Článek
Po úspěchu atentátu na Heydricha se Britové zamysleli: proč nezabít i samotného Adolfa Hitlera? Plán takového atentátu se pod krycím názvem operace Foxley stal jediným úkolem tajného oddělení, které sídlilo v londýnské Baker Street 64.
Výsadkáři operace Anthropoid, kteří vykonali atentát na Reinharda Heydricha, měli možnost Heydrichovy zvyky studovat a informovat se o nich u odboje. U Hitlera Britové takovou možnost neviděli. Führer měl mnohem lepší ochranu než Heydrich a v jeho okolí Britové kontakty neměli.
Operaci Foxley komplikovaly i změny návyků samotného Hitlera. Po fiasku Německa u Stalingradu se stále více izoloval. Přestával se objevovat na veřejnosti. Stýkal se s užším a užším okruhem lidí. Většinu času trávil ve svém velícím bunkru, Vlčím doupěti.
Přes veškerou snahu Britové nebyli schopni získat potřebné informace a přijít s plánem, jak Hitlera zabít.
Povedlo se jim to až v roce 1944, po vylodění v Normandii. Na frontovou linii tehdy přešlo několik esesáků, kteří předtím pracovali v ochraně sídel vrcholových nacistů nad městečkem Berchtesgaden v bavorských Alpách, kde měl Hitler ve výšce 921 m své horské sídlo, Berghof.
To Britové věděli dobře. 15. září 1938 tam Hitlera navštívil Neville Chamberlain.
Popis operace Foxley. Britové jej odtajnili v roce 1998.
Zóna, ve které měli své letní sídlo také Göring, Speer a Bormann a kde byla mj. i mateřská školka,* měřila 7,5 km2. Byla oplocena. Chránily ji tři desítky elitních příslušníků říšské SD a prapor SS.
A právě k onomu praporu dříve patřili zajatci, kteří nyní při výslechu prozrazovali detaily letního sídla elitních nacistů a především zvyky jejich vůdce Adolfa Hitlera.
Ten se během pobytu na Berghofu každý den vydával na procházku do čajovny. Cestou se stavoval na vyhlídce s lavičkou.
To byly přesně informace, po jakých Britové dva roky prahli. Nyní mohli připravit plán atentátu.
Ten měli provést parašutisté, anglický sniper a německy hovořící Polák, kteří by se prostříhali pletivem areálu, zaujali vhodnou pozici a na vzdálenost přibližně 300 m by Hitlera zastřelili během odpočinku na lavičce.
Nákres procházky. Vlevo čajovna (Teehaus), vpravo Hitlerovo sídlo.
Byli by převlečeni za vojáky Gebirgsjäger, lehké horské infanterie. Vedle pušky z výbavy Wehrmachtu by měli také pistole s tlumiči, aby mohli nenápadně řešit případné překážky.
Snipera už Britové dokonce vybrali a začal trénovat střelbu.
Podle poválečných analýz byl slabinou pokusu vniknout do areálu, při kterém by atentátníci nejspíš byli zadrženi. Pokud by se jim však průnik podařil, atentát by byl skoro jistě úspěšný a Hitlera by zabili.
Výhodou plánu bylo, že by přitom mohli odstranit také další špičkové nacisty. Zajímali je především Göring, Himmler, Goebbels a Bormann.
Proč se tedy Britové rozhodli od úmyslu ustoupit? Byly tu námitky, že z Hitlera by se mohl stát mučedník. Co bylo důležitější, v roce 1944 už bylo zjevné, že největší slabinou nacistického Německa je jeho vůdce.
Britové se báli utnout hlavu hada, která je hloupá nebo šílená, když by místo ní mohla narůst hlava chytřejší.
Jejich rozhodnutí bylo patrně správné. Operace Foxley by nevyšla prostě proto, že Hitler už se na Berghof nikdy nevrátil. V posledních měsících války navíc šílel a skutečně vydával rozkazy, nad kterými zůstával rozum stát. Německo dovedl do bezvýchodné situace a pak 30. dubna 1945 spáchal sebevraždu.
Jeho horské sídlo se 25. dubna 1945 stalo terčem náletu Spojenců. Ten měl především symbolický význam: Britové se jím vyhradili proti Chamberlainovým jednáním s Hitlerem. Zbytky Berghofu jsou dnes přístupné turistům.
___
*) Hitler neměl děti a Göring měl pouze dcerku, Speer měl děti dvě a Bormann deset.
