Článek
Na vandru pod širákem jsem se probouzel do brzkého rána a ze vzdálené vesničky ke mně doléhalo zvonění z kostela. Říkal jsem si, že někdo taky nespí a probouzí krajinu svým zvoněním. Čí ruka to tahá za šnůru ? Byla to moje romantická představa. Tedy jen do doby, než jsem se dozvěděl, že tou rukou je bezduchý automat. Od té doby už s takovým zájmem zvony neposlouchám, necítím za tím člověka…
Je čtvrtletí a ve škole se píší slovní hodnocení. Učitelé popisují u žáků cestu za poznáním. To je taky takový vandr, kde není nouze o silné zážitky. Je to o dobrodružství s ostatními, o nesnázích, a taky o nacházení sebe sama. Taková cesta není jednoduchá a učitelé se ji snaží popsat. Dnes dokonce za pomoci umělé inteligence. Z excelu načtou heslovité informace žáka a ty se díky AI automaticky převedou do květnaté řeči slovního hodnocení. Na vlastní prompt jsem si to vyzkoušel, ale připadalo mi, že je to neosobní jako ta automatická zvonička. Mám možná bez této technické berličky neumělé psaní, protože si to nenechám žádným automatem opravovat, ale je to autentické. Píšu taky bez AI pomaleji, protože je to více o rozjímání než o vlastním psaní. Vkládám do toho zkušenosti a „nevařím“ jen z generovaných polotovarů. S umělou inteligencí by se navýšila produktivita a strhly rekordy. Jakýkoliv AI inspiromat pracuje rychleji a v ohromující kvantitě a hodnocení pak může mít klidně několik stran A4 strojopisu. Už jsem takových pár viděl. Kdo by to ale četl? Asi další neúnavný AI pomocník. Rodičové - čtenáři tak sáhnou po umělé inteligenci a šikovným promptem přebujelé hodnocení zpět po pedagogovi zestruční. Možná se tak dostanou na původní informace z excelové tabulky. Tomu se říká pokrok. :-) Doufám, že v budoucnu nebude takto bezduchý AI asistent „přežvykovat“ jakoukoliv naši komunikaci. Nejen školní. Takový svět by byl sice pro někoho lákavý, ale samoúčelný. Žákovskou knížku by za rodiče jistě zvládnul podepsat virtuální asistent. Dokonce i s výchovným pokáráním by si poradil. Byl by k dispozici nonstop s dobrou radou. Zní to téměř ideálně, jen doufám, že tam civilizačně nespějeme. Jinak jestli se někdo v této době emancipuje, nejsou to lidé, jak si namlouváme. Je to chytrá technika. Ta přebírá nenápadně otěže v rozhodování. My lidé možná zbytečně opouštíme pozice a dovednosti. Snad nebudeme nekriticky přijímat diktát AI udělátek. Nemusí být vždy tak, jak jejich algoritmus píská. To by se rozkynklal umíráček civilizace.
Nechci vypadat jako technický škarohlíd, protože umělou inteligenci jsem taky zapojil do pracovního postupu. Ale asi vůbec nejlepší generování je, když předstoupím před živou třídu a vhodným „promptem“ navodím diskuzi na nějaké téma. To je najednou různých názorů jako u štamgastkého stolu. Třída generuje zajímavé postřehy. Občas sympaticky svorně halucinujeme, protože bez toho nejsou originální myšlenky (jistý smysl má i nesmysl). A na konci diskuze oslovíme i digitálního pomocníka jako je třeba ChatGPT a potrápíme ho dotazy. Je náš člen teamu. To je postup, který předem nezkazí zábavnou diskuzi okamžitou správnou odpovědí na kliknutí.
PS: Při psaní tohoto textu jsem si nevěděl rady se slovem rozkynklat. Zeptal jsem se AI Copilota jaké i/y se napíše ve slově kynklat? Zde je odpověď:
Vypadá to, že se zeptám radši nějakého češtináře. :-)
