Článek
Kritici někdy Sex Pistols vytýkají, že šlo spíše o skandální marketingový produkt než o skutečnou kapelu. Asi nejlepší munici jim skupina dodala svým vystoupením s Billem Grundym 1. prosince 1976. Protože ačkoliv se zdálo, že šok, který svým nevybíravým slovníkem vyvolali, jim pomohl k všeobecné známosti, ve skutečnosti byl prvním znamením jejich neslavného konce.
K incidentu navíc došlo nedopatřením, protože původními hosty měla být skupina Queen. Jejich frontmana Freddieho Mercuryho však postihla silná bolest zubů a musel vyhledat zubaře. Jejich vydavatelství EMI tak nabídlo do pořadu jiné své svěřence – mladé divoké punkery Sex Pistols, s nimiž před pár týdny podepsalo smlouvu.
Oním pořadem byla Today show s moderátorem Billem Grundym. Tehdy třiapadesátiletý Grundy byl už zkušený mediální harcovník s dvaceti lety praxe. Today show uváděl od roku 1974 a vysílala se na regionální stanici Thames ve všední den v podvečer. Britská televizní legenda Michael Parkinson Grundyho popsala jako někoho „koho je těžké udržet střízlivého, ale ne natočit. Byl to skvělý moderátor.“
Byli opilí, nebo ne?
Tiskový agent EMI Eric „Monster“ Hall byl ze strany televize dotazován, zda bude vše takto narychlo v pořádku. Odpověděl: „Jsem si jist, že všechno bude v pořádku“. Samotní Sex Pistols podle svých vzpomínek v televizi účinkovat nechtěli, absurdní jim přišla už limuzína, kterou pro ně poslali. Televizní show jako jeden ze symbolů tradiční spořádané britské společnosti pro ně byla zkostnatělá relikvie, kterým se vysmívali. Přesvědčila je až hrozba manažera o zastavení platu. Společně s nimi se do studia svezli i čtyři jejich společníci, mezi nimiž byla i zpěvačka Siouxsie Sioux.
Před vysíláním čekali ve vedlejší místnosti s barem a občerstvením a podle vzpomínek kytaristy Stevea Jonese se všichni namol opili, takže on sám si už nic nepamatoval. Baskytarista Glen Matlock to po letech zpochybňoval, podle něj si skupina dala maximálně pár piv a při pohledu na Jonese se mu nezdálo, že by byl tak opilý.
„Jsou to punkeři. Nové šílenství, řekli mi. Jejich hrdinové? Žádný hezcí čistí Rolling Stones. Vidíte, jsou stejně opilí jako já,“ uvedl Bill Grundy svůj pořad kolem čtvrt na sedm večer. Jeho show tehdy běžela živě, necenzurovaně, v těchto brzkých večerních hodinách navíc bylo zakázáno mluvit vulgárně. O tom, zda byl moderátor opilý, dnes panují nejasnosti, sám Grundy svůj vlastní výrok z vysílání později zpochybňoval s tím, že opilý by rozhodně nemohl natáčet.
Jeho první otázka byla konfrontační – zeptal se, zda skupině proslulé antimaterialistickým smýšlením nevadí podepsat tučnou smlouvu s velkým vydavatelstvím. „Ne, je to veselejší,“ zněla odpověď usmívajícího se Glena Matlocka, „Opravdu? Řekněte mi o tom víc,“ dožadoval se Grundy, přičemž do jeho otázky Steve Jones lakonicky poznamenal:„už jsme je k… utratili.“ To byl první vulgarismus, který toho večera zazněl, Grundy ho však přešel.
Podle Jonese proto, že sám byl namol, vzhledem k tomu, že se však následně zeptal, zda si z něj skupinka nedělá jen legraci, ho nejspíš chtěl zamluvit. Podle svých pozdějších slov však v té chvíli změnil strategii a rozhodl se ukázat Sex Pistol jako primitivní a vulgární. Vytáhl proto slavné skladatele minulosti – Beethovena, Bacha, Mozarta, na což mu skupina sarkasticky odpověděla, že jsou to jejich hrdinové. „Ano, doopravdy nás vzrušují,“ zdůraznil zpěvák Johnny Rotten pohupující se na židli. „Předpokládám, že vzrušují i další lidi,“ kontroval Grundy. „To je jejich smůla,“ zamumlal nezřetelně Rotten, přičemž použil výraz „tough sh*t“. Grundy to zachytil a tentokrát už to nenechal být. Dvakrát požádal Rottena, aby slovo zopakoval, načež ten to s výrazem provinilého kluka udělal.
Grundy se pak obrátil na stojící doprovod kapely (zatímco Matlock do jeho otázky trousil sarkastické poznámky) a zeptal se, zda je to baví, nebo jsou znepokojení. „Mě to baví,“ řekla Siouxsie Sioux a přidala poznámku, že se s Grundym vždycky chtěla setkat. Na to Grundy zareagoval poznámkou, že se mohou setkat později. Flirtování s teprve devatenáctiletou dívkou nenechalo chladným Jonese, který moderátora zasypal vulgárními urážkami. Už zcela ofenzivní Grundy kytaristu s chladným výrazem vyzval, ať pokračuje: „No tak, šéfe, máš ještě pět sekund. Řekni něco nehorázného.“ Jones na provokaci reagoval novou sérií ještě peprnějších nadávek. V ten moment Grundy rozhovor utnul a s celým ansámblem se rozloučil větou: „Doufám, že už vás nikdy nepotkám.“
Nepřítel na telefonu
Vystoupení s hrůzou sledovali v kontrolní místnosti. Vysílání šlo živě, producent se však neodvážil ho zaříznout předčasně, protože se obával konfliktu s kapelou při vykázání ze studia. Nebyl to však konec celé televizní pohromy. Už v průběhu vysílání začaly v celém studiu drnčet telefony nespokojených diváků. Absurdní shodou okolností byly hovory přepojené do místnosti, kam byla kapela po rozhovoru uklizena a ponechána navzdory varování bez dozoru. Skupinku výtržníků tak nenapadlo nic jiného než telefony zvedat a rozdávat další nadávky konsternovaným volajícím.
V šoku byl i manažer Sex Pistols Malcolm McLaren a jal se své svěřence rychle dostat pryč. Věren své známé pravdomluvnosti tvrdil později pravý opak. Hlásil se k autorství celé taškařice a pochvaloval si celonárodní rozruch, který skupina vyvolala. Sex Pistols se zadarmo dostali na titulní stránky novin a najednou o nich věděla celá země. Byl to dokonalý výsměch dravého mládí a vzpoura proti starším generacím.
„Bůh ochraňuj Billa Grundyho“
Billovi Grundymu incident zničil kariéru. Nejprve dostal čtrnáctitýdenní zákaz vysílání a po dvou měsících byl jeho pořad bez náhrady zrušen. Grundy se pak už nikdy v hlavním vysílacím čase neobjevil, byť v médiích pracoval dál. O několik let později jej zmiňují Clash ve své písni Groovy Times jako „muže v psím obleku“. Samotní Sex Pistols žádným sentimentem netrpěli a Grundymu se vysmáli znovu ve své písni No One Is Innocent: „Bože, ochraňuj televizi. Udržuj programy čisté. Ochraňuj Billa Grundyho před pádem do hnoje,“ zpívá se ve druhé sloce.
Tato publicita zadarmo byla ale ve skutečnosti pro Sex Pistols danajským darem. Představila je totiž v prvé řadě jako výtržníky, ne muzikanty. Důležitější byla image než písně, což o pár měsíců později vedlo i angažování Sida Viciouse. Ten sice vypadal punkově, ale hudebně a skladatelsky se s vyhozeným Matlockem nemohl měřit. Sex Pistols se postupně proměnili v karikaturu rockové skupiny, čemuž odpovídal i jejich neslavný konec, který přišel v zimě roku 1978 v kalifornském Winterlandu.
Kromě uvedených zdrojů čerpal článek i z dokumentu Sex Pistols: Děs a běs