Článek
Už jsem zde o tom psala několikrát (např. zde a naposledy zde), že žádný důchodce nemusí trpět nouzí, a to ani pokud je výše jeho důchodu výrazně podprůměrná. Uváděla jsem dokonce přímý odkaz na kalkulačku, ve které si každý může spočítat, na co by měl nárok. Vzhledem k tomu, že MPSV aktuálně svoje stránky nějak překopává, ne vždy se na tu kalkulačku dá snadno prokliknout, ale přes vyhledávání v Googlu nebo Seznamu se člověk na správné stránky snadno dostane.
Jenže ještě před měsícem či dvěma ty prokliky fungovaly naprosto bezproblémově. Ale ani tak to zcela zjevně nepomohlo, protože plno lidí se v diskusi pod těmito mými články (místo aby si otevřeli tu kalkulačku nebo aspoň základní informace o příspěvku na bydlení) stále dokola ptá na podobné věci - jako jestli mají nárok na příspěvek na bydlení i lidé, kteří bydlí v bytě či domě v osobním vlastnictví, nebo jestli má nárok na příspěvek na bydlení ten, kdo bydlí v družstevním bytě.
Takže ještě jednou „po lopatě“ pro ty, kteří jsou líní kliknout na odkaz, případně si neumějí sami otevřít webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí:
1) Ano, na příspěvek na bydlení mají nárok i ti, kteří bydlí ve vlastním. Jak už jsem jednou psala, i majitel(ka) vily v Praze může tento příspěvek pobírat, natož pak vdova či vdovec, co žije v domku někde na venkově. Hodnota nemovitosti, ba ani skutečnost, že člověk vlastní nemovitostí více, na nároku na příspěvek na bydlení nehrají vůbec žádnou roli. Dokonce i důchodci, samoživitelky nebo rodiny s malými dětmi, kteří vlastní „vilu jak hrad“ v hodnotě přes 50 miliónů, nebo kromě bytu v osobním vlastnictví mají ještě svou chatu či chalupu, mají na příspěvek na bydlení nárok.
2) Osoby, které bydlí v bytě či domě ve svém vlastnictví, případně v bytě družstevním, pochopitelně nemohou uplatňovat náklady ve stejné výši, jako ti, kteří platí nájem - tedy jinými slovy náklady na hypotéku se jim celé nezaplatí, ovšem mimo toho, co platí za plyn, vodu, elektřinu a odvoz odpadu se jim aspoň „něco málo“ dalšího jako náklad na bydlení také započítává. To, kolik se jim bude jako další náklad na bydlení za „život ve vlastním“ započítávat, záleží na počtu členů domácnosti - u jedné nebo dvou osob (což je nejčastější případ u penzistů) je to 3614 Kč, v případě tří osob (tedy rodiny s jedním dítětem nebo samoživitele/lky se dvěma dětmi) je to už 4725 Kč a v případě čtyř a více osob je to 5700 Kč.
3) Pokud žije příslušná domácnost v nájmu, do nákladů na bydlení se jim počítá dosti podstatná část nájmu, který platí, v některých lokalitách i nájem celý. Např. v Praze nebo v Brně je za „přiměřené“ z hlediska výpočtu normativních nákladů na bydlení považováno čisté nájemné (tedy bez služeb typu úklid, kominík, výtah apod., vodného, stočného, energií a poplatků za odpad) více než 16 000 Kč na jednu až dvě osoby (i miminko se počítá jako osoba) a pro tři nebo čtyři osoby je to samozřejmě ještě více, naopak u menších měst nebo při bydlení na vesnici je ten normativní náklad zase nižší - opět, nejlépe si to na stránkách MPSV spočítáte sami.
Nebo také můžete volat na příslušné call centrum, kde vám to vysvětlí. Telefon je +420 800 779 900 a vezmou vám to každý pracovní den nejméně od 8 h. ráno do 13 h. v poledne; v úterý a ve čtvrtek od 8 do 15 h. a v pondělí a ve středu jsou na této (bezplatné) lince dokonce nepřetržitě od 8 do 17 h.
Už jednou jsem zde uváděla velmi podrobné hypotetické příklady, s jakými příjmy a současně náklady na bydlení mají lidé na příspěvek na bydlení stále nárok - a v jaké zhruba výši jej poté dostanou. Tři takové příklady jsou uvedeny i přímo na stránkách MPSV.
Jak můžete vidět, opravdu to nejsou zanedbatelné částky!
Jestli opravdu z těch domácností, které by na příspěvek na bydlení měly nárok, jej stále pobírá pouhá jejich jedna pětina, je zde něco velmi, velmi špatně. Možná je něco špatně na straně samotných těch lidí, kteří by měli nárok, ale o příspěvek se stydí nebo bojí žádat.
Stejně tak je ale něco opravdu hodně špatně na straně státu, že o této možnosti dostatečně neinformuje. Kdyby se o tom mluvilo minimálně jednou týdně ve večerních zprávách, asi by jen málokdo této informaci unikl.
Jenže stát zcela zjevně nemá zájem něco podobného dělat. Ono je to totiž do určité míry i logické - čím méně lidí si o příspěvek na bydlení požádá, tím více peněz zůstane ve státním rozpočtu. Stát by tedy byl do jisté míry sám proti sobě, kdyby příspěvek na bydlení svým občanům nějakou reklamní kampaní „vnucoval“.
Ale podobné kampaně by měly být „parketou“ právě neziskových organizací. Mnohé z nich mají v náplni práce starost o sociálně znevýhodněné - ať jsou to penzisté, matky samoživitelky, vícečetné rodiny, lidé pracující za minimální mzdu, invalidé nebo někdo jiný.
Mohly by zaplatit reklamní šoty v hlavním vysílacím čase, ve kterých by v krátkosti o příspěvcích na bydlení informovaly - s tím, že v případě zájmu lidem pomohou ty žádosti zpracovat.
Přesto si myslím, že naprostá většina lidí je snad natolik gramotná, že nepotřebuje žádnou masivní reklamní kampaň, ale dokáže si informace zjistit.
Stačí k tomu jen taková drobná maličkost - na netu místo čtení drbů o celebritách věnovat hodinu nebo dvě prostudování si příslušných stránek MPSV.
Neboli - kdo chce, hledá možnosti, kdo nechce, hledá výmluvy.
Na podobná témata:
