Mrazivá fakta o sněhulácích: V Asii mají jen dvě koule a kdysi bývali symbolem smrti a vzdoru

Podle historika a spisovatele Boba Ecksteina stavěli sněhuláky pravděpodobně už pravěcí lidé. Ostatně k vytvoření takového dílka stačí jen sníh a toho měli naši předkové v průběhu doby ledové více než dost.

Jenže o tom pochopitelně neexistují žádné důkazy. A tak Eckstein procházel historické dokumenty, dokud neodhalil nejstarší dochovanou ilustraci sněhuláka ve středověkém rukopise uloženém v Nizozemské národní knihovně. Nachází se v tzv. „knize hodinek“ (liber horarum) z roku 1380, která obsahuje kalendář, program modliteb a soubor náboženských textů.

Ilustrace ztvárňuje poněkud melancholicky vyhlížejícího sněhuláka. A není divu – sněhový mužíček má totiž pod sebou rozpálený rošt. Co tím chtěl autor rukopisu vyjádřit?

Původní význam sněhuláků byl veskrze pochmurný. Jak naznačuje středověký obrázek, hlavním symbolem byla pomíjivost lidského života v duchu hesla memento mori („pamatuj na smrt“). Podle Ecksteina se sice v tomto případě může jednat i o antisemitskou propagandu (protože sněhulák má na hlavě klobouk typický pro židovskou komunitu), ale pomíjivost je symbolem bezesporu nejčastějším.

V tomto významu se ke sněhulákovi mimo jiné přirovnává i anglický král Richard II., jehož v divadelní hře Williama Shakespeara z roku 1595 sesadí z trůnu jeho bratranec Jindřich Bolingbroke, později známý jako Jindřich IV.

Neveselou tvář si ale sněhuláci udrželi až do 18. století. Bob Eckstein poukazuje na to, že do té doby lidé zimu vnímali negativně, protože pro ně znamenala období strádání, bídy a strachu. Sněhulák byl proto jakýmsi hrozivým pánem zimy a k roztomilým vánočním figurkám měl ještě daleko.

Na druhou stranu tím, že roztál, s sebou přinášel i jistý příslib naděje – naznačoval, že nelítostnou zimu nakonec porazí paprsky jarního slunce.

Když si vyhledáte obecnou definici pojmu „sněhulák“, pravděpodobně zjistíte, že se jedná o antropomorfní sněhovou skulpturu. Co to znamená?

Zjednodušeně řečeno jde o sochu ze sněhu vytvořenou tak, aby zosobňovala lidské vlastnosti. Sněhulák je vlastně takové „lidské zrcadlo“ – můžeme jím vyjádřit cokoli a kohokoli, a to vše jen díky sněhu, který máme k dispozici zdarma.

Proto sněhulák sloužil také jako nástroj politického protestu. Nejslavnější příběh pochází z roku 1511, kdy Brusel sužovala šestitýdenní krutá zima. Zatímco prostí lidé hladověli a mrzli, vládnoucí Habsburkové si hověli v přepychu. Vzpoura na sebe nenechala dlouho čekat – jenže tentokrát se poddaní nechopili zbraní, ale postavili místo toho po celém městě více než 110 sněhových soch, které ztvárňovaly politické karikatury.

Přibližně polovina z nich měla sexuální či vulgární podtext. Mezi výtvory nechyběla například sněžná jeptiška svádějící muže, nahý chlapec močící do úst opilce nebo kálející sněžný kentaur. Občané takto zesměšnili krále, církev i radní.

Tento zvyk je zjevně oblíbený také v Litvě, kde je sněhulák vnímán jako hloupá bytost neschopná samostatného myšlení. Proto se v roce 1947 litevští partyzáni nechali vyfotografovat před sněhulákem znázorňujícím Josifa Stalina, čímž ho symbolicky ponížili a vyjádřili svůj odpor k sovětské okupaci.

Litevci pak využili sněhuláky ještě v roce 2005. Tehdy postavili před budovou parlamentu přesně 141 sněhuláků, což odpovídalo počtu poslanců, aby tak dali jasně najevo, co si o inteligenci své vlády myslí.

Věděli jste, že sněhuláci se obecně dělí na dva základní typy? Podle počtu koulí, z nichž se sněhulák skládá, se totiž rozlišuje sněhulák západní od sněhuláka východního. Západní sněhulák je typický pro Evropu a Ameriku a od východního se odlišuje tím, že jeho tělo obvykle sestává ze tří sněhových koulí.

Západní sněhulák je navíc zdobnější – mívá ruce (v nichž někdy drží metlu), klobouk, místo nosu mrkev a z kamínků či uhlíků mu obvykle vytváříme ještě ústa či knoflíky.

Východní sněhulák se oproti tomu skládá pouze ze dvou sněhových koulí a najdeme ho v asijských zemích, jako je Japonsko nebo Čína. V Japonsku se nazývá yukidaruma a je odvozen od panenek daruma, které představují zen-buddhistického mnicha Bódhidharmu. Tyto panenky mají kulatý tvar a nemají paže, což se promítá i do vzezření sněhuláků.

Tato podoba je v Japonsku konzistentní již od období Edo (1603–1868), jak potvrzují dobové malby. Asijští sněhuláci jsou méně zdobení a mají jednoduchý obličej.

Tyto dvě naprosto odlišné podoby sněhuláků odrážejí zajímavé kulturní rozdíly. Západní sněhulák má prý místo nosu mrkev například proto, že Evropané mívají na rozdíl od Asiatů výraznější „orlí“ nosy. Knoflíky ho pak zdobí z toho důvodu, že jsme je u nás využívali daleko více než v Asii, kde byli lidé zvyklí si oděvy zavazovat.

Další teorie říká, že západní sněhulák je vyšší, protože běžně sedíme na židli. V asijských kulturách je ale obvyklé sedět na zemi, a tudíž i jejich sněhuláci musí být nižší. Dvě části asijského sněhuláka však mohou symbolizovat také rovnováhu mezi jin a jang, kdežto v Evropě dáváme přednost číslu tři, které vyjadřuje dokonalost.

Zatímco u nás byl sněhulák pochmurným zosobněním zimy (nebo byl použit jako forma protestu), v Asii byl součástí modliteb za štěstí a bohatou úrodu. Na západě nastal zlom až v 19. století – díky technologickému a společenskému pokroku už zima nepředstavovala jen boj o přežití, ale i čas odpočinku a her.

Sněhulák se v této době změnil ve veselou postavičku, která začala mít blíže k dětem a stala se oblíbeným vánočním symbolem. Postupně pronikal také stále více do pohádek a později i na stříbrné plátno – ať už jako roztomilý sněhulák Frosty nebo jako Olaf z animovaného filmu Ledové království.

Stavění sněhuláků nás tedy provází už od doby, kdy jsme si uvědomili, k čemu lze využít sníh. A chuť postavit si pořádného sněhuláka lidstvo dovedla až k soutěživosti. Proto se součástí Guinnessovy knihy rekordů stala i stavba nejvyššího sněhuláka na světě.

V roce 2008 postavili obyvatelé amerického města Bethel sněhuláka o výšce 37,21 metru. Pojmenovali ho Olympia na počest americké senátorky Olympie Snowe.

V Česku jsme zatím postavili nejvyššího sněhuláka v roce 2005 v Dlouhé Třebové – na výšku měřil i s kloboukem 9,85 metru a na jeho stavbě se podílelo 30 lidí, kteří měli k dispozici bagr, jeřáb a lešení.

A co si myslíte vy? Který z původních významů vás u sněhuláka nejvíce překvapil?

Zdroje: