pochodu, zatímco ji sledujeme, jak po světě létá soukromými tryskáči, vozí se v obrněných autech a přespává v nejluxusnějších hotelech a rodinných sídlech.

Stopáž s topornými 104 minutami se snaží vykreslit Melanii Trumpovou v heroickém světle bez jakékoliv skutečné výpovědní hodnoty. Vágně, pateticky a obsahově vyprázdněně. Jako raná dokumentární tvorba na Netflixu, než pochopili, že vždy nejlépe prodává drama, kauzy a kontroverze. Nic z toho se zde nedočkáme. Jen chvála, chvála a sebechvála v nejblyštivější záři mamonu.

Patrně nejostřejší kritici se nestydí přirovnat Melanii k propagandistické tvorbě režisérky Leni Riefenstahlové, která svůj nezaměnitelný talent propůjčila německé nacistické straně v letech 1930–40 v ideologických portrétech Olympia a Triumf vůle.

Riefenstahlová alespoň platila za velmi zručnou a nadanou tvůrkyni, která (díky neomezeným prostředkům tehdejší strany) rozvinula a zpopularizovala mnoho filmařských postupů, z jejíž tvorby následně vycházeli pozdější slavní režiséři. Ano, jde o tvrdé srovnání, avšak stačí se na mnohé kroky Trumpovy administrativy podívat v jiném světle a třeba se vám rozední.

Obsah dokumentu je jedna věc. Lidé a pozadí za ním jsou věcí druhou, přinejmenším podezřelá. Tak popořadě: Za kameru se ochotně postavil dřívější hollywoodský hitmaker Brett Ratner (Křižovatka smrti, X-Men: Poslední vzdor, Červený drak), jehož kariéra zamířila z vrcholu do kopru poté, co byl v roce 2017 závažně obviněn ze série sexuálních útoků a pokusů o znásilnění.

Šestapadesátiletý miamský rodák se následně ocitl na seznamu MeToo po boku dalších slavných jmen jako Harvey Weinstein, Kevin Spacey, Roman Polanski či Woody Allen. Bohužel to nebyl jediný seznam. Tím dalším byl v prosinci odtajněný další kus tisícistránkového spisu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, s nímž se měl Ratner scházet.

Na jedné dosud zveřejněné fotografii se objímá s mladou dívkou, jejíž identita je skryta. A přestože nelze na základě jedné fotoky domýšlet jakékoliv nevhodné Ratnerovo chování v Epsteinově přítomnosti, na jeho dobré pověsti to rozhodně nic příznivého nepřidává. Kdo si může dobrovolně přizvat k režii portrétu své manželky takového člověka? Nemusíte hádat, odpovím hned.

Donald Trump, jehož jméno rovněž figuruje na téže obsáhlém seznamu, si z Epsteinovy kauzy těžkou hlavu nedělá, naopak je prý na čase, aby se novináři pohnuli dál. Ratnera proto k režii dokumentu o své ženě sám doporučil poté, co pochválil jeho předešlé snímky a označil jej za zručného filmaře. Rovněž se měl prezident přičinit o vznik čtvrtého dílu Křižovatky smrti s Jackiem Chanem a Chrisem Tuckerem, po kterém fanoušci volají dlouhá léta.

A jen pro doplnění tohoto obrázku, práva na tuto sérii drží Warneři, na něž si nyní brousí zuby jak Netflix, tak studio Paramount Trumpova spojence Davida Ellisona. Takže ruka ruku myje…?

Další zákulisní kontroverze se točí kolem financování dokumentu Melania. Byť by si rodina Trumpova mohla z fleku dovolit zafinancovat rovnou desetidílnou sérii (neříkej dvakrát), žilou nejvíce popustil dolarový miliardář Jeff Bezos skrze filmovou produkční společnost Amazon MGM Studios. A to na dokument rekordními 40 miliony dolarů (+ 35 mil. na distribuci a marketingovou kampaň).

Ještě než se dostanu k tržbám a k návštěvnosti, předem prozradím, že se zbytečně nákladný dokument Melania studiu Amazon nijak finančně nezhodnotí, přestože je v plánu jej zanedlouho nabízet (vnucovat?) nebohým předplatitelům Prime Video. Ono zhodnocování tkví úplně jinde, a sice v naklonění si (kdo ví, jak dlouho vládnoucí) republikánské administrativy v tom, aby jedné z nejhodnotnějších firem světa náhodou nepřistřihla tipec.

Bezos proto není jediným chlebodárcem a pochlebovačem, který se v dokumentu mihne. Mezi další významná jména lze zařadit Trumpova bývalého „přítele“ Elona Muska nebo konzervativního moderátora nejsledovanějšího podcastu na světě a dalšího boháče Joea Rogana, kteří ve společných scénách zdatně předvádějí novou olympijskou disciplínu – řiťolezectví.

Ostatně, celý dokument vyplňují zejména osobnosti spojené s republikánskou stranou, zatímco zástupci strany demokratické prostor nedostávají absolutně žádný. To není jakkoli překvapivé. Většina dlouhé stopáže je věnována „módní přehlídce“ Melanie Trumpové, která se prochází po pompézních palácích v honosných šatech, opečovává se kostyméry a maskéry, mezitímco zvládá s neměnným výrazem ve tváři pronášet pateticky vyprázdněné promluvy o cti, hrdosti a odhodlání. Tím nechtěně dokázal překřtít filmařskou poučku „Show, don’t tell“ na „Tell, don’t show“.

Nyní k tržbám. Po stránce návštěvnosti si objektivně Melanianevede až tak špatně, jak někteří škarohlídi predikovali. Průběžných 7,1 milionů dolarů je proto relativně solidní „neprohrou“. Každému je přesto jasné, že jde v tomto případě o promyšlenou politickou investici, nikoliv standardní komerční projekt, který má „tisknout“ dolary.

Stále však zůstává faktem to, že se jedná o historicky nejlepší start pro dokumentární film za posledních 14 let. Vůbec největší návštěvnost hlásí „rudé“ státy jako Florida, Texas a Arizona, kdežto kina v „modrých“ státech pociťující tlak agentů ICE a národní gardy jako Washington D.C. a Minnesota zejí pustotou. 78 % diváků v USA pak bylo starších 55 let, což je další nepřekvapení.

Naopak ve světě má Melania blízko k titulu propadák dekády. Svědčí o tom průběžných a zoufale mrzutých 25 tisíc dolarů ze zbytku světa. Čísla z dalších desítek zemí se sice teprve připočtou, nicméně mnohé z nich uvedení předem odmítly, náhle zrušily (Jihoafrická republika) nebo teprve otálejí na základě diváckého (ne)přijetí.

Ani Česko do kasičky nijak nepřispělo. Průběžných 282 všetečných duší, dle dat Unie filmových distributorů, nestačilo ani na 20. příčku. Konečný obnos z kin tak nedosáhne ani na 15 milionů dolarů celkově, čímž se projekt nezaplatí ani ze třetiny. Snad kvůli tomu někdo někomu nevyhlásí celní válku.

Navzdory nevídanému a nezpochybnitelnému diváckému bojkotu ve světě a v demokratických státech USA se trumpovci snaží Melanii častovat triumfálním úspěchem a kvalitní podívanou. Tomu ostatně svědčí nezvykle spokojené hodnocení na agregátoru recenzí Rotten Tomatoes, kde je divácké hodnocení 99 %, zatímco odborná kritika dává 6 %. Naopak na českém ČSFD svítí ostudných 11 %, a na americkém IMDb pak 1,3/10.

Nepřekvapivě si mnozí přicházejí pouze vylít srdíčko nad současnými kroky nekompromisního a dětinského prezidenta a nekomentují samotný snímek, který se může, když už nic, honosit alespoň prvotřídní audiovizuální stránkou zručných kameramanů, než aby hodnotili samotné dílo. Zastánci však dělají totéž a prskají na „libtardí“ společnost, „které ve snímku zřejmě chybí zastánci všech etnických menšin a LGBT+ komunity“.

Ať už tedy byl primární záměr Melanie jakýkoliv, podařilo se mu jen jediné: znovu přilít olej do ohně dokola rozdělované společnosti v čím dál tím víc napjaté době. Nepřináší žádné odpovědi, žádné opodstatňování kontroverzních kroků, žádnou sebereflexi ani upřímnou úctu k vlastním americkým občanům.

Melania je reklama na luxus, dokonalé geny a pokakané štěstíčko, když se vám podaří přiženit se do přepychem zhýčkané rodiny s vazbami na ty „správné elity“. Přestože jako dokument místy působí jako mrazivá fikce z ranku Amerického psycha, je portrétem reálné žijící osobnosti.

Další zdroje: csfd.cz, boxofficemojo.com, seznamzpravy.cz, novinky.cz, moviezone.cz, moviezone.cz, fandimefilmu.cz