Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vítejte v moderní Evropě 21. století: Zákaz potratů a vymývání mozků dětí náboženskou ideologií

Foto: cottonbro studio/Pexels

Když jsem si nedávno přečetla článek o tom, že se v Polsku žáci na základní škole učí krédo „lepší zemřít než zhřešit“, nedalo mi to napsat celkové zamyšlení o náboženství v 21. století.

Článek

Věda a Bůh

Je 21. století a úroveň vědění je zcela někde jinde, než při vzniku různých náboženství. Dnes už si lidé dokážou vysvětlit blesky, nemoci i další věci, které dříve považovali za boží trest. Vědci dokážou vědecky vysvětlit již téměř všechny jevy, které dřív lidé považovali za nadpřirozené a přisuzovali je proto bohům. Přesto náboženství setrvává v dějinách lidstva dál a vůbec ne v malé míře. Například v sousedním Polsku jsem z různých zdrojů zjistila, že zde má být více než 90% lidí věřících – většinou katolíků. A právě také z Polska nejčastěji slýchám šokující zprávy o úmrtí matek kvůli zakázanému potratu nebo nyní o výše zmíněném krédu: Lepší zemřít než zhřešit.

Zdravá víra nebo fanatismus?

Mně je upřímně zcela jedno, jaké má kdo vyznání, pokud mi ho nevnucuje a pokud tím neohrožuje společnost. Pokud někdo považuje Boha jako symbol lásky nebo zkrátka jen potřebuje věřit, že nežijeme jen proto, abychom umřeli, docela i chápu, že si nějakou takovou víru najde, která mu pomáhá v těžkých chvílích, protože pak vlastně není ten dotyčný už nikdy sám. Alespoň z jeho pohledu. Dokonce pár věřících lidí ve svém okolí znám a vlastně to o nich vím jen omylem, jelikož měli církevní svatbu. Do té doby jsem neměla tušení, že jsou pobožní. Víra je volba každého člověka a mělo by to tak zůstat. Rozhodně by však neměla zasahovat do životů nevěřících ani nutit lidi k jednání, které zcela odporuje zdravému rozumu. Tady zase narážím na téma zakázaných potratů i ve zcela zoufalých případech nebo výuky zcela scestných rad dětem. To už je totiž skoro stejně fanatické, jako když lidé některých jiných náboženství neváhají pokládat za svoji víru životy a brát je ostatním.

Víra mimo stát

V 21. století lidstvo došlo na jednu z nejzazších hranic tolerance. Tolerují se různá pohlaví, různé vzhledy, úpravy, různé poruchy nebo třeba různá náboženství. Někdy je tato tolerance až za hranicí normálnosti a občas to pak působí, že lidstvo, které mohlo být technologicky daleko vyspělejší, mít ještě lepší úroveň zdravotnictví a silný genofond, se řítí mílovými kroky zpět, hloupne a náš gen slábne. Míra tolerance by měla být na zdravé úrovni. Například si myslím, že jakákoliv víra by měla být postavena mimo záležitosti státu a jeho zákonů. Nemyslím si, že by mělo náboženství existovat jako předmět na státních školách, koneckonců existují různé zájmové kroužky, tak může být náboženství jedno z nich. Samozřejmě v ideálním světě by se děti o náboženství učily pouze fakticky s tím, že by se pro případnou víru rozhodly samy. Ze státní kasy by neměly být financovány různé církevní záležitosti, jelikož státní rozpočet se týká všech – i nevěřících.

Zdroj: Autorský článek, Wikipedia

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz