Článek
Nejvýraznější jsou pod příspěvky novinářky Zdislavy Pokorné, která vedla rozkrývání bitcoinové kauzy Spolu. Dotazy, zda si Pokorná uvědomuje, že někomu svou prací pomáhá, jsou na denním pořádku, často ve spojení se sexistickými útoky, že vládní kauzu hloupé novinářce kdosi podstrčil.
Mezi politiky jsou oblíbeným terčem Piráti a především jejich předseda Zdeněk Hřib; ten by prý měl přestat Fialovi okopávat kotníky, mlčet, protože Piráti nic nedokázali, nebo být rád, že jsou Piráti součástí demokratického tábora a přijít, když jej premiér povolá.
V těch slovech vnímám jednak oprávněnou obavu, že Andrej Babiš a jeho možní spojenci z řad komunistů nebo fašistů budou rozkládat demokracii a obrátí kormidlem na východ, jednak pomýlené přesvědčení, že nástup protidemokratických sil může zastavit jedině současný premiér.
Není divu. Kampaň Spolu „teď jde o všechno“ Petra Fialu staví do role spasitele před Babišem a ruskými dezinformacemi, které pozvolna pohlcují českou společnost. Když člověk sleduje premiérovy plamenné reakce ze setkání s voliči, snadno podlehne dojmu, že nikoho vhodnějšího k boji za zachování liberální demokracie nemáme, že je povinností nás všech Fialu a jeho Spolu volit a chránit.
Jde ovšem o dojem ošidný.
Na straně demokracie u nás bojují také Starostové nebo Piráti — a jsou přinejmenším stejně důležitými bojovníky jako Spolu. Osobně je mám dokonce za bojovníky důležitější, protože premiér Fiala v boji za demokracii v několika ohledech zklamal.
Podivný boj proti ruským dezinformacím
Proti ruské propagandě nasadil Otakara Foltýna, člověka, se kterým se shoduji v mnoha názorech, ale rozhodně ne v tom, jak bojovat proti dezinformacím, které rozdělují naši společnost.
Svými ostrými výstupy jistě posílil víru v pravdu u té části společnosti, která je vůči ruské propagandě odolnější. Jenže pokud jde o tu druhou část, na kterou Rusové nejvíce cílí, způsobil více škody než užitku. Prohloubil trhliny ve společnosti, které jsou přitom hlavním účelem ruské propagandy.
V uplynulých dnech jsme se navíc dozvěděli, že u nás vychází na 120 proruských článků denně, z toho 10 % překladů z ruštiny; že státní orgány o tom ví, ale nic s tím nedělají, protože se bojí odezvy oněch proruských médií. Utnout podobné zdroje infekce nepřátelskou propagandou je přitom jejich zákonnou povinností.
Rusko nás přitom v roce 2021 zařadilo na seznam nepřátelských států; po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 premiér zcela správně konstatoval, že jsme ve válce. Cílem našeho nepřítele, Ruska, není nic menšího než rozvracet naši zemi zevnitř a obracet občany ČR proti sobě navzájem. Pokud nad tím Fiala mhouřil oči, pak jako válečný premiér selhal.
Zpackaná deagrofertizace
Hlavním důvodem vítězství Spolu v minulých volbách byl patrně slib zastavit Andreje Babiše, prorůstání jeho moci do složek státu a tunelování veřejných peněz jeho podniky. Jenže skutek utek.
Ministerstvo zemědělství pod vedením Spolu se k vymáhání neoprávněně čerpaných miliard nemělo. Různě se vymlouvalo a dotace se rozhodlo vymáhat až poté, co se o problém intenzivně zajímaly Seznam zprávy a Pirátská strana. Měsíc před volbami je ale dost pozdě. Pokud se do vlády vrátí Andrej Babiš, můžeme se vsadit, že vymáhání opět zastaví. Tři roky nečinnosti nás všechny budou stát přes 5 miliard korun.
Škoda na důvěře ve stát a právo je ale nevyčíslitelná bez ohledu na to, jak volby dopadnou.
Ostudné bitcoiny
Nikde však není selhání premiéra tak patrné, jako v bitcoinové kauze. I čtvrt roku od chvíle, kdy vypukla, jeho chabé nedůstojné vytáčky ostře kontrastují se sebevědomím, které momentálně předvádí na mítincích. Má za to, že ODS neztratila důvěryhodnost, že jí snad trochu ztratilo ministerstvo spravedlnosti. Ačkoliv veškerá selhání v kauze jdou za členy jeho strany Blažkem a Daňhelem, premiér odpovědnost svaluje na instituci státu.
V tom bohužel následuje svého dřívějšího chráněnce Blažka, který věděl o tom, že zločinec Jiřikovský lže policii i soudu, ale neřekl jim o tom, aby je posléze kritizoval za špatně odvedenou práci.
Důsledkem výmluv a lží Blažka, Fialy a dalších členů ODS není jen znechucení většiny společnosti, ale také rozhořčení voličů Spolu, kteří výmluvám uvěřili. Právě to je příčinou útoků na novinářku Pokornou, Piráta Hřiba a další — ale také snahy umlčet samotného Pavla Blažka, který si stále víc otvírá pusu a děsí svou ODS, pro kterou je stále obtížnější jej krýt.
Ne, tak se demokracie nebrání a nebuduje. Tak se podkopává.
Máme možnost volby
Svoboda slova je v ČR obrovská. Babišova družina, komunisté ze Stačilo! a fašisté z SPD ji zneužívají, aby lidem tvrdili, že u nás funguje nová totalita, že média zvýhodňují a chrání současnou vládu. A lidé jim to věří. Šíří mezi sebou dezinformace, které je v tom utvrzují.
Kdyby se média vyhýbala oprávněné kritice Petra Fialy nebo ho před ní dokonce bránila, jak si část příznivců Spolu přeje, bude to pro jeho odpůrce praktický důkaz, že je premiér nekritizovatelný a že tu panuje „demokratura“, jak tomu říkají.
To může způsobit mobilizaci protisystémových voličů a vést k drtivé prohře demokratického tábora mnohem spíše, než zpravodajství a přiměřená kritika.
Správný přístup je naprosto opačný: přijímat odpovědnost a čelit onomu „okopávání kotníků“ jako chlap. Nepředstírat, že jsem jedinou volbou, ale chovat se tak, abych byl volbou nejlepší.
Navzdory zdání, které v nás může rivalita Petra Fialy s Andrejem Babišem vytvářet, totiž česká politika není soubojem ANO a Spolu. A zklamáním z Petra Fialy se volič k Andreji Babišovi nepřimkne.
Zklamaní voliči mají i jiné možnosti než Spolu, na výběr z přinejmenším tří stran a mnoha osobností. Babiš a spol zvítězí jedině tehdy, když nad právem kritizovat mocné a dalšími vymoženostmi demokracie zlomíme hůl.
Autorský článek. Zdroje: odkazy v textu a archiv autora.
