Článek
Jeho cesta z internetových diskuzí a YouTube kanálů až do lavic Evropského parlamentu je fascinující studií o tom, jak se dnes vyrábí vliv. Pro své příznivce je ztělesněním úspěchu a zdravého rozumu v „přeregulovaném“ světě. Pro své odpůrce představuje nebezpečný koktejl populismu, egocentrismu a stínů minulosti, které by v normální společnosti měly být automaticky diskvalifikační.
Jeho úspěch stojí na pevných základech komunity milovníků aut, věrných online fanoušků, obdivovatelek mužných rysů a lidí unavených politickou korektností. Turek jim nabídl sebe – obraz muže, který se nebojí říct, co si myslí, a který dává okázale najevo své bohatství.
Jedno se mu upřít nedá. V kampani do Evropského parlamentu dokázal nemožné - aktivoval mladé voliče, kteří o politiku dříve nejevili zájem, a svou rétorikou o ochraně spalovacích motorů se stal symbolem odporu proti Green Dealu. Ve svých pořadech na sítích mluvil přesně tak, jak lidé na podobné vlně chtěli, aby mluvil. Vycítil to. A uměl to. Byl Lamborghini mezi těmi starými a okoukanými Škodovkami a Volkswageny, co běžně kandidují.
Jenže tato nablýskaná karoserie má i své hluboké šrámy a ťukance. Kauzy, spojené s podezřelými obchodními aktivitami, kontroverzní symboliku a fotografie, které naznačují sympatie ke krajní pravici, zvláštní chování spojené se ženami v jeho životě či náhodně vypadlými nábojnicemi, nebo půjčování telefonu cizím lidem, vytvořily kolem Turka novou auru. Auru muže, který balancuje na hraně přijatelnosti.
A spolu s ní přichází střet. Politický střet, který může definovat příští roky. Turek se netají ambicí usednout v ministerském křesle. Je to pochopitelné. Vzdal se dobře placené pozice v Evropském parlamentu a být řadovým poslancem v tom českém opravdu není adekvátní náhradou. Vlny jeho ambicí ale naráží na pevnou hráz Pražského hradu.
Současný prezident Petr Pavel se nechal slyšet, že postava s takovou minulostí a hodnotovým ukotvením je pro vládní post nepřijatelná. Taková blokáda však pro lidi Turkova ražení nebývá koncem cesty. Spíše palivem pro jejich další jízdu. Politický predátor jeho typu totiž dobře ví, že nejlepší obranou je buď odvedení pozornosti, trpělivost nebo útok. Nebo rovnou všechno dohromady. Predátorům pomsta chutná.
Už velmi dlouho na mě sázkové kanceláře sází, že budu prezidentem České republiky, a to i přesto, že mi je 38 let. To znamená, že nemůžu kandidovat. Až v těch příštích volbách poprvé mohu kandidovat, ale v těch minulých jsem ještě nemohl, a přesto jsem měl velmi dobrý kurz.
Možná i proto se Turek nesnížil jen k odseknutí v televizním studiu nebo uraženecké póze. Možná si připravuje scénář, který by byl pro jeho odpůrce tou nejhorší noční můrou. Představme si horizont několika let. Pokud Turek dokáže udržet svou fanouškovskou základnu a dál těžit z nespokojenosti lidí, ministerstvo nezíská a bude u lidí živit představu nespravedlivě nejmenovaného, možná jeho dalším krokem nebude boj o nějaké ministerstvo. Ale přímý útok na post nejvyšší.
Predikce je jasná: Turek se může pokusit o cestu „anti-Pavel“. Pokud by se mu podařilo ovládnout prezidentské volby, pomsta by byla dokonale symbolická. Scéna, kdy Filip Turek přebírá úřad přímo z rukou muže, který ho dnes odmítá jmenovat ministrem, by nebyla jen osobním triumfem, ale totálním výsměchem celému současnému politickému systému. Byla by to chvíle, kdy by se „outsider z internetu“ vysmál elitám přímo do tváře v jejich vlastním chrámu.
Tato vize není nereálná. Turek totiž mistrně ovládá umění narativu o „pronásledovaném hrdinovi“, kterému mocní házejí klacky pod nohy. Každé prezidentovo „ne“ jen zvyšuje Turkovu cenu na politickém trhu a utvrzuje jeho fanoušky v tom, že je jediný, koho se systém skutečně bojí. Pokud se k tomu přičte jeho schopnost dominovat sociálním sítím, může se z odmítnutého adepta na ministra stát během chvíle hlavní favorit na příštího obyvatele Hradu.
Příští prezidentské volby přitom nejsou vůbec daleko. Pokud vše půjde dle předpokladů, měli bychom se jich dočkat hned zkraje roku 2028. Což jsou dva roky. Tedy - ideální čas na to připravovat kampaň. Tak uvidíme. Právě čas ukáže, jestli se teď politika Filipa Turka promění na takovou malou reality show s velkou finální epizodou, která ponese název Dokonalá pomsta aneb převzetí klíčů od korunovačních klenotů z rukou největšího kritika.
Anketa
Na Turkovu kandidaturu 2028 se vypisovaly i kurzy u sázkových společností:
Sám Turek se k nim vyjadřoval:
