Článek
A proč byste to měli udělat právě tento týden?
Protože o příspěvek na bydlení lze žádat až jedno čtvrtletí zpětně, tedy pokud podáte žádost do konce měsíce března, měla by se vaše žádost vztahovat nejen na první čtvrtletí roku 2025, ale také na poslední čtvrtletí roku 2024.
Což se zaručeně vyplatí!
Pokud tu žádost chcete vyřizovat osobně, na většině úřadů práce je naprostou jistotou středa, tedy úřední den. Ale mám dojem, že též v úterý, ve čtvrtek a v pátek dopoledne (tedy do 12 či 13 h.) se tato žádost dá rovněž vyřídit (pro jistotu si zjistěte, jak je tomu právě na úřadě u vás).
Co jsem tak slyšela, většinou jsou na úřadech práce natolik ochotní, že vaši žádost přijmou a zaregistrují jako podanou i v případě, že k ní nejste schopní hned při podání přiložit také všechny potřebné doklady - zpravidla vám dají týden nebo dva na to, abyste jim je dodali. Pokud je nejste schopní tak rychle sehnat, můžete úřad požádat o prodloužení lhůty.
Pochopitelně, že čím rychleji všechny doklady dodáte, tím rychleji se vaše žádost začne vyřizovat - a tím rychleji také dostanete ve finále ten příspěvek vyplacený. Na straně druhé, pokud jste se bez něj dokázali obejít až dosud, asi pro vás není až tak důležité, jestli jej dostanete vyplacený za měsíc, za dva, za tři nebo třeba až za půl roku. Samozřejmě, že pokud je vám příspěvek přiznaný např. od října 2024, ale je vám vyplacený až v červnu 2025, dostanete v tom červnu příspěvek na bydlení vyplacený „v jednom balíku“ za říjen, listopad, prosinec, leden, únor, březen, duben, květen i červen - což tedy pak může být velmi hezká „kulaťoučká sumička“.
Úplně nejpohodlnější je samozřejmě o příspěvek požádat prostřednictvím aplikace Jenda. Kdo máte doma počítač s přístupem na internet (vzhledem k tomu, že čtete tento článek, tak zřejmě máte) a ještě nemáte identitu občana, měli byste si ji okamžitě zřídit. Nejjednodušší je přihlašování se pomocí bankovní identity - kterou má každý, kdo má v libovolné bance zřízený účet s elektronickým bankovnictvím. Pokud účet s elektronickým bankovnictvím nemáte (případně nemáte vůbec žádný bankovní účet), můžete si identitu občana zřídit i jinak, např. na každém místě Czech Point, tedy např. na obecním úřadě nebo na poště. To byste do konce měsíce měli pořád stihnout.
Případně byste měli být schopní toto vše do konce týdne vyřídit pro svou devadesátiletou babičku.
Navíc žádání on-line přes Jendu má ještě jedno nesmírně významné pozitivum - nemusíte osobně chodit na úřad práce. Takže pokud se někdo cítí trapně, že by musel postávat někde na chodbě úřadu práce společně s nějakými „nepřizpůsobivými“, případně že by ho mohl „nedejbože“ vidět někdo ze sousedů a známých, jak jde „na úřad žebrat o dávky“, vyřizováním on-line se vší této „trapnosti“ snadno zbavíte. Tedy nejen, že žádáte z pohodlí svého obýváku a ještě přesně v tu část dne, kdy se vám to hodí, ale navíc nikdo mimo příslušného úřadu vůbec neví, že o nějakou dávku žádáte.
Také přes Jendu lze podat žádost bez toho, že byste k ní hned doložili všechny potřebné dokumenty. Nemusíte doložit vůbec nic a žádost se i tak podá. Aplikace vás pak sama vyzve, co máte doložit a do kdy. I zde pochopitelně můžete požádat o prodloužení lhůty pro dodání toho či onoho (co vám dělá problém najít či sehnat duplikát).
A co byste tedy měli mít za doklady? V zásadě jednak doklady prokazující vaše čisté příjmy za příslušné čtvrtletí a dále doklady prokazující vaše výdaje na bydlení za toto čtvrtletí.
Pokud jde o příjmy, nejčastěji se přikládá potvrzení zaměstnavatele o čtvrtletní výši vaší čisté mzdy či platu (výplatní lístky nestačí). U penzistů pak výměra důchodu, je-li v rodině někdo nezaměstnaný, na rodičovské dovolené nebo rodina pobírá přídavky na děti, je třeba uvést i výše těchto sociálních dávek - podpory v nezaměstananosti, rodičovského příspěvku a přídavků na děti. Co se týče výše důchodu a dalších sociálních dávek, MPSV si je dokáže samo zjistit, takže pokud tyto doklady nemůžete najít, většinou se vůbec nic neděje, zjistí to za vás. Totéž platí i pro státní zaměstnance - jste-li úředníci, učitelé, hasiči, policisté nebo třeba lékaři, sestřičky, sanitáři a uklízečky ve „státních“ nemocnicích, výši vaší měsíční výplaty si MPSV zpravidla také dokáže samo zjistit.
Jste-li samoživitelé/lky, musíte ještě doložit výši výživného na dítě/děti, které měsíčně dostáváte. Zde tedy nevím, jestli si i ten rozsudek, který výši výživného stanovuje, dokáže MPSV sehnat samo, nebo jej potřebuje mít doložený (např. jako sken) od vás.
Pokud jde o náklady, chtějí po vás doklad prokazující, na základě čeho v příslušném domě nebo bytě či části bytu bydlíte - tedy kupní, darovací, nájemní nebo podnájemní smlouvu, doklad o dědicví, smlouvu o podílu v bytovém družstvu, smlouvu, kterou se zřizuje věcné břemeno vašeho bydlení v určitém bytě apod.
Pokud jste v nájmu nebo podnájmu, musíte také doložit doklad o tom, kolik platíte měsíčně nájemné - nejčastěji je výše nájemného uvedena buď přímo ve smlouvě, nebo v evidenčním listu k bytu (ve smlouvě nebo v evidenčním listu je také uvedeno číslo bytu).
Jak už jsem jednou výslovně psala - a pořád si to spousta lidí neuměla přečíst - pokud bydlíte ve vlastním bytě/domě, případně v bytě či domě družstevním, místo nájemného se vám započítává určitá paušální částka, která je u domácnosti sestávající z jedné nebo dvou osob 3614 Kč měsíčně, v případě tří osob 4725 Kč měsíčně a v případě čtyř a více osob 5700 Kč měsíčně - přičemž jako jedna osoba je počítané každé dítě, i čerstvě narozené miminko.
Tedy jinými slovy pokud čtyřčlenná rodina splácí hypotéku, celá hypotéka se jim jako náklad nepočítá, ale aspoň její část ano - což je asi lepší, než nic.
V případě lidí, bydlících ve svém domku, který už mají dávno zaplacený, případně lidí, kteří mají vlastní byt a platí pouze tzv. „do fondu oprav“, výše uvedený paušál určitě pokryje celou daň z nemovitosti a patrně také dost podstatnou část, ne-li většinu, té platby do fondu oprav.
V případě lidí bydlících v nájmu také není - jak se také spousta lidí stále mylně domnívá - započítáván celý nájem, který dané domácnost platí, ale pouze určitý „normativní nájem“, který závisí na obci, ve které se byt či dům nachází, a na počtu osob v domácnosti.
Takže ne, pokud samotná důchodkyně bydlí ve 4+1 na Václaváku, rozhodně jí stát z našich daní nepřispívá na nájem ve výši 50 tisíc, ale příspěvek na bydlení je vypočítávaný zhruba tak, jako kdyby bydlela v 1+1 na Opatově.
Dále jsou pak samozřejmě potřeba doklady o tom, kolik platíte každý měsíc za energie (plyn, elektřina) a za další služby spojené s bydlením (vodné, stočné, odvoz odpadu, náklady na úklid v domě, na výtah, kominíka, elektřinu ve společných prostorách apod.).
Má-li žadatel smlouvu s dodavateli plynu a elektřiny vedenou na své jméno, výši placených záloh za příslušné čtvrtletí, stejně jako jestli v tomto čtvrtletí byly nějaké nedoplatky a přeplatky, si MPSV opět umí zjistit samo. U vícečlenných domácností je proto nejvýhodnější, aby o příspěvek na bydlení žádal právě ten, na kterého jsou vedené všechny smlouvy s dodavateli energií.
Podobně jednoduché to je, pokud všechno platíte přes SIPO. Hradíte-li SIPO fyzicky na poště, jako doklad stačí pouze naskenovat 3× SIPO (tedy za příslušné měsíce), na kterých je potvrzení o uhrazení. Platíte-li SIPO trvalým příkazem z banky, kromě naskenovaných SIPO za dané čtvrtletí (to jsou taková ta s poznámkou „neplaťte“) musíte přiložit ještě i doklady o úhradě z banky - přes elektronické bankovnictví si můžete zcela bez problémů stáhnout doklad o každé jednotlivé platbě, tedy nemusíte přikládat kompletní měsíční výpisy všech transakcí.
Pokud topíte uhlím nebo dřevem, počítá se vám jako další „paušál“ ještě i náklad na pevná paliva, který je počítán - podobně jako ten výše uvedený paušál místo nájemného - podle počtu členů domácnosti, takže je ve výši 1797 Kč měsíčně u jedné až dvou osob, 2351 Kč měsíčně u tří osob a 2905 Kč měsíčně u čtyř a více osob.
Oba tyto paušály se mezi roky 2024 a 2025 o pár desetikorun změnily, takže ve stručném informačním letáčku, na který se prokliknete z těchto stránek jsou uvedené částky jiné, než se vám ukážou v orientační kalkulačce na stránkách MPSV.
V každém případě byste si měli vy všichni, kteří si stěžujete na své „mizerné přijmy“ či nízké důchody, a příspěvek na bydlení stále nepobíráte, konečně pořádně pročíst všechny podrobné informace uvedené na stránkách MPSV, a to včetně toho, že se podíváte na tam zveřejněná instruktážní videa. Myslím si, že je v nich všechno vysvětleno opravdu „jako pro blbý“.
A pokud vám i tak pořád ještě něco není jasné, jsou zde k tomu účelu bezplatná infolinka +420 800 779 900 i mailová adresa callcentrum@uradprace.cz, kam se můžete obracet se svými dotazy.
Opravdu nemáte ani ty dvě hodiny času, abyste si zjistili, na co máte nárok?
Nebo vám snad několik tisícovek měsíčně nestojí za to, abyste tomu věnovali trochu času a úsilí?
Pokud ne, tak komu není rady, tomu není pomoci.
