Článek
Existuje jen velmi málo psích plemen, jejichž jedinci jsou svou velikostí a váhou srovnatelní s lidmi - napadají mě třeba plemena jako bernardýn, brazilská fila, kavkazský ovčák, německá či bordeauská doga. Nevím, jak královnička Anastázie, ale já ve městě podobně velkého psa potkám tak maximálně dvakrát třikrát ročně - a ještě nikdy jsem nezažila, že by někdo šel do obchodu s dogou nebo bernardýnem.
Drtivá většina psů, se kterými se můžeme ve městech běžně setkat, jsou ovšem malá nebo středně velká plemena. Takoví psi mají výšku „v kohoutku“ (tedy na nejvyšším místě hřbetu) v rozmezí 30 až 70 cm a délku těla (bez ocasu) kolem jednoho metru, často i méně, tedy jinými slovy pokud by se tito psi postavili na zadní, byli by podobně vysocí jako děti předškolního věku.
V podstatě jediní psi přesahující výšku 60 cm v kohoutku, se kterými se lze poslední dobou ve městech častěji setkat, jsou velká plemena chrtů jako greyhoundi, saluki nebo barzojové, tito psi jsou ovšem zase nesmírně útlí až křehcí, takže při postoji na zadních nohách by sice byli schopní dosáhnout výšky dětí školního věku až rané puberty, ovšem se zhruba poloviční váhou než mají tyto děti - tedy jejich tělo je podstatně méně mohutné (objemné) ve srovnání s 8-10letým dítětem (více o chrtech jsem psala podrobněji zde).
A pokud jde o tzv, „kabelkové psíky“, tedy čivavy, papillony, pekinéze, trpasličí špice, trpasličí pudly apod. (podrobněji jsem o těchto plemenech psala zde), tak ti co do své velikosti jsou menší nebo maximálně stejně velcí jako miminka v kočárku.
Takže tvrzení, že by tito psi byli z hlediska přenosu bakterií větším rizikem než lidé, je naprosto nesmyslné, ne-li vysloveně lživé. Vzhledem k tomu, že bakterie a viry poletují všude kolem nás, není jediného rozumného důvodu, proč by jich na psí srsti mělo být více než na lidských vlasech, vousech a oblečení - a zejména v tomto ročním období, kdy lidé nosí objemné kabáty, bundy a občas i kožichy.
Ano, je pravdou, že tlapky psů určitě nejsou čisté - ovšem to boty lidí také ne. Navíc lidské nohy (a tím pádem i boty) jsou mnohonásobně větší než psí tlapky. Takže i pokud počítáme s tím, že pes má čtyři nohy, zatímco člověk pouze dvě, „sajrajtu z ulice“ do obchodu na svých botách přinese jeden člověk vždycky mnohem více než několik psů.
Kromě toho slepečtí a asistenční psi mají přístup v podstatě kamkoliv - a nikdo je před vstupem nedezinfikuje. Jak už jsem psala, nedávalo by to ani smysl, protože stejně by se museli „dezinfikovat“ i lidé. Takže tvrdit, že psi do obchodů „zcela logicky“ nesmějí kvůli tomu, že mohou přenášet choroboplodné zárodky, je hloupost.
A je tu i další skutečnost. Ano, v obchodech s potravinami se prodává jídlo, takže by relevantními požadavky mohly být i jisté zvýšené hygienické standardy. Dobře, ale v obchodech se naprostá většina potravin prodává zabalená (a ovoce a zeleninu zase každý rozumný člověk před požitím pečlivě omyje), zatímco v restauracích (hospodách, barech, kavárnách, vinárnách, cukrárnách…) se jídlo, případně nápoje, přímo konzumují, tedy je ke stolům zpravidla nikdo pečlivě uzavřené, natož pak zabalené nenosí. Přesto do spousty takovýchto podniků je vstup se psem výslovně dovolen.
Je totiž pouze a jen na majiteli příslušného (staromilsky řečeno) pohostinského zařízení, zda do něj povolí přístup lidem se psy (případně i dalšími zvířaty), nebo nepovolí. Existují dokonce podniky, kde je zvíře jeho jistým symbolem nebo maskotem - asi každý zná nějakou tu hospůdku, kde k místnímu koloritu patří i to, že na výčepu se líně rozvaluje majitelův kocour nebo se mezi stoly volně pohybuje dobrácký hafan paní domácí, případně většina z nás už také něco slyšela o kočičích kavárnách.
Pokud nemají orgány hygieny problém s kočičími kavárnami ani s jinými podniky restauračního typu, kde se pes/psi či kočka/kočky volně pohybují mezi hosty, ba ani s hospodami, bary, restauracemi, kavárnami, cukrárnami a vinárnami, kam mají přístup lidé se zvířaty, není jediného rozumného důvodu, proč by měly mít zásadní problém se psy v obchodech. A to i v obchodech s potravinami.
Stejně jako u toho pohostinského zařízení, je plně na majiteli, případně i provozovateli toho kterého obchodu, zda povolí vstup dovnitř lidem se psy, nebo nepovolí. Vím o spoustě malých krámků, kde je přímo na dveřích cedule typu „pejska vezměte s sebou“ nebo „pejsci jsou zde vítáni“ a i v naprosté většině těch, kde to není takto explicitně vyjádřeno, pejsek v kabelce nikomu nevadí. Oni totiž prodavači moc dobře vědí, že čivava nebo pudlík, které nese jejich majitel(ka) v tašce, může zpravidla v obchodě napáchat neporovnatelně méně škod než batole, o starších dětech ani nemluvě.
Případů, kdy malý pejsek (a to i vedený na vodítku) v obchodě něco rozbil, zničil, roztrhal nebo znečistil, je neporovnatelně méně než případů, kdy něco rozbilo, zničilo, roztrhalo nebo znečistilo malé dítě. Stejně tak případů, kdy pes v obchodě štěká nebo vyje, je daleko méně než případů, kdy v obchodě křičí, brečí, ječí nebo povykuje dítě libovolného věku - od miminek až po puberťáky. Nemluvě samozřejmě o mnohých dospělých, zejména o opilcích a bezdomovcích - z hlediska chování i hygieny je jeden takový větší pohromou než smečka vlkodavů.
Připomíná to ten starý internetový mem, kdy údajně kdosi napsal majiteli hotelu dopis, zda si smí vzít s sebou svého psa, a dostal následující odpověď: „Provozuji hotel už čtyřicet let a za celou tu dobu se mi nestalo, že by se nějaký pes opil a pak obtěžoval další hosty nebo pozvracel celý pokoj, stejně tak mi nikdy žádný pes neprokopl dveře, nezničil nábytek, neucpal odtok ani neukradl ručníky. Váš pes je proto v mém hotelu vždycky vítán. Pokud se mi zaručí, že se chováte alespoň tak slušně jako on, můžete přijet s ním.“
Je samozřejmě věcí velkých obchodních řetězců, zda do svých obchodů povolí vstup lidem se psy, nebo jej nepovolí, případně jakým psům či za jakých okolností jej povolí. A pokud jej povolí nebo alespoň výslovně nezakážou, královna Anastázie se může vztekat, jak chce, ale - řečeno cimrmanovsky - může se jí to nelíbit, může s tím nesouhlasit, může proti tomu i protestovat, ale to je asi tak to jediné, co může dělat.
Mimochodem - jak vlastně tato osoba jezdí MHD? Pokud jí tedy jezdí. Tam jí psi už nevadí? Nepřipadají jí „nehygieničtí“?
Pokud je taková cimprlína, že jí v obchodě vadí i čivava v kabelce, něco to o ní vypovídá.
A to něco dle mého názoru není nic lichotivého.
Pokud je alergička na zvířecí srst (ačkoliv o tom ve svém článku nikde nepíše), tak je mi jí upřímně líto - jenže s alergií se holt lidé musí nějak naučit žít. Kvůli alergikům na pyly taky nevykácíme stromy.
Další články o psech:
