Článek
V tuto chvíli ještě neznáme přesné parametry nadcházející řádné valorizace důchodů, která proběhne v lednu 2026. Ministerstvo už nicméně zveřejnilo kvalifikovaný odhad, podle kterého by se průměrný důchod měl zvýšit přibližně o 670 Kč, a tak se rozběhly debaty o tom, nakolik je tato valorizace dostatečná.
Na jedné straně jsou vládní politici, kteří tvrdí, že valorizace je v pořádku a plně pokrývá inflaci. Proti tomu se vymezují politici převážně z opozičních stran, podle kterých by se valorizace měla mimořádně navýšit, protože je nedostatečná. A mezi těmito vyhraněnými politickými postoji se nachází běžní důchodci, kteří se také často neshodnou.
V posledních týdnech jsem v e-mailu i diskusích pod mými články zaznamenal větší množství komentářů od důchodců, kteří se k tomuto tématu vyjadřovali. A mnohem hlasitěji než v minulosti zaznívá názor, že valorizace důchodů málo kompenzuje všudypřítomné zdražování a životní úroveň důchodců klesá. (V anketě na konci článku můžete také vyjádřit názor, jak to vnímáte.)
Očekávání důchodců a co říká zákon
Je otázkou, nakolik za to může vyhrocená atmosféra před volbami. Na jedné straně stojí finanční zodpovědnost a vědomí, že důchody nelze neúměrně zvyšovat, když na to stát nemá peníze a důchodový systém je dlouhodobě deficitní. Pak jsou tady ale prohlášení některých politiků, že důchodci v Česku takřka živoří a nemají dost peněz na jídlo či léky. A jistou roli samozřejmě může hrát i to, že v minulých letech si důchodci zvykli na určité předvolební „dárečky“ a někteří možná očekávali nějaký přídavek k valorizaci i nyní, což ale zřejmě nenastane.
Ať už je vnímání a očekávání důchodců jakékoliv, nejprve si připomeňme, co o valorizaci říká zákon. Důchody se vždy při řádné valorizaci v lednu zvyšují tak, aby jejich nárůst odpovídal součtu důchodcovské inflace a třetiny růstu reálných mezd. To znamená, že za běžných okolností valorizace nejenže pokryjí inflaci, ale reálnou hodnotu důchodů také mírně navýší, konkrétně o třetinu toho, co rostly reálné mzdy.
Při valorizaci 2026, a zřejmě ještě při dvou či třech následujících, se reálné mzdy zohledňovat nebudou, protože se musí nejprve dorovnat dramatický propad z předchozích tří let. To znamená, že důchody se zvýší pouze o inflaci. A to konkrétně o inflaci důchodcovských domácností, což je specifický statistický ukazatel, který dlouhodobě sleduje a počítá Český statistický úřad (ČSÚ).
Důchodcovská inflace jako ukazatel
Právě důchodcovská inflace je jedním z důvodů, proč se část důchodců k výpočtu valorizace staví skepticky. Už když jsem před pár měsíci v článku popisoval, v čem se liší inflace běžná a důchodcovská inflace, rozproudila se diskuse o tom, nakolik je to relevantní ukazatel. Statistici sice při výpočtu inflace důchodcovských domácností nezahrnují část výdajů (například za děti a jejich studium) a zvyšují váhu jiných položek (například jídlo, zdraví a alkohol), ale ne vždy je to pro důchodce přesvědčivé. Upozorňují zejména na to, že výdaje za potraviny, bydlení a energie rostou rychleji, než výpočty statistiků naznačují.
V tomto ohledu bychom možná měli projevit jistou zdrženlivost, protože v individuálním vnímání je statistika vždy trochu ošemetná a nesrozumitelná, zvláště pokud jde o různé průměry nebo celoplošné ukazatele. Důležité je, že ČSÚ metodiku pravidelně aktualizuje a navíc je mezinárodně standardizovaná, takže nejde o nahodilé ukazatele.
Je pochopitelné, že když statistici řeknou, že elektřina zdražila o 3 %, a někdo za ní zrovna platí o 10 % více, může mít tendenci čísla ČSÚ zpochybňovat. Je ale nutné mít na paměti, že statistika je specifická disciplína, pracuje s určitými vybranými vzorky a nemůže dokonale reprezentovat každodenní realitu všech lidí.
Zároveň statistiku potřebujeme, protože jinak bychom se nehnuli z místa a stanovit parametry valorizace by bylo nekonečně složité, ne-li dokonce nemožné. Není zkrátka možné stanovovat individuální valorizaci pro důchodce žijící na vesnici, ve městech, v bytě či na statku, zdravé či nemocné. Nehledě na to, že takový nerovný přístup k valorizaci by vyvolával jiný typ nespravedlnosti.
Inflace se promítá se zpožděním
Jiná věc je ovšem to, jak se inflace promítá do valorizace. A tady je nutné připustit, že se tak děje se zpožděním. Například při valorizaci v lednu 2026 se zohlední inflace za období od července 2024 do června 2025, což není zanedbatelná doba. I v uplynulých letech jsme viděli, že vysoká inflace může být důchodcům kompenzována klidně až po mnoha měsících, což nemusí být vždy příjemné a ne všichni důchodci mají na takové případy dostatečné úspory.
Určitým „bezpečnostním“ mechanismem pro takové případy je mimořádná valorizace, ale ani ta zdaleka není dokonalá. Podle původní podoby se sice důchody zvyšovaly o celou míru inflace, ale šlo vždy pouze o procentní výměru důchodu, tedy zásluhovou část. To bohužel vytvářelo značnou nespravedlnost, protože procentní výměra tvoří u nižších důchodů menší část a valorizace nedokázala vysokou inflaci u těchto důchodů dostatečně vykrývat.
Nový mechanismus mimořádné valorizace, který v roce 2023 schválila vláda Petra Fialy, sice zavádí solidární prvek v podobě pevného zvýšení pro všechny. Na druhou stranu ale snižuje míru započítávání inflace ze 100 % pouze na 60 %. Pokud vás fungování nové mimořádné valorizace více zajímá, detailně jsem se mu věnoval v tomto článku.
Valorizace v posledních čtyřech letech
Když známe mechanismus valorizace i kontext, můžeme se podívat, jestli valorizace v posledním volebním období kopírovala a zcela reflektovala celkovou inflaci. A v tomto ohledu můžeme říct, že tomu tak nebylo. Důvody jsou v podstatě dva:
- V roce 2022 proběhly dvě mimořádné valorizace, při kterých se procentní výměry důchodů zvýšily o celou míru inflace. Nedošlo tedy k okamžitému zvýšení celých důchodů, ale pouze zásluhové části. A jak už bylo zmíněno, čím nižší důchod, tím méně byla inflace kompenzována.
- V roce 2023 vláda cíleně snížila mimořádnou valorizaci. Původně se měly procentní výměry důchodů dle inflace zvýšit o 11,5 %, což by u průměrného důchodu znamenalo navýšení o více než 1 700 Kč. Nakonec se ale důchody zvýšily v průměru o zhruba 755 Kč, konkrétně o fixních 400 Kč a zásluhově o 2,3 %. Podstatné je, že „nevyužitá“ část inflace už se následně nepromítla do řádné valorizace v lednu 2024 a už tedy nebyla nikdy kompenzována.
Krok vlády, při kterém byla mimořádná valorizace snížena, nakonec posvětil Ústavní soud, takže z právního hlediska je to v pořádku. Jisté rozčarování mnoha důchodců je ale v tomto ohledu pochopitelné, zvláště když od premiéra Petra Fialy i dalších vládních představitelů opakovaně slyší, že valorizace důchodů plně kompenzují růst cen. Není to vždy úplně pravda.
Důchodci si tolik nepohoršili
Na druhou stranu je nutné zmínit, že důchody v posledních letech rostly opravdu rekordně a životní úroveň důchodců nebyla tak dramaticky zasažena, zvláště ve srovnání s ekonomicky aktivními lidmi. Zatímco reálné mzdy kvůli vysoké inflaci klesaly, reálná hodnota důchodů zůstala do určité míry zachována.
Valorizace sice vysokou inflaci nedorovnaly úplně, ale z větší části ano. Podílí se na tom i skutečnost, že řádná valorizace v lednu 2021 byla ještě předchozí vládou Andreje Babiše mimořádně navýšena o 300 Kč. Následné snížení mimořádné valorizace v roce 2023 tak bylo v jistém ohledu částečně „dopředu“ kompenzováno.
Pokud jde o nadcházející řádnou valorizaci v lednu 2026, velmi pravděpodobně proběhne podle aktuálních pravidel, takže průměrné zvýšení důchodů bude činit 3 %. Případné mimořádné zvýšení (či snížení) už se před volbami nestihne. A stejně tak ani nová vláda, která z voleb vzejde, nestihne na valorizaci 2026 nic změnit, a případné snahy tak bude muset směřovat až na rok 2027.
