Česká egyptologie mimo Egypt: Univerzita a akce pro veřejnost v roce 2022

Dobře si uvědomujeme, jak je důležité informovat o naší archeologické i badatelské práci českou veřejnost, a proto pro ni každoročně připravujeme řadu přednášek, výstav a dalších akcí. Stejně tak je ale důležité i v Egyptě vysvětlovat veřejnosti, na čem a proč vlastně v terénu pracujeme. V Káhiře jsme proto ve spolupráci s velvyslanectvím a sítí Českých center na podzim oživili vysokou zeď obklopující areál Velvyslanectví České republiky v Káhiře výstavou nazvanou Cesta české egyptologie. Fotografická výstava s krátkými popisky v arabštině, češtině a angličtině měla u odborné i laické veřejnosti velký úspěch a bude v Káhiře k vidění až do konce února 2023.

Dějiny české egyptologie se píší již více než 100 let a věřte, že je o čem vyprávět. V roce 2019 jsme si toto výročí připomněli výstavou Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie. Výstava od té doby putovala po různých českých i slovenských muzeích. Na přelomu roku 2021 a 2022 jste si ji mohli prohlédnout v Západočeském muzeu v Plzni, odkud jsme ji přesunuli do Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. Obě expozice jsme doprovodili komentovanými prohlídkami a přednáškami pro veřejnost.

Nelenili jsme ani na našem domácím pracovišti v Praze, kde se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy snažíme vychovávat nové generace egyptologů. Kromě pedagogické a vlastní badatelské činnosti, která zabírá většinu našeho pracovního času, jsme opět nezapomínali ani na širokou veřejnost a laické milovníky staroegyptské civilizace a kultury. V červnu jste tak měli možnost přijít na rozlehlou zahradu pražské Mateřské školy U Uranie, kde jsme pro děti školkového a mladšího školního věku zorganizovali Školkohraní v zemi faranonů. Ve spolupráci s našimi studenty a mateřskou školou U Uranie jsme si s dětmi a jejich rodiči užili odpoledne plné zábavných úkolů spojených s poznáváním starověkého Egypta. Pro zájemce o egyptologii všeho věku byl určen i náš program v rámci akcí k oslavě Mezinárodního dne archeologie. Ten se tradičně koná na podzim a veřejnosti se při něm představují všechny archeologické obory, které je možné studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

V průběhu léta jsme pak intenzivně pracovali na přípravě výstavy Kouzlo objevování: od hieroglyfů k Tutanchamonovi, která byla slavnostně otevřena začátkem listopadu v reprezentativních prostorách Univerzity Karlovy. Tato výstava připomněla dvě významná egyptologická výročí spojená s číslovkou 22, a to rozluštění hieroglyfů Jeanem Françoisem Champollionem v roce 1822 a objevení Tutanchamonovy hrobky Howardem Carterem o sto let později, roku 1922. Při této příležitosti jsme pro děti a školní skupiny připravili speciální prohlídky a pracovní listy, pro dospělé návštěvníky jsme pak spolu s našimi skvělými studenty uskutečnili komentované prohlídky. Zájem o výstavu předčil naše očekávání, a tak již nyní organizujeme její putování po dalších českých a moravských muzeích.

Mezi tituly, které se nám vloni podařilo vydat, nám největší radost udělala publikace textů z Menechibnekonovy hrobky. Jde o vědeckou knihu přinášející fotodokumentaci, kresby, přepis, překlad a výklad náboženských a magických textů z Menechibnekauovy šachtové hrobky v Abúsíru. Tyto texty přinášejí nový vhled do myšlení a náboženství Egypťanů v době kolem roku 520 př. Kr. Práce na překladu a interpretaci textů trvala několik let, a kniha tak přestavuje malý krásný zázrak, který jsme s nadšením přivítali nejen my v Českém egyptologickém ústavu, ale i naši zahraniční kolegové. V anglickém jazyce jsme také vydali knihu Knowledge and Memory, která se zaměřuje na téma kontinuity a skokových změn ve společnosti, hospodářství, náboženství a jazyce starých Egypťanů. Editoři tuto knihu navíc věnovali našemu kolegovi Ladislavu Barešovi k jeho 70. narozeninám. Navíc se jako tradičně podařilo vydat i dvě čísla našeho vědeckého časopisu Prague Egyptological Studies.

Publikace psané v angličtině jsou určeny především pro odborné zahraniční publikum, ale i v českém jazyce se nám podařilo vydat hned několik knih. Začátkem roku 2022 se na pultech knihkupectví objevila převážně fotografická kniha Zmizelé horizonty z pera Lucie Vendelové Jiráskové, Petra Košárka a Štěpána Macháčka, na podzim pak kniha vyšla kniha Miroslava Vernera a Ivany Faryové 200 let egyptologie, a nakonec se objevil Tutanchamon. Příběh tohoto panovníka a jeho hrobky ve stejnojmenné knize vypráví Miroslav Bárta. O vánoční dárky pro fanoušky egyptologie proto vloni rozhodně nebyla nouze.

Kromě těchto viditelných výsledků naší práce jsme se ale věnovali i mnoha dalším činnostem, jež posunují náš obor dále do moderní doby, jen nejsou vidět navenek. Poměrně velká skupina pracovníků našeho ústavu neustále pracuje s jeho rozsáhlým archivem fotografií a kresebné dokumentace, který postupně v rámci možností digitalizujeme a zpřístupňujeme v naší databázi. Díky tomu je pak práce na publikacích rychlejší a efektivnější.

Jednou z největších egyptologických událostí loňského roku byl 8. ročník mezinárodní konference Old Kingdom Art and Archaeology, kterou tentokrát hostilo španělské město Jaén. Tato konference, na kterou organizátoři pozvali hned sedm egyptologů z České republiky (největší zastoupení hned po domácích Španělech!), je pro nás významná ze dvou důvodů. Jednak proto, že jsme ji v roce 2004 zakládali u nás v Praze, a pak také proto, že je zaměřená na období Staré říše, z níž pochází většina památek z české archeologické koncese v Abúsíru. Proto je pro nás pokaždé důležité a velmi přínosné se této konference účastnit a předat si s kolegy ze světa nové poznatky o tomto fascinujícím období egyptských dějin, kdy vznikaly největší pyramidy jako symboly moci egyptských panovníků. Zástupci našeho ústavu seznámili své zahraniční kolegy s novými výzkumy v terénu i s výsledky dlouholetých bádáních o vývoji společnosti v době Staré říše nebo o proměnách a významu materiální kultury tohoto období. V Praze jsme pak zorganizovali dvě menší mezinárodní setkání. První jsme věnovali tématu tradice, změn a inovací v egyptské kultuře, druhé se zaměřovalo na elity starověkého Egypta. V rámci prestižní mezinárodní muzejní a muzeologické konference ICOM, kterou letos hostilo české Národní muzeum, jsme na Filozofické fakultě uspořádali jednodenní sympózium věnované archeologickým výzkumům Českého egyptologického ústavu.

I přes různé peripetie, na něž jsme postupně naráželi, byl rok 2022 pro českou egyptologii rokem velmi plodným. Na prahu roku 2023 teď stojíme s nadějí, že se nám opět podaří odvést velký kus dobré práce a obhájit naši pozici v českém i světovém vědeckém prostředí. Nejdříve budeme jednat o rozpočtu (bohužel ani začátkem února ještě nevíme, zda a s čím budeme moci hospodařit), ale především se musíme věnovat přípravě a koordinaci archeologických expedic pro jaro a podzim roku 2023 a samozřejmě nás čeká spousta práce na nových článcích a knihách. Naši studenti budou letos obhajovat své bakalářské práce a někteří z nich se následně budou hlásit do navazujícího magisterského studia. Navíc letos opět otevíráme možnost pro nové zájemce o studium egyptologie. Veřejnost se však jako tradičně může těšit také na výstavy nebo přednášky v muzeích, kulturních institucích nebo v rámci tzv. Univerzity třetího věku na FF UK. A jak to v roce 2023 bude s naším archeologickým výzkumem? Snad se nám podaří odkrýt a zdokumentovat zatím neprobádanou šachtovou hrobku AW 7 v Abúsíru a dokončit výzkum hrobek C 1 a D 72 v severní Sakkáře. Na pokračování výzkumu čeká i pohřebiště hodnostářů kolem Džedkareovy pyramidy. Ale jak už to tak v archeologii bývá, jistě zase nebude nouze o překvapení.

Pokud vás minuly první dvě části tohoto textu, můžete se na ni podívat zde (archeologie, jaro 2022) a zde (archeologie, podzim 2022).

Autor: Lucie Vendelová Jirásková. Autorka je vědeckým pracovníkem Českého egyptologického ústavu FF UK. Účastní se archeologických výzkumů v Abúsíru a Sakkáře, spravuje archiv fotografií a terénní dokumentace a autorsky se podílí na mnoha akcích pro veřejnost.