Článek
Jednou ročně se na přísně utajeném místě setkává výkvět světové politické a ekonomické elity. Hovoří se o nich jako o skupině Bilderberg, která již desetiletí vyvolává znepokojení veřejnosti. Jejich jednání probíhají za zavřenými dveřmi a obsah diskuzí zůstává tajemstvím. Mnoho lidí se proto ptá – mají tito mocní jednotlivci skutečně tak zásadní vliv na běh světa, jak se o nich tvrdí?
Zrod tajemné skupiny Bilderberg
Všechno začalo v květnu 1954, kdy se sešla skupinka vlivných osobností v holandském hotelu, podle kterého později získali své jméno. Za vznikem stáli především dva muži – nizozemský královský princ Bernhard a politik Józef Retinger, původem z Polska. Znepokojoval je zejména rostoucí odpor vůči americkému vlivu, který se šířil poválečnou Evropou.
Jejich myšlenka byla prostá – vytvořit platformu, kde by se setkávaly vůdčí osobnosti ze Starého a Nového světa a diskutovaly o společných zájmech. K jednacímu stolu usedlo při prvním setkání 50 Evropanů z 11 zemí a 11 zástupců USA.
Úspěch premiérového setkání vedl k založení tradice, která trvá dodnes. Vznikl řídící orgán a Retinger převzal funkci tajemníka. Navenek se vše prezentovalo jako neformální diskusní klub pro výměnu názorů a myšlenek mezi významnými osobnostmi.
Kdo se setkání účastní?
Když nastane pozdní jaro, zhruba 120-150 vybraných jednotlivců opustí své kanceláře a zamíří na utajené místo konání. Pozvánku dostávají hlavně lidé ze západní hemisféry – ze Severní Ameriky a evropských zemí. O tom, kdo se dostane na exkluzivní seznam, rozhoduje úzká skupina organizátorů, a sestavení pozvaných se každoročně mění.
Tradičně tvoří jednu třetinu pozvaných politici a zbylé dvě třetiny osobnosti z oborů finančnictví, průmyslu, odborů, vzdělání a komunikací. Nechybějí ani členové královských rodin, představitelé Evropského parlamentu či zástupci bankovního sektoru včetně takových institucí, jako jsou Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond.
Mezi významné stálé účastníky patřil Henry Kissinger, nositel Nobelovy ceny míru, a David Rockefeller, syn zakladatele Standard Oil. Na setkáních se v minulosti objevili lidé jako Bill Gates, zakladatel Microsoftu, Tony Blair, bývalý britský premiér, nebo Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka.
Pozoruhodným faktem je přítomnost šéfredaktorů a majitelů významných médií, jako je Washington Post, The New York Times, Time, Newsweek, Economist nebo Wall Street Journal. Mezi spřátelené firmy, které zásobují konference finančními dary, patří například společnosti IBM, Xerox, Shell nebo Google.
Přísně střežená místa setkání skupiny Bilderberg
Místa setkání se neustále mění, většinou se však jedná o pečlivě vybraný a přísně střežený hotel, který je obklopen policisty a bezpečnostními pracovníky, aby se nikdo nemohl dostat dovnitř. Novináři nemají přístup do okruhu pěti set metrů od hotelu a místní obyvatelé potřebují pro vstup do své vlastní čtvrti povolení.
Například 36. sjezd z dubna 1987 neprodyšně uzavřel okruh luxusní vily d'Este nedaleko Říma. Do oblasti v okruhu 300 metrů nesměli ani ptáci! Místo hlídalo na 1 200 policistů a několik desítek odstřelovačů. Na jezeře nedaleko vily hlídkovali agenti ve člunech a pod vodou se pohybovali potápěči.
Co mnohé pobuřuje – výdaje na bezpečnost politiků platí daňoví poplatníci, přestože jde o soukromá jednání. Otázky vzbuzuje nejen utajení, ale i způsob financování celé akce.
Konspirační teorie
Podle konspiračních teorií má skupina Bilderberg značný vliv na světové dění. Konspirační teoretici tvrdí, že zde dochází k tajným dohodám o budoucnosti světa. Podle nich má skupina zásadní vliv na dosazování politiků do vysokých funkcí.
Kanadský investigativní novinář Daniel Estulin, který se o klub Bilderberg dlouhodobě zajímá, tvrdí: „Ovládají média, politiku, farmaceutické korporace. Ovládají politické strany, které kontrolují vlády. Chtějí zavést jednotnou vládu s jednotným globálním trhem a Světovou bankou, používající jednotnou světovou měnu.“
Některé teorie zacházejí ještě dále a obviňují skupinu Bilderberg ze snahy snížit světovou populaci prostřednictvím chemikálií v potravinách, fluorizované vody nebo uměle vyvinutých nemocí. Konspirační teoretici Alex Jones a Rima E. Laibowová jsou přesvědčeni, že se skupina snaží „zotročit svět prostřednictvím lékařské tyranie“ a „vylidnit lidstvo“ pomocí sterilizačních vakcín.
O nadvládě hovoří konspirační teorie i v souvislosti s Evropskou unií. Už v roce 1955, dva roky před oficiálním založením Evropského hospodářského společenství, měl klub plánovat sjednocení jednotlivých zemí Evropy pod jeden celek se společnou měnou.
Co přiznávají sami členové
Skupina Bilderberg sice skutečně existuje, ale otázkou zůstává, jaký má doopravdy vliv. Denis Healey, člen řídícího výboru Bilderbergu po více než 30 let, v roce 2001 uvedl: „Říct, že jsme usilovali o jednu světovou vládu, je přehnané, ale ne zcela nespravedlivé. Ti z nás v Bilderbergu cítili, že nemůžeme pokračovat v boji navzájem o nic a zabíjet lidi a vytvářet miliony bezdomovců. Cítili jsme, že jedno společenství po celém světě by bylo dobrou věcí.“
Bilderberg se brání jinak. Na svém webu píše, že schůzky mají jen propojit lidi z Evropy a Ameriky. To je prý celé. Žádná velká rozhodnutí, žádné tajné plány. Jen diskuze a nezávazné popovídání. Podle oficiálního stanoviska se nehlasuje, nepíšou se závěry, nevznikají žádná usnesení.
Britský novinář David Aaronovitch označil Bilderberg za „příležitostný večeřící klub“ spíše než za tajnou organizaci s globálními ambicemi.
Čeští účastníci
Do exkluzivního klubu proniklo dosud jen pět Čechů. Průkopníkem byl v roce 1998 Karel Kovanda, tehdejší velvyslanec při OSN, který zároveň vyjednával náš vstup do NATO.
Rok nato dostal pozvánku Michael Žantovský, někdejší Havlův mluvčí a tehdy předseda senátního výboru pro zahraničí a bezpečnost. Následoval politolog a bývalý ředitel Havlovy kanceláře Jiří Pehe (2001), kníže Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí (2008) a ekonom Vladimír Dlouhý (2013), který se později neúspěšně ucházel o prezidentský úřad.
Zajímavý je pohled Karla Schwarzenberga, který zavítal na jednání Bilderbergu dokonce dvakrát. Když byl interpelován opozičními poslanci ohledně své účasti, trval na tom, že šlo o standardní konferenci s odbornými přednáškami a diskusemi, kterých se účastnil jako soukromá osoba, nikoli jako oficiální zástupce České republiky.
Kam klub Bilderberg směřuje?
Nedávno stanul v čele skupiny Bilderberg bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jeho hlavním úkolem bude upevnit vztahy mezi Evropou a Amerikou. Nebude to mít snadné – Donald Trump se vrátil do Bílého domu a prosazuje politiku „Amerika na prvním místě“, která často stojí proti zájmům evropských spojenců.
Kvůli neustálým spekulacím dochází v poslední době k proměně skupiny. Jedním z rysů proměny jsou i vlastní webové stránky, kde se nacházejí jména téměř všech pozvaných účastníků. Obsah jednání však zůstává i nadále tajný, zveřejňují se alespoň tematické okruhy, o kterých se účastníci radí.
Ať už je pravda o skupině Bilderberg jakákoliv, jedno je jisté – dokud budou schůzky probíhat za zavřenými dveřmi a bez přístupu veřejnosti, konspirační teorie budou nadále bujet. A možná je to přesně to, co elitnímu klubu vyhovuje.
