Článek
Jsou tu oslavy závěru roku a příchodu toho nového. Jazykových hříchů se při tomto veselí dopouštíme velmi často.
Pojďme si ujasnit, jak se slovíčky spojenými se silvestrovskými oslavami nakládat správně.
1. Letošní silvestr jsme oslavili na horách, velké silvestrovské oslavy nejsou pro mě.
2. Letos slavím konec roku se Silvestrem, je to fešný chlapec.
3. Do nového roku ti přeju jen to nejlepší!
4. Posledně jsem Nový rok protrpěl s kocovinou, letos to chci zvládnout se ctí.
A vysvětlení?
Vždy když mluvíme o silvestrovských oslavách, silvestr je zásadně s malým počátečním písmenem. S velkým počátečním písmenem je to jen v případě vlastního jména.
Přání k Novému roku je s velkým prvním písmenem jen v případě, že přání adresujete k svátečnímu dni 1. lednu. Taková přání se ale moc neobjevují, proto tedy říkáme: Vše nejlepší do nového roku!
Závěrečník
Tímto článkem začínám novou rubriku, v které si na závěr řekneme víc o slově či slovnímu spojení k tématu.
Novoroční oslavy často následuje kocovina. Cesta k ní je přímočará, ta do našeho slovníku byla však spletitá. Pro nepříjemný stav zaviněný alkoholem se výraz kocovina ujal až v druhé polovině 19. století.
Jeho původ se odvozuje od slova „kočičí muzika“ neboli „kočičina“, kterým se nazývala hlučná dostaveníčka lidí protestujících proti jednomu tehdy neoblíbenému politikovi. Tato veselá setkání byla plná různých řehtaček, píšťal a jiných nástrojů dohromady vytvářejících nepříjemný lomoz.
Kočičina se pak jako označení pro stavy po nadměrném pití alkoholu začala využívat, s přispěním studentů, také kvůli podobně znějícímu německému výrazu „katzenjammer“ (něm. kocovina) a časem se proměnila na „kocovinu“. Více najdete zde.
Tak zase příště. Češtině zdar a úspěšný nový rok!