Článek
Máme za sebou první kolo letošních přijímaček. Jakožto matka dítěte v deváté třídě v Praze jsem už od minulého roku sledovala situaci ohledně volných míst a přemýšlela, kam by se tak potomek mohl dostat. Nakonec jsme zvolili tři gymnázia, seřazené od hodně žádaného až po gymnaziální třídu na průmyslovce. Dítěti se po důkladné přípravě a s trochou štěstí podařilo zabojovat a s 93 body se dostalo i na školu první volby. Ačkoli tedy v našem případě můžeme být spokojeni, není tomu tak zdaleka u všech. Znám z okolí případy dětí, které se v Praze i přes velmi slušné výsledky na žádnou školu nedostaly, anebo se dostaly jen na „záchytnou“ střední školu s maturitou, i když v jiné lokalitě by měly dostatek bodů pro přijetí na gymnázium.
Důvod je prostý - podíváme-li se na statistiky, v Praze, Středočeském kraji či Brně se na čtyřletá gymnázia a lycea hlásilo výrazně více dětí, než je otvíraných míst. Proto zde i úspěšnost u přijímacích zkoušek byla nižší než ve zbytku republiky. Proč tomu tak je?
V diskusích se občas objevují názory, že přehnaně ambiciózní rodiče z velkých měst se snaží na gymnázia dostat i děti, které na studium nemají. Výsledky ovšem ukazují pravý opak. V Praze či Brně je hranice přijetí na gymnázium někde kolem 70-80 bodů, zatímco v regionech je to většinou kolem 50-60. V některých případech tam ale byli přijati i žáci s pouhými 33 body, zatímco v Praze v prvním kole neuspěly dokonce některé děti s 80-90 body. Podíváme-li se na výsledkové listiny velkoměstských gymnázií, je jasně vidět, že většina neúspěšných uchazečů by v jiných regionech bez problémů uspěla. V nereálných ambicích rodičů tedy zakopaný pes není, naopak mnoho z nich zde raději rovnou hlásilo své děti na školy nižší úrovně, protože se obávali možného nepřijetí. Tyto děti nejenže nemají možnost naplno využít svůj potenciál a studovat na gymnáziu, ale zároveň zaberou místa na odborných středních školách s maturitou, na které se kvůli tomu zase nedostanou další děti. Ty tak skončí na učilištích, ačkoli jinde v republice by se se svými výsledky na odbornou SŠ dostaly. A kvůli tomu jsou následně plná i některá žádanější učiliště, takže další děti opět skončí mimo svůj preferovaný obor. Celý výsledkový žebříček je tedy oproti zbytku republiky posunutý a mrhání potenciálem se tak netýká pouze možných gymnazistů, ale v podstatě skoro celé populace velkoměstských dětí.
Hlavním důvodem nedostatku míst na gymnáziích není ani skutečnost, že v naší republice byl z politickohospodářských důvodů donedávna kladen důraz především na učňovské školství. Přestože tento fakt má na absolutní počet míst na gymnáziích nesporný vliv, nevysvětluje to rozdílnou regionální úspěšnost přijetí na gymnázia ve velkých městech oproti zbytku republiky.
Zdálo by se tedy, že důvodem musí být menší počet míst na gymnáziích ve velkých městech oproti jiným regionům. Nicméně data tuto skutečnost nepotvrzují – podle serveru vzdelavanivdatech.cz tvoří v Praze gymnázia a lycea téměř 25 % procent středních škol, přesto je zde tento počet z hlediska poptávky naprosto nedostatečný. Ve Středočeském kraji je jich sice méně, přes 16 %, ale i tak je to více než celorepublikový průměr (14 %). Nejmenší podíl mají gymnázia a lycea v Karlovarském kraji - pouze necelých 9 %. Přesto zde, na rozdíl od Prahy a okolí, nemají uchazeči s přijetím zásadní problémy, neboť je zde zároveň po těchto typech škol nižší poptávka.
A co je tedy hlavní příčinou rozdílné regionální poptávky a následné rozdílné úspěšnosti u přijímacích zkoušek? Podle mého názoru je to skutečnost, že děti s potenciálem pro studium gymnázia nejsou v regionech rozděleny rovnoměrně. Ve velkých městech a jejich prstencích je těchto dětí více než v odlehlejších regionech. A ne, není to proto, že v Praze nebo Brně by se častěji rodili géniové.
Důvodem je prostě to, že ve velkých městech a jejich okolí se tradičně koncentrují vzdělanější lidé, kteří se sem stěhují za prací. Ve venkovských regionech je většinou pro vysoce kvalifikované zaměstnance nedostatek pracovních příležitostí. Takže i nadaný student VŠ, který pochází z malé vesničky v horách, většinou po promoci kvůli práci skončí v nějakém velkém městě nebo jeho okolí, kde se usadí a má zde děti. I když by třeba raději zůstal ve své rodné vísce, tak mu nic jiného nezbyde, protože jen málokdy tam sežene zaměstnání odpovídající svému vzdělání.
Ale nemusí se jednat pouze o velká města, stačí když se v okresním městě otevře velký podnik, který zaměstnává kvalifikované nedělnické profese. Do města se začnou stěhovat vzdělanější lidé s dětmi a následně stoupne i poptávka po gymnáziích, lyceích či kvalitních SŠ s maturitou.
Jak ale vůbec souvisí vzdělání a pracovní zařazení rodičů s vyšším potenciálem pro studium u jejich dětí? Důvodů je zde více. Vzdělanější lidé mají častěji vyšší inteligenci i obecné studijní předpoklady. Jejich děti tyto vlastnosti většinou podědí, a tudíž lépe zvládají náročné studium. Samo o sobě by to ovšem nestačilo - bystré a talentované děti se rodí i méně vzdělaným rodičům, často však i přes své nadání nedostanou šanci jít studovat. Dalším zásadním důvodem je totiž skutečnost, že vzdělaní lidé častěji považují vzdělání za důležitou životní hodnotu. Díky tomu své dítě odmalička rozvíjí, častěji mu čtou, učí ho brzy písmenka a počty. Ve škole mu aktivně pomáhají s přípravou a učením, sami mu také umí vysvětlit látku, které dítě nerozumí. Zároveň vedou dítě k tomu, aby se samo učilo a mělo dobré známky a zdůrazňují mu důležitost vzdělání pro jeho budoucí pracovní uplatnění. A protože současná podoba přijímaček vyžaduje i intenzivní mimoškolní přípravu, jsou vzdělanější rodiče také ochotnější obětovat čas nebo peníze při nelehké přípravě dítěte na přijímací zkoušky. Zároveň jsou oproti méně vzdělaným rodičům častěji ochotni a schopni dítě při studiu na gymnáziu a následné vysoké škole finančně podporovat. A nakonec i samo dítě, jehož vzdělaní rodiče pracují ve vysoce kvalifikovaném zaměstnání, mívá větší motivaci pro studium na gymnáziu jakožto předstupni budoucího studia na vysoké škole, protože to prostě „vidí doma“.
A jak tedy vyřešit současný neuspokojivý stav, kdy ve velkých městech (především Praze a okolí) nabídka míst na gymnáziích zcela nedostačuje poptávce? Je nutné, aby politici, ať už na ministerstvu školství nebo v krajích, brali při plánování struktury středního školství a počtu míst na jednotlivých typech škol v úvahu nejen celkové směřování země (orientace na průmysl atd.) a demografickou situaci (počty dětí v ročnících), ale také rozdílnou regionální strukturu obyvatel z hlediska vzdělanosti a pracovních příležitostí pro kvalifikované profese. Tyto rozdíly se totiž následně promítají do rozdílné regionální poptávky po konkrétních typech středních škol.
Letos jsou díky systému DipSy poprvé k dispozici detailní údaje o poptávce po jednotlivých školách a úspěšnosti uchazečů v různých regionech. Doufejme tedy, že se politici konečně přestanou vymlouvat, převezmou zodpovědnost za současný stav a začnou tato data používat při plánování kapacit nejen středních škol, ale i těch navazujících - vyšších odborných a vysokých. Právě tam se totiž současné silné ročníky už za pár let přesunou. V Praze a Středočeském kraji už zastupitelé začínají slibovat přidávání dalších tříd či vznik nových škol, tak jsem opravdu zvědavá, jak rychle se jim podaří přejít od slibů k činům.
Důsledkem nedostatku míst v některých městech je totiž nejen zbytečné mrhání potenciálem nadaných dětí, ale i silný pocit hořkosti a nespravedlnosti, které tyto děti a jejich rodiče při neúspěchu u přijímacích zkoušek zažívají. Jak byste se jako dítě cítili, kdybyste se v Praze třeba se 70 body na gymnázium nedostali, zatímco váš kamarád z chalupy se na něj dostal s 50 body a v jeho budoucí třídě byste byli za hvězdu? A co má rodič takovému nešťastnému dítěti říci? Sorry baby, zvykej si na nespravedlnost, život není peříčko? Nebo: Mrzí mě to, měli jsme se kvůli tvému studiu přestěhovat na venkov? Myslím, že nejupřímnější by asi bylo: Promiň dítě, že jsme v minulých desetiletích volili nekompetentní politiky, kterým bylo vaše budoucí vzdělání naprosto šumák…
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-mrhani-talenty-ani-sikovni-se-na-gymnazia-nedostali-40472172
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-na-gymnaziich-a-lyceich-je-pro-budouci-studenty-malo-mist-nedari-se-to-zmenit-40463454
