Koza damašská: Vyšlechtěná kráska, nebo znetvořená obluda, která může stát miliony

Koza se stala významnou součástí živobytí člověka už cca 8 tisíc let před naším letopočtem. Je základem kolébky lidstva a pro svou nenáročnost (a neopomenutelný užitek v podobě masa, mléka a kůže) byla i v Čechách dlouho nazývána jako „kráva chudých“.

Zatímco v našem jídelníčku už převládají produkty z hovězího dobytka a na původní význam kozy se poněkud zapomnělo, Arabové ji uctívají dodnes a koza damašská je u nich součástí celé řady příběhů a náboženského folklóru.

Proto se v Saúdské Arábii v hlavním městě Rijádu každoročně koná festival nejkrásnějších koz tohoto plemene. Pokud je zvíře opravdu pěkné, může ho spokojený majitel prodat za neuvěřitelných 67 tisíc amerických dolarů (tzn. přibližně za 1,6 milionu korun českých).

Není tedy divu, že sami Arabové přirovnávají chov a prodej těchto zvířat k proslulým arabským plnokrevníkům.

Při pátrání po informacích o tomto plemeni většinou narazíte na tvrzení, že když se koza damašská narodí, tak je velice roztomilá. Plemeno se vyznačuje neobvykle dlouhýma ušima (které mívají na délku až 30 centimetrů), mohutným vzrůstem (kozel v kohoutku měří až 97 centimetrů a váží okolo 90 kilogramů, přičemž kozy jsou o něco menší) a výraznou hlavou.

Typickým znakem je tzv. klabonos – vyklenutý nos, jenž z estetického hlediska dodává zvířatům elegantní vzhled. Ovšem jen tehdy, pokud je přiměřený. Chovatelé však mnohdy zacházejí do extrémů. Snaha vyšlechtit kozu co nejoriginálnějšího vzezření přivádí na svět zvířata, jež (paradoxně) vyhrají soutěž krásy, ale ve skutečnosti se jedná o zubožené tvory trpící zhoršeným dýcháním nebo problémy při konzumaci potravy.

Deformací lebky rovněž vzniká výrazný podkus. Na sociálních sítích si pak takovéto kozy vysloužily nepěkné přezdívky jako „monster goat“ nebo „frankengoat“, případně se přirovnávají k mimozemšťanům nebo znetvořeným zvířatům z Černobylu.

Tím však výčet estetických výstřelků nekončí. Oblíbenou praktikou je i zkracování uší, což je vcelku pochopitelné v případech, kdy si koza na uši téměř šlape. Ale proč vůbec šlechtit zvířata s takovýmto znakem, když je nakonec stejně považován za nežádoucí?

Jestliže se koza damašská nestane obětí extrémního šlechtění, jedná se o odolné a přizpůsobivé plemeno s dobrým výnosem – denně prý dokáže nadojit 5 až 8 litrů mléka (ačkoli střízlivější zdroje uvádějí 1 až 2 litry) a je vhodná také pro maso.

Zpracovává se ale i srst, z níž se vyrábějí látky kašmírového typu. Kromě toho je tato koza pověstná svými reprodukčními schopnostmi – v jednom vrhu se rodí 2 až 4 kůzlata a kozel je někdy připravený se pářit už ve 3 měsících věku.

Koza damašská je působivé plemeno s dlouhou historií. Bohužel podobně jako stovky dalších druhů domácích a hospodářských zvířat doplácí na extrémní šlechtění, které upřednostňuje bizarní rysy na úkor zdraví. Zajímavé také je, že zatímco někdo v těchto mutacích vidí krásu, jiný je považuje za děsivé – a proto zůstává otázkou, kde leží hranice mezi estetikou a zdravým rozumem.

Pokud vás téma zaujalo, neváhejte se podělit o své názory v anketě nebo v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.

Zdroje: