Hlavní obsah
Finance

Rezignace a lenost zbytečně snižují důchody. Stát ušetří a stížnosti nejsou na místě

Foto: Adobe Stock

Vždycky mě překvapí, když si někdo postěžuje na neuspokojivou výši důchodu, ale zároveň se ani nepokusí zabývat příčinou či možností, jak si ho o něco zvýšit. Zřejmě je to častější, než jsem si myslel. Stát má samozřejmě radost, protože ušetří.

Článek

K dnešnímu zamyšlení mě přimělo setkání s jednou čtenářkou. Nejprve poděkovala za články, které jí pomohly v lepší orientaci v důchodové problematice, a zmínila, že znalosti využila při letošní žádosti o důchod. Už jí dorazilo rozhodnutí o přiznání starobního důchodu, a i když důchod není tak vysoký, jak očekávala, je celkem spokojená.

Podobná zpětná vazba mě vždy těší a jsem moc rád, že se stále více lidí o své budoucí důchody zajímá. Zprávy o tom, jak někomu článek pomohl s kontrolou evidence nebo s načasováním žádosti o důchod, mě motivují k další práci. Považuji totiž za správné, aby lidé od státu získali co nejvyšší důchod, na který mají po celoživotní práci nárok.

„Už to nechci řešit“

Zmíněná dáma poté začala vyprávět, že jí v evidenci chybí některé doby důchodového pojištění a kvůli tomu má bohužel o něco nižší důchod. Šlo o starší práci a její tehdejší zaměstnavatel byl podle jejích slov „marný a zřejmě neplatil odvody“, což nyní vedlo k tomu, že jí úředníci příslušné období do důchodu vůbec nezapočítali.

Tady jsem zpozorněl a řekl jí, že když zaměstnavatel neplatí sociální pojištění nebo neposílá na ČSSZ evidenční listy důchodového pojištění, není to chyba zaměstnance. Tato doba se považuje za dobu pojištění, i když ze mzdy nebylo pojištění odvedeno, a úřad tyto peníze bude po zaměstnavateli vymáhat. „Stačí doložit dokumenty o práci, třeba pracovní smlouvu nebo výplatní pásky, a úřad tyto doby započítá do důchodu. Každý rok pojištění navíc může zvýšit důchod klidně o 300 až 500 korun,“ upozornil jsem a chtěl jsem jí poslat článek, kde dokládání práce popisuji.

Překvapilo mě, že to odmítla. Prý ještě pracuje, takže nižší důchod jí momentálně tolik netrápí. „Už je to jedno. Stejně je to složité a nechce se mi to řešit, prostě si nechám důchod, který mi přiznali,“ uzavřela situaci. Už jsem se ani nedostal k tomu, že když doloží další doby pojištění, tak se jí důchod přepočítá a dostane i doplatek rozdílu zpětně za uplynulé měsíce.

Dnes v pohodě, ale za pár let?

Není to poprvé, co jsem se s podobným přístupem setkal. Řešení různých chyb, nepřesností nebo mezer v důchodové evidenci není vždy úplně snadné a vyžaduje trpělivost. Někdy je potřeba dohledávat různé doklady, což chvíli trvá, jindy zase úředníci při opravě záznamu udělají další chybu a je nutné situaci řešit opakovaně. A část budoucích důchodců zkrátka volí cestu jednoduchosti a nechtějí se svým důchodem zabývat více, než je nezbytně nutné.

Rozhodně není výjimečné, že lidé hned při dosažení důchodového věku skončí v práci, podají žádost o starobní důchod a pak už nic neřeší. Jakmile jim dorazí rozhodnutí o přiznání důchodu, tak ho možná letmo prolétnou. Ale když zjistí, že jde o složitý dokument plný paragrafů ze zákona a nesrozumitelných výpočtů, mávnou nad tím rukou, zvláště když výše důchodu více či méně odpovídá jejich očekávání. A že mohl být důchod třeba o 500 korun vyšší? To je jedno.

Občas může být důvodem i prostá skutečnost, že vyřízení důchodu trvá velmi dlouho, a člověk je rád už jen za to, že ČSSZ důchod přizná a neobjeví se další komplikace. Zrovna nedávno mi například jiná čtenářka napsala: „O důchod jsem žádala v nešťastném období roku 2022, kdy byla ČSSZ zavalena žádostmi, takže mi to bylo vyřízeno se zpožděním. Já jsem pak rozhodnutí moc nezkoumala, protože jsem byla ráda, že je to vyřízeno a dokonce zpětně.“ To je zcela pochopitelné a naprosto tomu rozumím.

Zároveň ale považuji za důležité zmínit, že starobní důchod se přiznává na celý zbytek života, a co dnes vypadá jako dostačující částka, může být za 10 nebo 15 let vnímáno jinak. S rostoucím věkem totiž ztrácíme sílu na případné přivýdělky a zároveň rostou výdaje spojené se zdravím. A když je důchod vyšší například o 500 korun, nejde jen o tuto izolovanou částku, ale za rok je to 6 000 korun. I tato částka se každý rok valorizuje, a to jsou další koruny navíc.

Když mluvím o valorizaci, rád bych ještě zmínil další fenomén. Valorizace sice pokrývají inflaci, což je v pořádku, ale nestíhají tempo růstu důchodů nových důchodců. Více jsem se tomuto aspektu věnoval v loňském článku, ale podstatou je, že statistiky a politici příliš nerozlišují nové důchodce a takzvané starodůchodce, vždy koukají hlavně na průměry. A zatímco výši nových důchodů ovlivňuje hlavně průměrná mzda, která roste prakticky neustále, valorizace již přiznaných důchodů se opírá o inflaci a reálné mzdy. Růst reálných mezd se přitom počítá jen ze třetiny a někdy může i klesat, a také inflace může být nízká, takže výsledek je, že valorizace zaostávají za růstem nových důchodů a nůžky se rozevírají.

Doplatek rozdílu až pět let zpátky

Nezřídka se setkávám s tím, že si někteří důchodci stěžují na svůj nízký důchod. Jsou naštvaní na stát a považují za neférové, že jejich sousedi nebo známí jsou na tom lépe, ale příliš se nechtějí zabývat příčinou. Mnoho nízkých důchodů má pochopitelně své objektivní důvody, ať už jde o nízké sociální odvody, krácení související s velmi brzkým předčasným důchodem nebo mezery v evidenci.

Většinu z toho už zpětně řešit nejde, ale případné nesrovnalosti v evidenci mohou občas představovat prostor pro zvýšení. Už ani nedokážu spočítat, kolika lidem jsem navrhl, aby se pokusili řešit mezery v dobách pojištění, a byl jsem poslán do patřičných míst. Je to škoda, ale na druhou stranu – je to každého věc a mně osobně do toho nic není. Jen by bylo dobré, aby si potom tak často nestěžovali, že mají málo peněz.

Závěrem ještě dodávám, že mnoho lidí si neuvědomuje, že případné doby pojištění nebo další údaje lze doplnit kdykoliv, klidně i po několika letech od přiznání důchodu. Jak už jsem zmínil, dokonce v případě navýšení dojde i ke zpětnému doplacení rozdílu, a to až pět let zpátky. Rozsah pěti let stanovuje zákon a je nutné si ho hlídat, jinak se může stát, že část peněz propadne státu, jako se to stalo například zpěvačce Heleně Vondráčkové.

Momentálně připravuji rozsáhlejší materiál, ve kterém se chci podrobně zabývat doplňováním a řešením mezer v dobách důchodového pojištění. Pokud s tím máte zkušenosti, budu moc rád, když mi vyplníte tento dotazník. Pokud jste ho už dříve vyplnili, tak vám moc děkuji, vaše odpovědi už mám.

Anketa

Kontrolovali jste si rozhodnutí o přiznání důchodu a řešili jste případné nesrovnalosti?
Ano, vše bylo v pořádku.
35,4 %
Ano, byly tam nesrovnalosti a vyřešil(a) jsem je.
22,5 %
Ano, něco tam nesedělo, ale už jsem to neřešil(a).
4 %
Ne, rozhodnutí jsem vůbec nestudoval(a).
6,8 %
Rozhodnutí bylo nesrozumitelné.
2,8 %
Ještě nemám přiznaný důchod.
28,5 %
Celkem hlasovalo 916 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz