Článek
Politická tradice
Jednou za deset let, vždy po sčítání lidu, kongresy jednotlivých států USA překreslují hranice volebních okrsků. To právo mají z čistě praktických důvodů, ve skutečnosti ho však strany zneužívají k tomu, aby na základě znalosti preferencí voličů v okrscích poškodili politického protivníka a získali výhodu ve volbách.
Nejčastěji tak vládnoucí strana ve státě rozdělí oblasti se silným zastoupením voličů opozice mezi okrsky, kde mají výraznou převahu jejich vlastní voliči. Tím potenciál opozice zcela rozmělní, aby nikde nedosáhla 50 % hlasů a nezískala žádný mandát. Druhou možností je naopak voliče opozice koncentrovat do jediného okrsku, kde pak sice opozice drtivě vyhraje, ale v okolních okrscích nemá šanci, takže její hlasy stejně propadnou.
Poprvé tuto pochybnou praktiku použili odpůrci Jamese Madisona už ve vůbec prvních amerických volbách v roce 1788, ovšem neúspěšně. V roce 1812 ji zdokonalil guvernér státu Massachusettes Gerry. Ten se neostýchal okrsky přetvářet do nejpodivnějších nudlovitých tvarů, které připomínaly mj. i mloky. Od té doby se praktika ujala i s názvem „gerrymandering“, složeným ze jména Gerry a slova „salamander“.
Ačkoliv účelové přerozdělování rozhodně nemůžeme považovat za férovou taktiku, donedávna si Demokratická a Republikánská strana neměly co vyčítat: mapy překreslovaly obě, ale vždy jen jednou za 10 let po sčítání lidu.
Teď ale Donald Trump přesně 5 let od posledního sčítání vyslovil názor, že Republikánská strana by si v Texasu zasloužila o 5 kongresmenů víc, protože tam Trump byl úspěšný a stát má skvělého guvernéra.
V současné době má strana 23 kongresmenů z celkem 38, které druhý největší stát USA do Washingtonu vysílá. Trumpův požadavek ten počet zvýšit na 28 pouhým škrtnutím pera je neslýchaný i na poměry kontroverzního a kritizovaného překreslování.
Ukázka, jak překreslování funguje. Okrsek, kde je naprosto vyrovnaný počet voličů Zelené a Fialové strany (vlevo), můžeme rozdělit na 4 obvody tak, že 3:1 vyhrají Fialoví (uprostřed) nebo naopak Zelení (vpravo).
Texasští Republikáni nelenili a připravili plán, jak mapu okrsků překreslit, aby splnili přání svého vůdce. V kongresu státu Texas mají významnou převahu a neměli důvod předpokládat, že by se vyskytly komplikace.
Tamní Demokraté však vymysleli fintu, jak překreslení okrsků zhatit.
57 státních kongresmenů za Demokratickou stranu opustilo Texas a znemožnilo tak hlasování, protože zákon stanoví kvórum 100 ze 150 poslanců. Demokraté mají v plánu setrvat ve státu Illinois až do 19. srpna, kdy schůze texaského kongresu skončí.
Jejich akce tím ale nejspíš neskončí, protože guvernér Texasu Greg Abbott už slíbil, že rovnou svolá další schůzi a po ní klidně další a další, dokud se poslanci nevrátí a nezačnou plnit své povinnosti. Dodal, že pokud se objeví kdekoliv v Texasu, budou zatčeni a přepraveni k hlasování — podle zákona, který si Republikáni pro tento účel schválili před dvěma lety.
Texaský ministr spravedlnosti už mezitím připravil žaloby pro pohrdání kongresem a první z nich podal. Tvrdí také, že Demokraté za svůj odchod ze státu přijali úplatky. Věří, že by je proto soud měl zbavit mandátů a požaduje, aby je zatkla FBI.
Státy ovládané Demokraty už mezitím plánují „odvetné“ překreslování okrsků. Guvernér největšího státu Kalifornie Newsom už zaslal Trumpovi dopis, ve kterém navrhuje, aby obě strany s překreslováním okrsků ustaly.
Hrajete si s ohněm a riskujete destabilizaci naší demokracie, zatímco víte, že Kalifornie může neutralizovat veškerý zisk, kterého doufáte dosáhnout.
Osobně mi to připadá naivní hned ze čtyř důvodů: 1. Trump nečte, 2. nenechá se vydírat, 3. miluje drama a 4. na demokracii mu nezáleží. Konflikt se tedy nejspíš bude dál stupňovat a z map okrsků se stane klíčové bojiště války o americkou demokracii.
Alespoň ale vidíme, že Demokraté se po půl roce Trumpovy destruktivní vlády konečně vzpamatovali a hájí demokratické instituce. Ve všem tom zmatku a zmaru, který Trump působí, alespoň máme komu fandit.
