Článek
Osobně si myslím, že by člověk neměl být trestán nejen za to, že má stupidní názory - ostatně pouze za tento samotný fakt se u nás vážně netrestá, ono by to nejspíš ani moc nešlo, ale podle mého by mělo stát nechat zcela klidným i to, když tyto své debilní názory veřejně projevuje. Tedy že např. někde něco nahlas vykřikuje, píše na internet nebo nosí symboly, kterými se k těmto blbým názorům (či skupinám, které je podporují) ostentativně hlásí.
Jinými slovy řečeno, chce-li někdo nosit na triku portrét Hitlera (Stalina, Maa… nebo třeba kanibala Čikatila, to je v podstatě jedno), nášivky s hakenkrajcy, runami SS nebo já nevím čím ještě, ať si to klidně nosí. Aspoň všichni hned uvidí, co je dotyčný/á zač. Kulturní lidé se zcela jistě vzpomenou na Tarantinův film Hanebný pancharti, kde byly zajatým náckům vyřezávány na čelo hákové kříže právě proto, aby i po válce každý na první pohled poznal, s kým má tu „čest“.
Bude-li někdo psát na netu rasistické (nacistické, sexistické, xenofobní, šovinistické, nábožensky fanatické aj.) bláboly nebo bude podobné voloviny veřejně vykřikovat či tisknout na nějaké letáky, opět čert s ním. Bude-li se s podobně „šáhlými“ lidmi sdružovat, ať se s nimi klidně sdružuje. Uspořádá-li nějaká banda koncert kapel, které hrají hudbu s texty plnými nenávisti k jiným rasám, národům, jinověrcům, ženám, homosexuálům nebo komukoliv jinému, ať si ho klidně pořádá.
Všechno toto by mělo být z hlediska trestního práva pořád v pohodě - ovšem přesně jen do okamžiku, než by takový jedinec vyvedl něco obecně trestného, např. ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, poškozování cizí věci, znásilnění nebo dokonce vraždu. Pak by mu všechny ty blbé kecy a psaní, veřejně nošená symbolika hnutí prosazujících potlačování lidských práv, účast v určitých skupinách apod. měly být „sečteny i s úroky“. Tedy pokud by takový dejme tomu zmlátil Vietnamce nebo záměrně zničil nějaké zboží ve vietnamském (arabském, africkém…) obchodě, a současně by se prokázalo, že nosí veřejně náckovské symboly, chodí na koncerty náckovských kapel nebo píše na facebooku bláboly typu „cizinci táhněte, Čechy Čechům“, mělo by to být bráno jako zatraceně přitěžující okolnost - úplně stejně jako když řidič spáchá pod vlivem alkoholu nebo drog nehodu, při které někoho zraní, zabije nebo způsobí velkou škodu.
Samozřejmě poněkud jinou kapitolou jsou pedagogové všech stupňů škol. Ti by podobné věci - lhostejno, zda propagaci nacismu nebo propagaci pavědeckých blábolů - v žádném případě nesměli provádět při výuce. A bylo by pouze a jen na vedení příšlušné školy, zda by jim podobné „kratochvíle“ tolerovalo v soukromí, nebo by jim sdělilo, ať si hledají jinou práci.
Pokud jde potom o samotné žáky škol (jak státních tak soukromých), mělo by být pouze v pravomoci jejího vedení a jím vydaného školního řádu, zda (a případně v jak výrazné míře) oděv, nášivky, ozdoby, šperky, viditelná tetování atd. propagující náboženské či politické názory do této školy povolí nosit. To stejné by pak mělo platit i u všech zaměstnavatelů - bylo by ryze na interních pravidlech té které firmy či instiutuce, jestli náboženskou a politickou propagaci u svých zaměstnanců v práci trpí či nikoli, případně v jaké míře.
Pokud by jakákoliv náboženská nebo politická propaganda byla žákům a studentům, případně zaměstnancům přísně zapovězena, znamenalo by to, že dotyční nesmí do školy či práce chodit oblečení ani jinak upravení způsobem, který libovolné náboženství nebo politický směr, stranu či hnutí propagují. Prostě žádné turbany, hidžáby a jarmulky, žádné křížky na krku, ale - aby to bylo úplně spravedlivé - taky žádné pentagramy, ankhy, bafomety, Thorova kladiva… žádná trika, placky, nášivky, tašky apod. se symboly politických stran nebo s nápisy typu „Volím XY“ nebo „YX na Hrad“, s portréty politických osobností (lhostejno, zda živých nebo mrtvých), se svastikami, rudými hvězdami, srpy a kladivy… tyhle věci ať si každý nosí dle libosti pouze mimo prostory příšlušné školy, firmy či instiutuce.
Na straně druhé jak ve školách u žáků tak u zaměstnavatelů by při stanovení toho, co je povoleno a co nikoli, mělo být měřeno všem úplně stejným metrem. Bude-li povolen křížek na krku, nesmí být zakázaný ankh nebo pentagtam, bude-li povolena zahalená hlava muslimce, musí být povoleny taky dredy nebo jiná nestandardní úprava účesu, hodně výstřední líčení nebo sebedivnější pokrývka hlavy všem ostatním.
Tedy chce-li muslimka nosit do školy nebo do práce hidžáb nebo dokonce čádor, tak budiž, někteří zaměstnavatelé a ředitelé škol jí to určitě klidně povolí - ovšem pak se ta muslimka musí duševně připravit na to, že je-li vedení určité školy nebo firmy natolik liberální, že mu nevadí, co má na sobě ona, tak mu to stejné nejspíš nevadí ani u všech ostatních studentů či zaměstnanců, případně prakticky všechno, co se vnější úpravy zevnějšku týká, má úplně „na salámu“. Bude tedy vysoce pravděpodobné, že taková muslimka bude třídu, dílnu nebo kancelář sdílet např. s kluky, co mají zelené dredy nebo nalakované nehty, případně nosí pánské sukně, s dívkami v černých kožených korzetech, které jsou záměrně nalíčené na mrtvolně bílo, či s lidmi obého pohlaví, kteří budou ověšení pohanskými a satanistickými symboly. Tito lidé totiž mají úplně to samé právo na projevování svého světonázoru a životního stylu jako ona.
Takže si každý, komu jeho víra či politické přesvědčení velí oblékat (česat a jinak se upravovat) zásadně silně odlišně od toho, co je ve společnosti považováno za „mainstream“, může vybrat pouze ze dvou variant. Možností číslo jedna je, že sice bude moci svým zevnějškem dávat nepokrytě najevo svůj světonázor, ale současně bude muset ve škole či v zaměstnání strpět lidi stejně ostentativně se hlásící ke světonázorům jiným, často dokonce antagonistickým. Druhou možností pak je vybrat si vzdělávací instituci nebo zaměstnavatele, kde jsou povinné uniformy nebo velmi přísný dress code - a pak tedy nebude potkávat spolužáky nebo kolegy, kteří viditelně progagují něco, s čím on/ona nesouhlasí či je mu/jí to nepříjemné, ovšem v tomto prostředí pak ani on/ona nebude mít dovoleno svým zevnějškem dávat najevo své názory.
A ano, pro náboženství by rozhodně neměly platit žádné „extrabuřty“. V sekulárním státě - kterým jsme - je náboženská víra pouze jedním z možných světonázorů, tedy není světonázorem o nic „lepším“, „morálnějším“ nebo „hodnotnějším“ než cokoliv jiného, a to včetně fanatické lásky k fotbalové Spartě nebo nekritického zbožňování určitého zpěváka, herce, kapely, filmu nebo seriálu. Zkrátka a dobře v sekulárním státě by mělo být zcela lhostejné, zda je pro někoho středobodem jeho života Bůh, KSČM, Star Trek, Nightwish nebo Baník Ostrava.
Proto také pro fotografie na doklady by tedy měla platit zásada, že nechť si má při fotografování každý na hlavě, co jen jej napadne - pokud na té fotografii bude dostatečně dobře rozeznatelný jeho obličej. Státu by nemělo být nic po tom, jestli má někdo pokrývku hlavy z důvodů náboženských (muslimky, jeptišky, ortodoxní židé…), z důvodů zdravotních (např. je onkologický pacient) nebo prostě proto, že se mu chce.
A jak už jsem o tom psala u těch jmen - pokud se chce dospělý svéprávný člověk dobrovolně jmenovat „Anakin Skywalker“, stát by neměl mít právo mu to zakazovat. Stejně tak by stát neměl mít právo někomu zakazovat mít na pasové fotografii na hlavě pastafariánský cedník, ouška manga postavičky nebo třeba triumfátorský vavřínový věnec jako Julius Caesar.
Věnec, čelenka, korunka, kočičí ouška ba ani cedník totiž nejsou o nic „horší“ ani „divnější“ než hidžáb, turban nebo jarmulka.
Na podobné téma:
