Jak jsem přestal kouřit. Když víte, jak na to, jde to snadno

Když jsem kouřil, připadalo mi kouření jako přirozená potřeba. Jako kdybych se závislostí na nikotinu opustil matčino lůno. Občas jsem si ale uvědomil, že jsem otrokem smradlavé závislosti. A právě v oněch chvílích jsem se připravoval na to, že s kouřením přestanu. Zjišťoval jsem si informace a plánoval.

Když jsem měl plán hotový, čekal jsem na den, kdy se budu cítit silný. Tím dnem se nakonec stal den, kdy jsem zaznamenal velký životní úspěch a prožíval jsem pozitivní emoce. Tehdy jsem si řekl, že jsem si už zapálil naposled a jsem navždy nekuřák.

Choval jsem se podle svého plánu a už nikdy jsem si nezakouřil. Jak tedy ten plán vypadal?

Věřím, že lidé, kteří nedokázali s kouřením přestat, špatně komunikovali sami se sebou. Místo „přestal jsem kouřit“ si říkají „přestávám kouřit.“ Vidíte ten rozdíl?

Kdo přestává kouřit, nachází se v průběhu procesu přestávání. A tedy pořád ještě kouří.

Kdo přestal kouřit, má kouření za sebou. Povedlo se mu to. Neřeší už, jak přestat. Pouze nesmí znovu začít. A nezačít kouřit je jednoduché.

Jediným možným způsobem, jak znovu začít kouřit, je vtáhnout znovu kouř z cigarety. Právě na to jsem se nejvíce soustředil. Připravil jsem si reakce do všech možných situací, kdy bych byl vystaven pokušení kouřit nebo si koupit cigarety.

Když jsem šel okolo trafiky a v mysli mi ze zvyku naskočila myšlenka koupit si krabičku, následovala ji připravená myšlenka, že už jsem nekuřák.

Pokud jsem seděl někde na zahrádce a přede mnou ležela krabička s cigaretami, nechal jsem ji ležet.

Pokud se mne někdo zeptal, zda chci cigaretu, odmítl jsem. Po negativní zkušenosti s lidmi, kteří nechápou odmítnutí a snaží se „nekuřáka zkazit,“ jsem do plánu jako další stupně odmítnutí doplnil nadávky a případně pohrůžku fyzickým násilím. Na nadávky už došlo, pohrůžka naštěstí nebyla nikdy potřeba.

Myšlenka koupit cigarety a zapálit si mě zpočátku napadala ve všech situacích, kdy jsem si dříve zapaloval. Když jsem vyšel z domu, když jsem čekal na zastávce, když jsem vystoupil z autobusu, když jsem dojedl oběd, a tak dále.

Prostě ať se dělo cokoliv, věděl jsem předem, že si teď cigaretu nekoupím nebo nevezmu. A taky proč: protože jsem nekuřák. Měl jsem dokonce připravenou myšlenku i pro případ, že bych si cigaretu dal: jsem nekuřák, který si dal cigaretu, ovšem kouřit kvůli tomu nezačne.

Nápady na kouření pozvolna mizely a po asi dvou týdnech mě přestaly obtěžovat navždy.

Nevím už, kde jsem to tehdy četl, ale je to rada nad zlato: pokud máte neodolatelnou chuť na cigaretu, párkrát se zhluboka nadechněte. Funguje to skvěle. Potvrdil mi to každý, kdo to zkusil.

Ve chvílích, kdy jsem takto dýchal, jsem prožíval dlouho zapomenutý pocit svobody. Najednou jsem viděl, že celé roky jsem si místo cigarety mohl dopřát kyslík.

Přesto všechno životní změna první týden představovala stres. Ten jsem v té dobře zvládal díky dostatku spánku, zdravé stravě a především pohybu. Kdybych ležel na gauči a dal si k obědu knedlo vepřo zelo, tak bych asi zdravé myšlenky o nekuřáctví udržoval hůř. Procházka na sluníčku, pár kliků nebo projížďka na kole mi ale pomohly zvládnout stres. Možná i díky tomu jsem nepocítil nevolnosti a další příznaky, které prý čerství nekuřáci mohou prožívat.

Začal jsem víc vnímat krásy světa okolo sebe. Místo abych vymýšlel, jak uspokojit smradlavou závislost, věnoval jsem se řešení skutečných problémů svého života a dalším prospěšným věcem. To bylo a je mnohem hodnotnější než cigarety.

Tak to byl tedy můj plán: na všechno se připravit, v krizi zhluboka dýchat, zdravě jíst, spát, pohybovat se. Fungoval tak skvěle, až mě to překvapilo.

Věřím, že někomu mohou náhražky cigaret pomoci se zbavit závislosti, pro mě to ale cesta nebyla. Jak jsem zdůraznil výše, chtěl jsem s kouřením přestat, ne přestávat. Nikotin v tradičních i elektronických cigaretách, v tabáku i ve žvýkačkách a náplastech je droga, na kterou jsem si chtěl odvyknout a ne si ji dál dopřávat.

Znám mimochodem několik lidí, kteří omezovali kouření klasických cigaret elektronickými. Všichni teď kouří oba druhy a nemám dojem, že by kouřili méně.

Několik dní poté, co jsem přestal kouřit, jsem začal vykašlávat divné věci. Žluté, hnědé a dokonce i černé. Pokaždé, když nějaká z nich opustila moje tělo, se mi zas o něco lépe dýchalo. Vnímal jsem to jako očistu.

Proces čištění jsem ještě podpořil kořeněným jídlem. Po chilli a zejména po kajenském pepři se mi lépe dýchalo a měl jsem dojem, že vykašlávám více nečistot.

Trvalo to asi půl roku. Po něm jsem se cítil o hodně líp, než za ty roky kouření.

Závislý si svou neřest brání. Osobně zpětně vnímám jako choré své myšlenky, že „kouření ke mně patří,“ „si koupím ještě poslední krabičku a přestanu,“ „si nechám ujet tramvaj a pojedu další, abych mohl dokouřit.“ A především, že „přestat kouřit je strašně těžké.“

U všech kuřáků, které znám, jsem zaznamenal nelogická tvrzení, kterými svou závislost obhajují a získávají pro ni prostor.

Kdo přestane kouřit, přestane taky tvrdit nesmysly o kouření. Z pohledu nekuřáka jde o jasné hlouposti.

Můj život nekuřáka je nesrovnatelně kvalitnější. Jsem zdravější. Za ty roky, které nekouřím, jsem ušetřil už přes 400 tisíc korun. Díky jedinému správnému rozhodnutí jsem místo myšlenkám na uspokojení zbytečné závislosti nebo závislosti samotné věnoval přibližně 17 měsíců čistého času něčemu hodnotnějšímu.

Přestat kouřit se vyplatí. Kouříte-li, připravte si plán a přestaňte. Kouří-li váš blízký, podpořte ho, aby přestal. Pokud bude reagovat odmítavě, pamatujte, že z něj mluví závislost. Přiměřeně využívejte příležitostí jej podpořit.

Vaše zkušenost se od té mojí může lišit. S rozhodnutím přestat kouřit a vším okolo vám poradí lékař. Obraťte se na něj a zapojte jej do svého plánu. Podpoří vás i zdravotní pojišťovna. Chce mít zdravé pojištěnce a ušetřit obrovské částky za léčbu dýchacích a kardiovaskulárních nemocí.

Že je těžké přestat kouřit, je lež výhodná pro tabákový průmysl. Přestat kouřit dokáže každý kuřák. Musí se ale správně a pořádně připravit. Všem kuřákům moc přeji, aby se rozhodli to udělat.

Doporučený odkaz: https://www.bezcigaret.cz/

Zdroje: zkušenost a archiv autora