Článek
Čím dál mladší děti jsou více a více nemotornější a hloupější
V poslední době to vypadá, že důchodci nadávají na „boomery“, „boomeři“ na „mileniály“, „mileniálové“ na „Gen Z“ a „Gen Z“ na „Alfu“. Přitom zapomínají, že oni jsou těmi, kdo své potomky vychovali a kdo jim spoustu špatných návyků vytvořil. A čím jdeme blíže k mladším ročníkům, tím se zdá, že je to horší a horší. Moderní děti, předškoláci a školáci mají tak pokřivenou výchovu, až se stávají pro budoucnost lidstva tikající bombou s nedozírnými následky. A není to jen můj (ne)skromný názor. O tomtéž hovoří výsledky průzkumů a zkušenosti odborníků.
Jedním ze společných jmenovatelů těchto problémů s výchovou dětí je nepopiratelně závislost na digitálních technologiích a online životě. To, že je něco špatně, vždy ukazuje fakt, že má problematika vlastní název, a sice tzv. „iPad Kids“ čili děti přilepené k telefonům a tabletům klidně 24 hodin (protože ani v noci pořádně nespí). Tento termín se začal nejvíce objevovat na síti TikTok, jež je sama jedním ze strůjců pokleslé úrovně mládeže a její algoritmus (ke kterému se dostanu později) je pro vývoj psychiky dětí přímo zničující.
Děti starších generací (tedy vyjma Z a Alfy) vyrůstaly v úplně jiném, méně hektickém světě, než jaký zažíváme dnes. Přestože vše nikdy nebylo zcela růžové (války, politika, ekonomické krize), jejich běžný život byl daleko přirozenější, veselejší, naturalističtější a zúžený na nejbližší okolí. Nikdo nemusel denně řešit, co se děje na blízké východě a nespát kvůli tomu, protože se k nim informace putovaly pomalu a někdy vůbec, takže si neplnily hlavu děním, které nemohou nijak ovlivnit.
Přirozený vývoj dnešním dětem zcela chybí. Jejich rodiče na to nemají čas ani chuť
Tyto (normální) děti se častěji hýbaly, sportovaly, měly záliby, četly knihy, tropily hlouposti s kamarády, socializovaly se přirozeným způsobem tváří v tvář, jedly méně škodlivých potravin jako pochutiny a energetické nápoje, nesypaly do sebe záplavy léků a nebyly vystaveny nebezpečnějším drogám, než jsou alkohol a cigarety. A především se jim jejich rodiče věnovaly xkrát více, než je tomu dnes!
V současnosti je standardem, že oba rodiče musí pracovat, aby zaplatily všechny své složenky. Děti proto putují do školek a podobných zařízení v příliš brzkém věku, neboť se jim doma nemá, kdo věnovat. To ovšem není ten zásadní problém. Ten nastává tehdy, kdy unavený rodič, respektive oba, dorazí domů a nemají ani špetku ochoty se své ratolesti jakkoli věnovat. A když po nich vyžaduje nějakou pozornost, je pro ně normální, že dítě posadí před televizi nebo dnes běžněji k telefonu či tabletu, na němž spustí nějakou tu pohádku na YouTube Kids, mají na čas vystaráno a pokračují ve svých aktivitách, ať už volnočasových nebo práci z domova.
Myslete si o Výměně manželek, co chcete, ale jasný obraz o výchově dětí v Česku napříč sociálními třídami reality show ukazuje poměrně věrohodně a s každou sérií přibývá případů, kdy se rodiče svým dětem vůbec doma nevěnují, nemluví na ně, nepomáhají jim s úkoly, nekrmí je zdravou stravou, ale pouze je předhazují digitálním technologiím jako horký brambor jen, aby ho nemuseli sami dlouho držet v ruce a měli více času na své neřesti. Jasně, jsou to extrémy, ale tyhle jedince si nevymyslí ani sebelepší scénárista a vědět o svých chybách, nešli by s tím do televize. Ani za peníze. Snad…
Zpět ale k malým dětem, které si v útlém věku lépe vybavují obličeje svých oblíbených pohádkových postav a youtuberů vystupujících na internetu nežli matky a otce. Tyto „osobnosti“ následně takovéto děti „vychovávají“ a vštěpují jim do hlavy různé nesmysly včetně toho, co si mají v obchodě kupovat, a protože jsou finančně negramotné, utratí za energy drink klidně 200 Kč. A rodiče o tom nemají sebemenší tušení, jelikož nedokáží stoprocentně kontrolovat, co jejich děti na netu vlastně dělají. Když jim pak zařízení z ruky vytrhnout, začne neskutečné peklo, které předčasně končí navrácením telefonu zpět do ruky jen, aby měly zase klid.
Internet není, co býval před 10-20 lety
Internet, na němž vyrůstalo mnoho z vás, se během pár posledních let neuvěřitelně změnil - k horšímu. Sociální sítě, navržené jako návykové látky, dobyly svět a stále mu vládnou. Zatímco se takový Facebook vyvíjel asi 15 let, TikTok vystřelil na srovnatelný počet aktivních uživatel během let tří. 2/3 z nich tvoří děti mladší 18 let. A ačkoliv jsou tyto sítě až od 13 let, visí na nich x hodin denně i miliony daleko mladších. Tam, kde Facebook byl v roce 2009 ničím v porovnání dnes, TikTok po třech letech kombinuje všechny nejpopulárněší funkce internetu. A tyto děti k nim mají neomezený přístup.
O následcích používání TikToku bylo popsáno tisíce stránek odborných publikací, že nemůže být pochyb o jeho negativnímu dopadu. Algoritmus postavený na sdílení nekonečného obsahu třicetivteřinových videí je jako ládování se jedné kostky cukru za druhou, dokud vás nezačne bolet břicho a hlava. Jde o neuvěřitelný nápor na dětskou pozornost a funkci stále se rozvíjejícího mozku. Ten, jak známo, je jako houba. Záleží jen, co bude do sebe vsakovat.
Nejčastěji konzumovaný obsah na sítích je zábava (ta nesmysluplná vévodí), pranky (zákeřnosti), tanečky (často s lascivním podtónem) a fitness a beauty témata vzbuzující v klucích a holkách pokřivené sebevnímání, které v krajních případech vedou k nevratnému poškození vzhledu a zdraví v příliš mladé věku. Zbavit se silné závislosti na sociálních sítích pak není nic snadného a když už k tomu dojde, zabere to ohromné množství času, energie a úsilí.
Současní školáci a studenti jsou pro učitele noční můrou. Školní systém jim raději ustupuje
Neuplyne týden, aby se na českém internetu neobjevil článek hovořící o růstu u žáků zhoršeného chování, prospěchu, agresivitě, kyberšikaně, depresích a stresu. O dalším děsivém trendu tak neexistují pochyby. A učitelé si s nimi neví rady. Ještě před pár lety byli zvyklí na jiné třídy, v nichž se tak často neřešily tolik závažné prohřešky.
Školský systém jim v tomto příliš nepomáhá, naopak v těchto ohledech jakoby ustupuje např. odkláněním se od klasického známkování, vysvědčení, upozorňování studentů předem na testy, nezkoušení u tabule nebo zrušením domácích úkolů. Sen každého nezbedného školáka. Aneb ti šikovní se budou dobrovolně dovzdělávat doma dál, protože si vybudovali návyky, zatímco flákači se budou více flákat.
Rodiče si pak doma se svými nezbednými dětmi nevědí rady a posílají je za dětskými psychology, kterých je v Česku akutní nedostatek a optimální počet jich asi nikdy nebude (někdo to totiž musí úspěšně dostudovat). Celá záležitost tak mnohem častěji skončí u předepsaných léků, které jejich poruchy neléčí, pouze tlumí. A až na ně nebudou mít peníze nebo budou zvyšovat dávky, to bude teprve bomba!
A nemusí jít jen o psychické problémy. O nadváze či obezitě, zhoršených motorických a řečových vadách se také roztrhl pytel. Špatné stravovací návyky si se sebou mnoho z nich ponesou až do dospělosti a i ty, kteří ne, si mohou přivodit doživotní následky jako cukrovka. Stačit jim k tomu bude pár let konzumace „energeťáků“ denně.
Kromě obezity si děti na prvních stupních ani nedokážou říct, co vlastně chtějí, protože s nimi nikdo mluvení necvičil. Za to perfektně ovládají svůj telefon a na něm všechny aplikace. Ajťáky to z nich ale rozhodně nedělá a u mnohých ani v budoucnu neudělá. Zůstanou nadále negramotné, čímž se stanou dokonalým terčem podvodníků a úchylů, kteří mají díky rozmachu sociálních sítí a umělé inteligence absolutní žně.
Dětem chybí dotek přírody, čímž se nepřirozeně (ne)vyvíjí
To, že jsou dnešní děti jen 3 kliky od potenciálně škodlivého obsahu nebo osoby není žádná přehnaná nadsázka. Ještě blíže mu mohou být, pokud jim někdo známý pošle škodlivý odkaz přímo do zprávy, ať už se jedná o pornografii, násilí, krádež peněz, dezinformace nebo vydírání.
1 z 5 dětí ví, o čem tu mluvím na rozdíl od jejich rodičů, kteří se s takovým množstvím zákeřností dříve nesetkávali. Internet, jaký kdysi znaly, je totiž ten tam. Sdílení vzpomínek a fotek z dovolené vystřídalo přeposílání negativního obsahu, který se šíří xkrát rychleji a účinněji. Své o tom ví třeba Facebook, který dává negativním komentářům přednost, protože přitáhnou větší pozornost a vydělá na tom víc. TikTok je v tom pochopitelně ještě horší, což ale kupodivu neplatí v domácí Číně, kde mají svou verzi, mnohem vzdělávající.
Přemíra času v digitálním světě si také vysloužila novodobou poruchu, a sice Nature-Deficit Disorder – nedostatek kontaktu s přírodou. Modré světlo vyzařující z obrazovek ovlivňující hladinu melaninu a kvalitu spánku je ten nejmenší problém, ačkoliv v extrémních případech z nedostatku kvalitního spánku právě vede k podrážděnosti, depresím apod.
Na rozdíl od ostatních živočichů na naší planetě se toho lidé musí sami učit nejvíce. Neumíme chodit, plavat, mluvit, najíst se a napít se (vyjma sacího reflexu u kojenců), a především se co nejdříve musíme naučit se učit. Bez toho bychom nebyly tam, kde jsme. Tedy ti šikovnější z nás. Nač se však něco učit zpaměti, když si vše můžeme vyhledat se zařízením v kapse, tradičně argumentuje mládež. Trénuje to totiž váš mozek, holky a kluci.
Nedostatek přirozených instinktů a okolních podnětů z těchto dětí do budoucna vychová asociály bez empatie, schopností soustředit se, vytvořit a udržet myšlenku, mít vlastní názor, představivost a navazovat přátelské a milostné vztahy.
Úpadek porodnosti nejspíš celý problém s degenerující populací zakončí
K čemu chodit s holkou/klukem, když se třemi kliky dostanu zadarmo k pornografii, která rychle ukojí mé touhy, nebo si vytvořím digitální partnerku dle svých preferencí, která mi nebude odmlouvat a vždy ji budu mít po kapse. Sci-fi? Kdepak. Realita v Japonsku!
V zemi vycházejícího slunce roste počet mladých nenavazující sexuální vztahy, uzavírající sňatky s herními postavičkami, přičemž tu nebezpečně klesá porodnost a země nevyhnutelně míří k sociálnímu kolapsu. Totéž se děje v Jižní Koreji, Itálie zase stárne, Čína se pak bojí o ztrátu miliardového statusu. Společnými jmenovateli jsou zoufalé ekonomické podmínky, pracovní tlaky a pokud se nechtějí vzdát volnočasových aktivit a svých online závislostí, ví, že si nesmí pořizovat děti a jiné závazky. A když už k tomu dojde, musí je něčím zabavit, aby měli čas na sebe. A tím se vracíme zpět na začátek.
Jeden zásadní rozdíl tu ale začíná být viditelný už teď – Generace Z, pořizující si častěji psa než dítě, bude odkládat rodičovství, co nejdéle to půjde, až do chvíle, kdy děti už moci mít nebudou. Čtyřicetileté prvorodičky totiž nejsou normální záležitostí (neplést s běžnou záležitostí).
Většina lidí z generace „Alfa“ se k touze mít děti nejspíš ani nedostane, protože bude ovlivněna zcela jinými podněty, a tak nastupující děti generace „Beta“ budou dosahovat třeba počtu zrzavých lidí na planetě. Při pohledu na hrozící desetimiliardový počet Homo sapiens na modré planetě do roku 2050 je to na jednu stranu dobře. Na stranu druhou možná ztráta schopností se reprodukovat může u lidí vést k pomalému a dobrovolnému vyhynutí. Realitu se lidstvo jistě dozví za dříve jak 100 let.
